20 C 305/2025-20 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě níž byl žalované dne , datum, poskytnut převodem na účet žalované úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen v celé výši dne , datum, . Žalovaná však porušila smluvně sjednanou povinnost splatit úvěr spolu s úrokem a poplatkem řádně a včas. Poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, požaduje žalobkyně od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru, tj. celkem , částka, . Žalovaná ani přes předžalobní výzvu svůj dluh dosud neuhradila.2. Podáním ze dne , datum, žalovaná dluh uznala v celém rozsahu a požádala soud o umožnění splácet dluh v přiměřených měsíčních splátkách odpovídajícím současným finančním možnostem žalované, která je ve velmi tíživé situaci (nezaměstnaná, bez pravidelného příjmu a možnosti splatit dluh jednorázově). Žalobkyně se k podání žalované nevyjádřila, přestože byla soudem vyzvána.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) za to, že souhlas byl dán. Žalovaná vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podáním ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -9710 ze dne , datum, poskytla žalobkyně žalované podnikatelský úvěr ve výši , částka, , a to převodem na účet žalované dne , datum, . Banka k dotazu soudu tyto skutečnosti potvrdila. Sjednána byla ve Smlouvě doba trvání úvěru 14 dní ode dne čerpání úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % denně u nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, den konečné splatnosti úvěru , datum, . Žalovaná z podnikatelského úvěru ničeho nesplatila, resp. to žádný z účastníků netvrdil a z předložených listinných důkazů ani nic takového nevyplývá. Žalobkyně požaduje po žalované poskytnuté a dosud nevrácené finanční prostředky (podnikatelský úvěr) ve výši , částka, a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , tj. 2 % za každý den čerpání úvěru, tedy ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.7. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru v souladu s § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované podnikatelský úvěr ve výši , částka, , a to dne , datum, převodem na účet žalované, přičemž žalovaná byla v souladu se smlouvou povinna poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru splatit do , datum, . Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však žalovaná řádně neplnila a podle § 1968 občanského zákoníku se ocitla v prodlení se splacením dluhu. Ani přes předžalobní výzvu žalovaná ničeho neuhradila. Protože žalovaná ani přes předžalobní upomínku svůj dluh neuhradila, shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou část podnikatelského úvěru ve výši , částka, spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu.11. K žádosti žalované ze dne , datum, , na kterou žalobkyně ani přes výzvu soudu nereagovala, rozhodl soud o lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované plnit peněžitý dluh v pravidelných měsíčních splátkách. Dle názoru soudu je výše pravidelných měsíčních splátek á , částka, s ohledem na finanční situaci žalované (nezaměstnanost, bez pravidelného příjmu a možnosti splatit dluh jednorázově) přiměřená. Současně soud uvedl, že v případě prodlení žalované s úhradou, byť i jediné splátky, a to i částečně, se stává splatným celý zůstatek dlužné částky dnem následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaná v prodlení. Žalovaná v podání ze dne , datum, sama uvedla, že nemá v úmyslu se plnění své povinnosti vyhýbat, naopak má zájem svůj dluh řádně uhradit. S ohledem na výši splátek by žalovaná měla být schopna svůj dluh hradit, a současně by měla být i motivována splátky řádně a včas platit, a to s ohledem na riziko splatnosti celého dluhu v případě prodlení s úhradou splátky (byť i jediné, a to i částečně).12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce , částka, . Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále soudním poplatkem ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena k žádosti žalované opět ve splátkách, když soud je toho názoru, že uvedená výše pravidelných měsíčních splátek je s ohledem na finanční situaci žalované a její ochotu dluh splnit přiměřená a žalovaná je současně motivována k úhradě peněžitého dluhu včetně náhrady nákladů řízení (podrobněji viz výše).13. Pro úplnost soud uvádí, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b advokátního tarifu, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití § 14b advokátního tarifu jsou tak kumulativně splněny.14. Výrok o doplacení soudního poplatku vychází ze zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o SOP“). Podle Položky 2 bodu 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o SOP, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle Položky 1 bodu 1. písm. a) v Sazebníku soudních poplatků soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky , částka, , činí , částka, . P