20 C 33/2026-18 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla v hotovosti žalované na základě smlouvy o zápůjčce finanční prostředky á , částka, , které se žalovaná zavázala vrátit žalobkyně do , datum, . Žalovaná dlužnou částku vůbec neuhradila. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní výzvu.2. Soud ve věci vydal dne , datum, pod č.j. , spisová značka, platební rozkaz, který však z důvodu nedoručitelnosti do vlastních rukou žalované usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, zrušil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalobkyni, resp. jejímu právnímu zástupci, doručena do datové schránky dne , datum, . Žalované byla výzva doručena dne , datum4. na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že účastníci na shora uvedenou výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.5. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.6. Z listinných důkazů a žalobních tvrzení zjistil soud následující skutečnosti. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne , datum, smlouvu nazvanou „Smlouva o půjčce“ (dále jen „smlouva“), na základě které poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti před podpisem smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky á , částka, (bez úroku) žalobkyni do , datum, . Žalovaná však žalobkyni nezaplatila ničeho, resp. to z předložených důkazů nevyplývá a žádný z účastníků takové skutečnosti netvrdil, natož prokázal. Žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, zaslala žalované dne , datum, výzvu, sepsanou dne , datum, , kterou ji vyzvala k úhradě dlužné částky á , částka, , a to obratem na bankovní účet uvedený ve výzvě. Žalovaná ničeho neuhradila.7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po právním posouzení shora zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikla dne , datum, smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které žalobkyně zapůjčila žalované částku ve výši , částka, , a to osobním předáním v hotovosti před podpisem smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky do , datum, , avšak ničeho neuhradila, a dostala se tak do prodlení podle § 1968 o. z. Přestože žalobkyně zaslala žalované (předžalobní) výzvu k plnění v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř., žalovaná dlužnou částku ani z části neuhradila.11. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku představující zapůjčené a dosud nevrácené finanční prostředky ve výši , částka, . Protože se žalovaná dostala do prodlení s vrácením peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění (vrácení zápůjčky) v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. od , datum, . O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalované splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.12. O nákladech řízení rozhodl soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .