20 C 8/2026-21 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“), uzavřela s žalovaným dne , datum, distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému bankovním převodem úvěr v celkové výši , částka, , a to na dobu neurčitou. Žalovaný měl každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději do 20. dne v měsíce. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení, na což byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p.m. z jistiny pouze za první měsíc doby čerpání v kapitalizované výši , částka, nejpozději splatných dne , datum, , spolu se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tj. , datum, . Pohledávka za žalovaným byla na základě smluv o postoupení pohledávek postoupena postupně až na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne , datum, v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vyplývá, že původní věřitel, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , která ji na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna v předžalobní výzvě sepsané dne , datum, , která byla dle podacího lístku žalované zaslána dne , datum, .5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „původní věřitel“) uzavřela s žalovaným distančním způsobem (prostřednictvím SMS kódu 22018) dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši , částka, . Banka k dotazu soudu potvrdila, že majitelem účtu je žalovaný a dne , datum, byly na tento účet poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Výše úroku byla sjednána ve výši 40 % p.m. (měsíčně). Roční úroková sazba pak činila 480 %. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činila v době uzavření smlouvy 5 518,06 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěrový rámec měsíčně, 6. den v měsíci nebo následující pracovní den, uhradit alespoň minimální částku k zaplacení, tj. 10 % z použité částky spolu s veškerými úroky a penále nashromážděnými během doby čerpání úvěru, nejméně však , částka, . Žalovaný se zavázal splácet úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději do 20. dne v měsíce, jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání Smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně, které žádný z účastníků nerozporoval, uhradil na jistině částku , částka, . V souladu se Smlouvou se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, když splátky nesplácel řádně a včas, na což byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V emailu ze dne , datum, původní věřitel využil svého práva a zesplatnil celý úvěr k datu upomínky a vyzval žalovaného k jeho úhradě. Předžalobní výzvou ze dne , datum, (sepsanou dne , datum, ) žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky do tří dnů.6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelské úvěry poskytovaný domácnostem v únoru 2024 činila 8,97 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 26,91 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelské úvěry. Úvěrová úroková sazba uvedená ve smlouvě ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně, tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v únoru 2024 více jak 53krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 5 518,06 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v únoru 2024 výši 9,42 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 585krát vyšší.7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).9. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.10. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za