25 C 17/2026-81 – Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky 47 545 ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, dále pohledávku , částka, a dále úrok ve výši 68,36 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 1 547,04, úrok ve výši 11,5 % p.a. z částky 38 573,56 od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které jí byly téhož dne převodem na účet žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 68,36 % p.a. ve 48 měsíčních splátkách po , částka, zahrnujících rovněž pojištění splatných vždy k 17. dni v každého kalendářního měsíce od února 2025. Před uzavřením úvěru zkoumala žalobkyně řádně úvěruschopnost žalované. Žalovaná uhradila splátky v únoru 2025 až srpen 2025, po , částka, , celkem tak uhradila , částka, . Prodlením žalované s úhradou jednotlivých splátek vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu v celkové výši , částka, s příslušenstvím podle bodu 6.1.Smlovy. Dále náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením Smlouvy podle bodu 6.2. Dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky jistiny úvěru ve výši , částka, za každý den prodlení žalované v souladu s bodem 6.5. Smlouvy. Žalobkyně však požaduje smluvní pokutu ve výši , částka, . Úrok za poskytnutí úvěru odpovídající dlužné původní jistině ve výši , částka, od dne , datum, do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 68,36 % p.a. za dobu od 91. dne prodlení (od , datum, ). Žalovaná uhradila celkem , částka, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, do dnešního dne ničeho neuhradil.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil dne 3. 6 2026 ústní jednání, kterého se žalovaná nezúčastnila. S ohledem na skutečnost, že lhůty k přípravě uvedené v § 115 odst. 2 o.s.ř. byly u účastníků zachovány, proběhlo jednání bez přítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , která měla být uzavřená dne , datum, (dále jen „Smlouva“) mezi účastníky poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to převodem na účet žalované. Žalovaná se měla zavázat zaplatit žalobkyni za poskytnutý úvěr úroky ve výši 69,36 % ročně. Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaná měla zavázat hradit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2025. Předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr (dále jen „RPSN“) činí dle Smlouvy 95,49 %. Dle bodu 6. 1. Smlouvy je žalovaný v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, , splatnou do 10 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti, souhrn smluvních pokut činí maximálně , částka, za každý kalendářní rok. Dle bodu 6. 2. Smlouvy je žalovaný v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 15 dnů povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , splatnou do 10 dnů ode dne vzniku poplatkové povinnosti. Dle bodu 6. 3. Smlouvy dojde v důsledku prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů k zesplatnění úvěru, tj. jistiny, úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů řízení (dále jen „nová jistina úvěru“), které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Je-li žalovaný s úhradou nové jistiny úvěru, vzniká mu dle bodu 6. 5. povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný uhradil žalobkyni před zesplatněním celého úvěru částku ve výši , částka, , přičemž tyto skutečnosti tvrdila jak žalobkyně. Z důvodu prodlení mělo vzniknout žalobkyni dále dle bodu 6. 2. Smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů řízení v celkové výši , částka, . Dne , datum, mělo dojít v souladu s bodem 6. 3. Smlouvy k zesplatnění celého úvěru z důvodu prodlení žalované se splátkou č. , hodnota, splatnou dne , datum, s tím, že nová jistina byla vyčíslena na částku ve výši , částka, . Dle bodu 6. 5. Smlouvy má mít žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, a to v daném případě od , datum, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2. 2. Smlouvy je uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu.5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v lednu 2025 s fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let včetně činila 9,26 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 27,78 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě ve výši 69,36 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu víc jak 7krát. Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy výši 95,49 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v listopadu 2025 výši 10,11 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 9krát vyšší.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.9. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí, jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky a poplatky, a zároveň st