Okresní soud Plzeň-jih 8 C 108/2026-62 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu , adresa, -město domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , a žalovaný dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v původní výši , částka, . Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutí peněžní prostředky žalobkyni vrátit nejpozději do , datum, spolu s úroky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně www.zaplo.cz, na kterých si žalovaný vybral dostupné parametry úvěru. Žalovaný dále vyplnil registrační formulář, kde uvedl své registrační údaje, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření smlouvy vůči původnímu věřiteli. Po přijetí ověřovací platby žalovaný doplnil zbývající údaje, mj. číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Shora uvedenými kroky byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru. Žalovaný načerpané peněžní prostředky do shora uvedeného data splatnosti nevrátil a dostal se tak do prodlení s vrácením úvěru. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši , částka, . Žalovaný byl žalobkyní upomínán ke splnění dluhu upomínkami a následně i předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne , datum, uvedl, že nárok žalobkyni co do základu i výše neuznává. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně čerpal postupně úvěr dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, . Žalovaný na úvěr uhradil dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, . Žalovaný je toho názoru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně posoudila jeho úvěruschopnost, neboť v době uzavření smlouvy o úvěru činil čistý měsíční příjem žalovaného přibližně , částka, , přičemž byl zatížen i jinými finančními závazky u jiných úvěrových společností, které ho významným způsobem zatěžovaly. Právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný se snažil s žalobkyní dohodnout na splácení prostřednictvím splátek. Tyto snahy však byly buďto ignorovány nebo podmiňovány nepřiměřenými poplatky.3. Při soudním jednání dne , datum, žalovaný uvedl, že finanční prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně skutečně čerpal, přičemž uhradil částku v celkové výši , částka, . Dále uvedl, že se dostal do finančních problémů, celkem dlužil přes , částka, . Žalovaný absolvoval , právnická osoba, a teprve od , datum, začal pracovat. Předtím pobíral podporu v nezaměstnanosti, která činila , částka, první dva měsíce, následně , částka, měsíčně a , částka, měsíčně. Podpůrčí doba činila pět měsíců. Žalovaný soudu doložil rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne , datum, , č. j. 414793/25–P. Žalovaný ke svým osobním poměrům uvedl, že je svobodný, hradí výživné v částce , částka, měsíčně na své nezl. dítě. Od svého zaměstnavatele, společnosti , právnická osoba, , obdržel za červen 2026 čistou mzdu ve výši , částka, . Tarifní měsíční mzda činí , částka, měsíčně. Pracovní smlouva je uzavřena na dobu určitou do , datum, . Žalovaný dále splácí další úvěry.4. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to bezhotovostně na jeho bankovní účet vedený u , právnická osoba, . č. , č. účtu, . Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 279,83 % ročně do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 1 141,20 %. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dne , datum, byl ke shora uvedené smlouvě uzavřen dodatek č. , hodnota, , na základě, kterého byla celková částka jistiny úvěru na navýšena na částku , částka, . Dne , datum, byl uzavřen dodatek č. , hodnota, , na základě, kterého došlo k navýšení celkové částky jistiny úvěru na , částka, . Dne , datum, byl uzavřen dodatek č. , hodnota, , na základě, kterého došlo k dalšímu navýšení jistiny úvěru, a to na částku , částka, . Zápůjční úroková sazba nově činila 262,58 % ročně a RPSN 1 370,60 %. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit činila , částka, . Z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovanému byla na výše uvedený účet zaslána částka v celkové výši , částka, (dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, a dne , datum, částka ve výši , částka, ). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částku ve výši , částka, (2 x , částka, dne 3. 11. a , datum, ). Výše uvedené vyplývá rovněž z výpisu z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . Dále bylo zjištěno, že ze shora uvedeného účtu žalovaného byla dne , datum, odeslána částka ve výši , částka, na účet , jméno FO, (dle tvrzení žalovaného se jednalo o výživné), dne , datum, částka ve výši , částka, na splátku OFin půjčky, částka ve výši , částka, na účet společnosti CreditAir, částka ve výši , částka, na účet společnosti , právnická osoba, a částka ve výši , částka, na účet společnosti , právnická osoba, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, . Tentýž den adresovala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.5. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvou o spotřebitelském úvěru, na základě, které (resp. následně uzavřených dodatků k této smlouvě) poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnutí peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 262,58 % ročně (hotovostní úrok ve výši , částka, ). RPSN činila 1 370,60 %. Žalovaný uhradil na úvěr celkem částku ve výši , částka, (2 x , částka, ). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, . Dále bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o úvěru zatížen i dalšími finančními závazky.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.16. Z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli ověřovala příjmy a výdaje žalovaného. V rámci provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření úvěrové smlouvy zatížen dalšími finančními závazky, které následně rovněž nebyl schopen splácet. Žalovaný byl v době poskytnutí úvěru navíc nezaměstnaný, kdy jeho jediným příjmem byla podpora v nezaměstnanosti. Tyto skutečnosti měly vést právní předchůdkyni žalobkyně ke zvýšené opatrnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, neboť zde existovaly okolnosti nasvědčující tomu, že žalovaný nebude schopen poskytnutý úvěr splácet. Tvrzení a předložené důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebyly doplněny ani v návaznosti na výzvu soudu. Soud proto dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně zkoumána. Žalobkyně tak své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla.17. Předmětnou smlouvu o úvěru ze dne , datum, by však bylo nutné posoudit jako absolutně neplatné právní jednání i pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z., neboť sjednaný úrok ve výši 262,58 % ročně byl zjevně nepřiměřeným, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomu je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 1 370,60 %. Pro srovnání soud uvádí, že z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v červnu 2025, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činila 8,43 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční úroková sazba 262,58 %, tvoří takto sjednaná úroková míra několikanásobek v této době obvyklé úrokové míry (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).18. Žalobkyně se domáhala úhrady částky , částka, sestávající z jistiny ve výši , částka, , a poplatku (úroku) ve výši , částka, . Zjištěno bylo, že žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, . Za situace, kdy smlouva o úvěru byla shledána neplatně sjednanou, žalovaný plnil na jistinu. Tato činila , částka, . Pokud žalovaný plnil shora uvedenou částku, dluží žalobkyni nadále částku ve výši , částka, jakožto bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl s úhradou dlužné částky v prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.19. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1, věta za středníkem, o. s. ř., když shledal důvody ke stanovení delší lhůty než zákonné. Soud dospěl k závěru, že s ohledem na aktuální finanční situaci a poměry žalovaného je namístě umožnit žalovanému splácet dluh ve splátkách po , částka, měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jedné z nich. Při takto stanovené výši splátek dojde k uhrazení jistiny v průběhu 20 měsíců, kdy soud tuto dobu považuje za přiměřeně dlouhou. Žalobkyně se ke lhůtě k plnění nevyjádřila.20. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky ve výši , částka, , úspěšnou byla pro částku , částka, . , částka, = 100 %; , částka, = 75 %. Poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 100 % - 75 % = 25 %; 75 % - 25 % = 50 % poměru úspěchu na straně žalobkyně. Nekrácená částka nákladů řízení činí , částka, a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši , částka, a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši , částka, a z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2, odst. 6 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „a. t.“). Vzhledem k tomu, že právní zástupkyně žalobkyně není plátcem DPH, nebyla odměna o tuto daň dále navyšována. 50 % z částky , částka, jest , částka, . Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní tohoto rozsudku. Soud přistoupil ke stanovení delší lhůty s ohledem na finanční poměry a možnosti žalovaného.21. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny.