34 C 76/2023-58 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 88 459 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výrocích. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] dne 26. 3. 2019. Na podkladě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 55 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru výši efektivní úrokové sazby 83,84 % ročně v 60 měsíčních splátkách po 3 006 Kč splatných vždy k 15. dni daného kalendářního měsíce počínaje květnem 2019. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila schopnost žalovaného hradit úvěr z dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Dále ověřila úvěrovou historii v databázi SOLUS a v nebankovním registru klientských informací. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení hned se zaplacením první splátky úvěru. Do jeho celkového zesplatnění ničeho neuhradil. Po zesplatnění celého úvěru obdržela žalobkyně dne 21. 8. 2019 částku 3 006 Kč, poté už žalovaný neplnil ničeho. V důsledku jeho prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 6 smlouvy, kde bylo ujednáno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části v délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. To se stalo u splátky č. 1 splatné 15. 5. 2019, k zesplatnění celého úvěru proto došlo 21. 7. 2019. Než došlo k zesplatnění, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč a to podle čl. 6 smlouvy ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, konkrétně u splátek č. 1 a 2, dle čl. 6 smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč (2 x 200 Kč za prodlení se zaplacením splátek č. 1 a 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů). V souladu s ujednáním čl. 6 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí tzv. nové jistiny úvěru, která dosáhla výše 63 565,84 Kč. Dále byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši z nové jistiny úvěru do jejího úplného zaplacení. V bodu 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 23. 7. 2019 až do jeho úplného zaplacení. Žalobkyně proto požaduje zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 60 559,84 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s jeho úhradou, a to počínaje 23. 7. 2019 do podání žaloby v kapitalizované výši 26 502 Kč a úrok za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě 62,46 % ročně z částky 55 000 Kč od 23. 7. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] v níž projevili vůli zavázat se na straně žalobkyně poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 55 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Došlo k tomu tak, že dne 26. 3. 2019 žalovaný vyplnil formulářový návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] kdy téhož dne od žalobkyně převzal předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru obsahujícím stejné parametry jako smlouva, a žalobkyně dne 28. 3. 2019 písemný návrh žalovaného podepsala a téhož dne mu o tom zaslala oznámení se splátkovým kalendářem. Ještě předtím si opatřila výpis záznamů z registru SOLUS, v němž není veden záznam o čerpání jiného úvěru, žalovaný žalobkyni vyplnil dotazník, v němž uvedl, že má příjem ze zaměstnání v čistém 16 800 Kč, jeho životní činí 3 410 Kč (životní minimum) a náklady na bydlení činí 1 000 Kč, celkem 4 410 Kč. Ze mzdy mu s tisícikorunovou rezervou zůstane 11 390 Kč. K tomu předložil potvrzení svého zaměstnavatele o výši příjmu a výplatní pásku. Účastníci si ve smlouvě domluvili výši úvěru na 55 000 Kč, který měl být splácen v 60 měsíčních splátkách po 3 006 Kč splatných k 15. dni daného měsíce při efektivní úrokové sazbě 83,84 % ročně. Celkově mělo být zaplaceno 180 360 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek úvěru si strany sjednaly právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení delším 30 dnů a právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s prodlením žalovaného při prodlení žalovaného se zaplacením té které splátky delším 15 dnů ve výši 200 Kč za jednu splátku. Při prodlení s úhradou kterékoli splátky delším 60 dnů dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru. Splatnými se též stávají veškeré úroky, smluvní pokuty a náhrady nákladů, přičemž dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru, jež je splatná nejpozději v den zesplatnění úvěru. Při jejím nezaplacení vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 3. 2019 částku 55 000 Kč, dne 17. 6. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných splátek, dne 21. 7. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžité úhradě dlužného úvěru a vyčíslila novou jistinu úvěru. Dne 2. 3. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li uhrazeno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou. Žalovaný zaplatil žalobkyni na pohledávku celkem 3 006 Kč. 4. Projevy vůle účastníků k uzavření úvěrové smlouvy jsou prokázány z návrhu na uzavření smlouvy na č. l. 6, základní parametry úvěru jsou sjednány ve smlouvě v části A. Shora uvedené smluvní pokuty a práva žalobkyně vyplývající ze zesplatnění úvěru jsou sjednány ve smluvních ujednáních v čl. 6 (smluvní pokuta ve výši 499 Kč), čl. 6 (právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč), čl. 6 písm. b) (zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší 65 dnů), čl. 6 (zesplatnění úroků a jejich přičtení k nové jistině úvěru) a čl. 6 (ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně při nezaplacení nové jistiny úvěru). Skutečnost, že žalobkyně poskytla žalovanému předsmluvní formulář, v němž jsou zachyceny podstatné náležitosti smlouvy, je prokázána předsmluvním formulářem na č. l. 16, prověřování majetkových poměrů žalovaného je prokázáno hodnocením klienta na č. l. 19, potvrzením o výši pracovního příjmu na č. l. 23, výplatní páskou na č. l. 25, hodnocením na č. l. 29 a výpisem záznamů z registru SOLUS na č. l. 30. Poskytnutí peněz je prokázáno dokladem o vyplacení úvěru na č. l. 28, výzvy žalobkyně jsou prokázány dopisy ze dne 17. 6. 2019 na č. l. 14, dne 16. 7. 2019 na č. l. 15 a dne 2. 3. 2023 na č. l. 10. Že žalovaný zaplatil žalobkyni 3 006 Kč je prokázáno kartou klienta na č. l. 11. 5. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že projevy vůle účastníků směřovaly k uzavření úvěrové smlouvy podle § 2395 o. z., v níž žalovaný vystupoval v pozici úvěrovaného a spotřebitele podle § 419 o. z. a žalobkyně v pozici úvěrující a podnikatelky podle § 420 odst. 1 o. z., nicméně se jedná o smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle §§ 580 a 588 o. z. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud přihlíží i bez návrhu. 6. K tomuto závěru vede skutečnost, že žalobkyně poskytuje úvěry jako nebankovní instituce a je zřejmé, že osoby, které o úvěr žádají, by na bankovní produkty nedosáhly. Poskytovány jsou relativně nízké částky a z obojího je zřejmé, že žadatelé o úvěry jsou zpravidla v poměrně tíživé situaci. Žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěrů a její konání, pokud požaduje úroky z půjčené částky významně vyšší, než obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost popř. tíseň, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí, jako podnikání prováděné za podmínek společností obecně vnímaných jako nespravedlivé a dobrým mravům odporující. Smlouvy obsahují řadu nepřípustných anebo sice obecně přípustných, ale pro žalovaného jako spotřebitele krajně nevýhodných ustanovení, z nichž každý, vyskytoval-li by se ve smlouvách samostatně, by vedl k závěru toliko o částečné neplatnosti smluv, nebo by mohl být odstraněn materiálními korektivy, např. v podobě moderace smluvní pokuty, ale jejich souběh a současné uplatnění v jedné smlouvě vedou k závěru o takové nerovnováze v právech a povinnostech stran smluvního vztahu, že není možné celý obchod hodnotit jinak než jako nemravný. Smlouvy byly uzavřeny adhezním způsobem, žalovaný akceptoval formulářovou do