12 C 61/2020-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně podala je zdejšímu soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě takové smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému částku [částka], které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku [částka] (půjčka ve výši [částka], souhrnný poplatek [částka]). Půjčka měla být splácena v 27 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však své závazky neplnila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 smluvních podmínek právo původní věřitel požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky vč. souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 27 týdnů od data podpisu. Žalobkyně neobdržela od původního věřitele data o jednotlivých platbách žalovaného, jen o celkové částce [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností k postoupení pohledávek na přechodného věřitele ([právnická osoba] S.á.r.l.). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi tímto přechodným věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván ke splnění své povinnosti před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří - li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalovaný uzavřel s původním věřitelem ([právnická osoba]) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu byly původním věřitelem poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal takové finanční prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tedy celkem [částka], a to formou 27 týdenním splátek po [částka]. Přípisem původního věřitele ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno, že pohledávka byla postoupena na přechodného věřitele. Tento přechodný věřitel pak žalovanému přípisem ze dne [datum] oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzvána k dodatečnému splnění povinnosti. 5. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v době uzavření smlouvy (dále též jen„ OZ“) smlouvou o půjčce nechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout i úroky. Podle § 39 OZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 OZ výkon práv odpovědností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dle § 451 OZ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 6. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě nichž byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky spolu se souhrnným poplatek do 27 týdnů. Celkem měl žalovaný vrátit částku [částka]. Úrok u dané smlouvy činil reálně 105 % ročně. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený„ souhrnný poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Dokonce sama žalobkyně ve svém žalobním tvrzení takovou částku označuje za„ kapitalizovaný úrok“. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze původního věřitele jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: původní věřitel jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 7. Soud považuje danou smlouvu za odporující dobrým mravům a tedy absolutně neplatnou. Věc tedy musela být posouzena dle ust. § 451 OZ jako bezdůvodné obohacení, avšak již ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si zapůjčil částku [částka] a věřitelům vrátil již [částka]. Soud tedy takovou částku odečetl od požadované jistiny a v rozsahu takové částky žalobu zamítl. Ve zbytku pak žalobě vyhověl. 8. Co se týče úroků z prodlení, zde soud vyšel ze skutečnosti, že již původní věřitel vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky přípisem ze dne [datum], při předpokládaném tří denním doručení byl přípis doručen ke dni [datum]. Žalovanému byla poskytnuta lhůta 10 dní od doručení, tj. do [datum]. Ode dne následujícího je tedy v prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].