11 C 179/2020-30 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Žalobce se žalobou podanou tomuto soudu dne 30. 10. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 103 850 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, [název práv. osoby], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 31 770 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 003 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,5 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 7 809 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 18 958 Kč. To vše se zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek po 1 163 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 28.12.2016. Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne 6.9. 2016. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 36 114,06 Kč a na dlužném poplatku částku 28 955,94 Kč. Dále právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 29 033 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 053 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,70 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 7 068 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 912 Kč. To vše se zavázala uhradit formou 100 týdenních splátek po 571 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 15. 6. 2017. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne 6. 12. 2016. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině 21 370,10 Kč a na dlužném poplatku částku 17 409 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek žalobci, o čemž byla žalovaná písemně informována. Do postoupení pohledávky uhradila žalovaný na první z citovaných smluv částku 4 700 Kč a na druhou smlouvu částku 18 253 Kč. 2.) Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s § 115a o.s.ř. soud rozhodl bez jednání, když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalované se v souladu s § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal. 3.) Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z výše citovaných smluv o zápůjčkách soud zjistil, že žalovaná a původní věřitel Provident Financial uzavřeli dvě smlouvy o zápůjčce částky 38 000 Kč a 28 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit vždy spolu s poplatkem sestávajícím z kapitalizovaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek. Celkovou částku 69 770 Kč a 57 033 Kč se žalovaná zavázala uhradit formou pravidelných týdenních splátek. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky, ve kterých byla v případě úhrady formou 60 splátek sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 20,5 % ročně a RPSN 68,70%, při úhradě formou 100 splátek úroková sazba 19,70% ročně a RPSN 53%. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14.6.2018 soud zjistil, že pohledávky byly postoupeny žalobci, o čemž byla žalovaná informována. Z tvrzení žalobce má soud za zjištěné, že žalovaný na předmětné smlouvy uhradil na první z citovaných smluv částku 4 700 Kč a druhou částku 18 253, celkem částku 22 953 Kč. Bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. 4.) Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na předmětné smlouvy o zápůjčce je nutno pohlížet jako na absolutně neplatné. Žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši celkem 38 000 Kč a 28 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 31 770 Kč a 29 033 Kč. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvách o zápůjčce rozdělen na tři části, a to na úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobce je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů, a dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění jednoho poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobce. Z pohledu soudu se jedná o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatky v uvedené výši nemohou představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku poskytovatele zápůjčky, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchod. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích a s ohledem na jeho výši se jedná dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro kterou by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně uvádí, že v tomto případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. RPSN poskytovaná bankami u úvěrů pro domácnosti činila v červenci a listopadu 2015 dle časových řad ADAR české národní banky 13,34% a 12,81%, tedy mnohonásobně méně, než RPSN dle předmětných smluv o zápůjčce. Jednalo se současně o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalované, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017. 5.) S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobce právo na vrácení půjčené jistiny snížené o již uhrazené platby. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 66 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná uhradila celkem částku 22 953 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalované, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 43 047 Kč žalobci uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže na doručení žaloby v tomto řízení žalované dne 12.1.2021, když dřívější výzvy byly žalované adresovány na jinou adresu, než která je trvalým bydlištěm žalované a než kterou uvedla v uzavřených smlouvách. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6.) Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na částečnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalované nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.