12 C 109/2021-34 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum], domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně, na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na jehož základě požádal žalovaný o poskytnutí kontokorentu ve výši [částka], jehož poskytnutí mu žalobkyně schválila a umožnila jeho čerpání. Jelikož žalovaný podmínky stanovené kontokorentní smlouvou porušoval, využila žalobkyně svého práva a ke dni [datum] dopisem ze dne [datum] kontokorent zesplatnila. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši [částka] a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do dne zesplatnění ve výši [částka], kterážto částka je souhrnem nesplacených smluvních úroků od [datum] do [datum]. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném k zaplacení částku [částka] sestávající se tedy z jistiny dlužné částky a dále pak kapitalizovaný úrok ve výši 2 152,83, dále pak smluví úrok ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], dále smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen 3. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Z rámcové smlouvy [číslo] má soud za prokázané, že tuto uzavřela žalobkyně se žalovaným dne [datum], když na základě této smlouvy zřídila žalobkyně pro žalovaného běžný účet [číslo]. Z dodatku [číslo] této rámcové smlouvy má soud za prokázané, že tento byl mezi žalobkyní a žalovanou uzavřen dne [datum] a žalovaný na základě tohoto dodatku požádal o možnost čerpat kontokorent až do výše [částka], pro případ čerpání kontokorentu byla sjednána RPSN ve výši 20,68 %. Podmínkou pak bylo vyčerpaný kontokorent uhradit vždy jednou za rok od data prvního čerpání. [ulice] úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu má soud za prokázané, že žalobkyně vyčerpala celkem částku [částka], když tuto skutečnost má soud za prokázanou rovněž z výpisu z běžného účtu žalovaného. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzývala. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splácet poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. Protože žalovaný porušil svůj smluvní závazek ve sjednané lhůtě splatit poskytnutý úvěr a v důsledku toho se ocitl v prodlení, má žalobkyně právo na zaplacení dlužné částky a rovněž zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Soud tedy žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 10. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.