13 C 127/2016-584 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně zprvu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 110 450 Kč a částky 12 295,55 € spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení včetně hotových výloh ve výši 5 036 Kč, když následně tato byla rozšířena, k tomu viz dále. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] okolo 14.00 hod. došlo k lyžařské nehodě žalobkyně s žalovaným v lyžařském areálu [obec] u sedačkové lanovky, a to cca 300 metrů před dojezdem do údolní stanice, kdy při levotočivém oblouku byla žalobkyně sražena zezadu žalovaným, který jí najel na lyže. Oba účastníci po střetu spadli. Manžel žalobkyně, pan [příjmení] [celé jméno žalobce], srážku viděl a ihned se snažil zastavit žalovaného, který se pokoušel z místa nehody odjet. Následně po zajištění transportu žalobkyně z místa nehody, matka žalovaného předala horské službě svou adresu. Tato se omluvila a uvedla, že její syn srážku zavinil. [ulice] služba ([celé jméno svědka]) uvedla v záznamu o zásahu matku žalovaného jako osobu, která způsobila lyžařskou nehodu. Žalobkyně utrpěla zlomeninu pravé stehenní kosti a byla transportována německou záchrannou službou do nemocnice v [anonymizováno]. Od [datum] do [datum] byla žalobkyně hospitalizována v nemocnici [anonymizováno]. Od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] pak byla žalobkyně v pracovní neschopnosti. Od [datum] do [datum] pak u žalobkyně probíhaly rehabilitace. Pro stanovení výše bolestného si nechala žalobkyně vypracovat znalecký posudek od [anonymizováno] [příjmení], když tento znalec ohodnotil bolestné částkou celkem 430 bodů x 256,86 Kč, tj. celkem 110 450 Kč. V souvislosti s vypracováním znaleckého posudku hradila žalobkyně dále částku ve výši 3 385 Kč. S ohledem na její zdravotní obtíže bylo možno předpokládat trvalé následky, kdy ale ztížení společenského uplatnění v době podání žaloby nebylo možné vyčíslit (k tomu pak viz dále rozšíření žaloby). V souvislosti s úrazem měla pak žalobkyně ještě výdaj v podobě příplatku 1 512 € u [anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova]. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit ztrátu na výdělku v částce 8 463,55 € (zaměstnavatel [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), neboť od zaměstnavatele měla obdržet za období březen až červenec roku 2015 celkem částku 15 895,12 €, kdy místo této obdržela pouze 7 431,57 €. Žalobkyně dále hradila spoluúčast u zdravotní pojišťovny ve výši 2 320 €. Žalovaný svým jednáním porušil ustanovení pravidel Mezinárodní lyžařské federace FIS, a to pravidlo [číslo] dle kterého se každý lyžař nebo snowboardista musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného; dále pravidlo [číslo] dle kterého každý uživatel sjezdové tratě (lyžař, snowboardista, telemarkista, skialpinista) musí přizpůsobit rychlost jízdy svým dovednostem, terénním, sněhovým a povětrnostním podmínkám i frekventovanosti tratě. Žalovaný dále porušil pravidlo FIS [číslo] kdy lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním. Dle ustanovení § 2900 a násl. občanského zákoníku (dále jen o. z.) tak žalovaný porušil svou prevenční povinnost předcházet vzniku škod a odpovídá tak za vzniklou škodu dle § 2895 a § 2910 a násl. o. z. Žalovaný však dosud žalobkyni výše uvedené částky neuhradil, ač byl ze strany žalobkyně opakovaně upomínán, a to bezprostředně po nehodě přípisem ze dne [datum] adresovaným na matku žalovaného, a dále přípisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil (čl. 30 a 33) tak, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části, neboť to byla právě žalobkyně, která srazila předmětný den žalovaného, přičemž žalovaný se v době střetu nenacházel na svahu nad žalobkyní a do doby střetu jí neviděl. Též není pravdou, že by matka žalovaného bezprostředně po střetu uvedla, že srážku zavinil on. Při ústním jednání dne [datum] doplnil, že se jednalo o překvapivý náraz, který nečekal, a když následně žalobkyně upadla a začala naříkat, byl tento rozrušen a v důsledku tohoto a jazykové bariéry mohlo dojít bezprostředně na svahu, ale i následně v průběhu emailové komunikace k jistým nedorozuměním, když matka i žalovaný mají spíše základní znalost německého jazyka. 3. Z listinných důkazů týkajících se základu nároku žalobkyně soud učinil následující skutková zjištění: Ze záznamu [příjmení] služby (č. l. 6 -7 spisu) ze dne [datum] vyhotovené svědkem [celé jméno svědka] (viz níže) soud zjistil, že žalobkyně utrpěla na předmětné sjezdovce po srážce s druhým lyžařem zranění a byla k lékařskému ošetření transportována německou leteckou službou – počasí bylo jasné, beze srážek, vál mírný vítr. Z plánku na č. l. 76 spisu soud zjistil situaci na místě nehody – průběh sjezdové trati. 4. Ve své účastnické výpovědi žalobkyně uvedla následující skutečnosti: lyžuje již 50 let, velmi dobře s rozmyslem a nikoliv riskantně. Předmětného dne krátce po poledni na výše uvedené sjezdovce, jejíž délku odhadla tak na cca. 800m, jela na lyžích klasickými obloučky bez prudkých manévrů dolů po vyznačené sjezdovce, kde asi zhruba v polovině této při obloučku směrem doleva, jí přes její lyže zezadu najela nějaká osoba. Žalobkyně tak v důsledku tohoto spadla dopředu a ta osoba přes ni přeletěla. Žalobkyně pak zůstala ležet na zemi na pravém boku a měla bolesti. [příjmení], která ji srazila, byl chlapec zhruba ve věku 15 let, kterého před nehodou neviděla a který ale hned vstal a ujížděl pryč, i přes to, že na něj volal manžel žalobkyně, který jel v tu dobu za ní, německy„ halt“, tedy aby zastavil, a„ zurück“, aby se vrátil. [příjmení] rovněž viděl pán, který obsluhoval spodní část sedačkové lanovky s tím, že on zavolal pánovi, který lanovku obsluhoval v horní části sjezdovky a ten poté měl zavolat [příjmení] službu. [příjmení] měl dále vidět lyžař, kterého žalobkyně nezná, který na tuto upozornil zabodnutím překřížených lyží do sněhu. Jiných osob v okolí si žalobkyně nevšimla. Žalobkyně byla ošetřena záchranářem [příjmení] služby a na motorových saních transportována k sanitnímu vozu a odtud pak vrtulníkem na další ošetření do nemocnice v [země]. Pokud byla žalobkyni předložena mapka areálu (č. l. 76 spisu), tak uvedla, že nehoda se stala zhruba v místech označených číslicí jedna, kdy následně byla [příjmení] službou převezena až na místo, které je označeno jako kasa v pravé části mapy. Mezi místem nehody a tímto místem se nachází nějaký les a není tam tedy z jednoho konce na druhý vidět. Žalobkyně utrpěla tříštivou zlomeninu pravé stehenní kosti, kdy asi šest až sedm týdnů chodila s berlemi, poté nesměla nohu nějaký čas vůbec zatěžovat a pak probíhala rehabilitace. Zhruba před pěti či šesti týdny před výslechem žalobkyně byly žalobkyni z nohy vyndány železné destičky a tehdy žalobkyně, pokud nohu zvedla nebo šla do schodů, tak cítila určitou bolest. Na této konkrétní sjezdovce žalobkyně před nehodou často lyžovala, kdy předmětný den přijeli na sjezdovku s manželem autem, tento řídil a cesta trvala asi hodinu a půl. Lyžovali zhruba od 10 do 12 hodin, poté byla na obědě a pak až do nehody v tomto pokračovala. V ten den ani bezprostředně před ním žalobkyně neužívala žádné léky a ani neutrpěla žádný úraz. 5. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že v předmětný den lyžoval s [celé jméno svědkyně] (její výslech viz dále bod 8. tohoto rozsudku), která na něj dohlížela. Když sjížděl sjezdovku, zhruba 100 metrů před jejím koncem, ucítil náraz do pravého boku z pravé strany, kdy po nárazu odletěl a vypla mu jedna lyže. Poté se otočil a viděl na zemi nějakou křičící paní. Žena narazila do něj, nikoli on do ní. Před srážkou žalovaný dělal při jízdě sjezdovkou dolů obloučky, neměnil žádným způsobem směr. Náraz byl docela silný, odkutálel se, zhruba dvakrát nebo třikrát se převrátil a poté si sundal druhou lyži, asi ještě 10 metrů dolů došel pro lyži a pak se vracel zpátky k žalobkyni. Celkem to mohlo být dvacet až třicet metrů nazpět. Sám žádné zranění neutrpěl. Žalobkyně se ale držela za nohu, naříkala a měla ji divně ohnutou. [příjmení] se jí česky, protože nevěděl, že je cizinka, zeptal, zda je v pořádku. Na místo asi po pěti či deseti vteřinách, co se žalovaný k žalobkyni vrátil, přijel nějaký muž v černém oblečení a s černou helmou, který mu něco povídal, ale žalovaný mu nerozuměl. [příjmení] mu ukazoval, zda nemá mobil, aby někam zavolal, tento ale žalovaný neměl. [příjmení] se začal starat o žalobkyni a hovořili spolu cizí řečí. U žalobkyně žalovaný zůstal a za zhruba minutu od srážky přišel jiný muž zespodu od lanovky, když toho se ho zeptal, zda může odejít a on mu to potvrdil, a tak žalovaný došel dolů pod sjezdovku k paní [celé jméno svědkyně], která tam stála. Dále žalovaný uvedl, že lyžoval po levé sjezdovce dle mapky (čl. 76 spisu) a že k nehodě došlo zhruba v polovině mezi místem, které je na mapě označeno jako [číslo] spodním bodem, který je označený jako kasa. Toto místo se nalézá pod posledním z„ kopečků“, co jsou na sjezdovce, kdy