17 C 237/2021-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně - společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuta dne [datum] částka [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] do [datum]. Žalovaný nevrátil úvěr k datu splatnosti, proto mu byla dne [datum] odeslána předžalobní upomínka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla poskytnuta převodem na účet žalovaného dne [datum] částka [částka], což vyplývá jak z výpisu účtu, který poskytla žalobkyně, tak ze zprávy [právnická osoba], u které je účet žalovaného veden. Strany se dohodly na tom, že poplatek za poskytnutí úvěru činí [částka] a žalovaný tak zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně [částka] za dobu trvání úvěru v délce 30 dnů. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je částečně důvodný, a to pokud jde o částku [částka], která představuje dlužnou jistinu. Pokud jde o poplatek za poskytnutí úvěru, soud shledal tento nárok jako neplatný. Takto žalobkyní požadovaný nárok zastírá nepřiměřené úročení půjčených peněz a není poplatkem v pravém slova smyslu, kterým by bylo placeno za poskytnutou službu, ale supluje smysl a účel úroku, kterým je generovat zisk z poskytnutých peněz. Ve smlouvě si účastníci sjednali úrok v částce [částka] za 30 dnů odpovídající 316 % ročně. Takový úrok jako esenciální složka úvěrové smlouvy je ujednání příčícím se dobrým mravům podle § 580 odst. 1 OZ, k němuž soud přihlíží podle § 588 OZ z úřední povinnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, příp. sp. zn. 33 Odo 234/2005). Nebyla-li smlouva uzavřena platně, nicméně žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a dále jej vyzvala předžalobní výzvou, aby dlužnou částku vrátil, bylo žalobě vyhověno v té části, která odpovídá nevrácené jistině, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Na straně žalovaného totiž došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ, jelikož obdržel plnění bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy a v souladu s § 2991 odst. 1 OZ je tak povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení, bezdůvodné obohacení je splatné zpravidla na výzvu, ve které byla stanovena tří denní lhůta. Podle domněnky dojití výzvy podle § 573 OZ uplynula stanovená lhůta [datum], tj. až od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 5. Protože byla žalobkyně ve věci převážně úspěšná, podle § 142 odst. 2 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrném rozsahu 31,33 % jejich výše, kdy do celkového úspěchu a neúspěchu soud započetl také úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí. 6. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni [datum], lze považovat za zvláštní okolnost, jež odůvodňuje užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta. Náklady řízení tvoří soudní poplatek [částka], odměna za zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] (tři úkony právní služby po [částka] za převzetí zastoupení, podání žaloby a výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu ve výši [částka] (tři úkony po [částka]). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty. Náklady činí celkem [částka] a poměrné náhradě v rozsahu 31,33 % odpovídá částka [částka]. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.