17 C 389/2020-78 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení včetně smluvních pokut částky [částka] s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s efektivní úrokovou sazbou 38,21 % ročně, a to v 60 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný přestal úvěr splácet a do zesplatnění úvěru uhradil celkem [částka]. Žalobkyni tak vzniklo v souladu s článkem 6.1 smlouvy právo na zaplacení smluvních pokut ve výši [částka] za prodlení s úhradou 17. a 18. splátky a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši [částka] za prodlení s úhradou splátky [číslo]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky [částka], což odpovídá nové dlužné jistině [částka] (dlužná jistina ke dni zesplatnění spolu s přirostlým úrokem ke dni zesplatnění), smluvní pokuty ve výši [částka], náhrady nákladů podle bodu 6.2 smlouvy ve výši [částka], smluvní pokuty podle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den z prodlení ke dni vyhotovení žaloby v částce [částka] a úroku za poskytnutí úvěru z původní jistiny [částka] ve výši 32,8 % ročně od [datum] do zaplacení, ne více než do částky [částka]. 2. Žalovaný potvrdil, že mu byl poskytnut úvěr ve výši [částka] žalobkyní, své závazky hradil měsíčními splátkami v období od měsíce dubna 2018 do března 2019, kdy následně požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu dočasné pracovní neschopnosti. Dále žalovaný uhradil splátku ke dni 19. 7 2019, poté se telefonicky domluvil se žalobkyní na odkladu splátek a od února 2020 pak na nižší výši splátek, které však v důsledku pochybení zasílal pod nesprávným variabilním symbolem, na což žalobkyni upozornil. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyně zneužila tísně, nezkušenosti a nevědomosti žalovaného tím, že mu poskytla plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka], žalovaný ve splátkách již uhradil částku [částka] a žalobkyně se po žalovaném ke dni podání žaloby domáhá dalších cca [částka], což dohromady činí více než dvojnásobek původního plnění. Podle žalovaného je smlouva o úvěru neplatná, jelikož se svým obsahem příčí dobrým mravům, a požadovaná smluvní pokuta 0,1 % za každý den prodlení je pouze umělým navyšováním vymáhané částky. 3. Na to reagovala žalobkyně tak, že úvěr byl zesplatněn již ke dni [datum], teprve poté se žalovaný domlouval s inkasním pracovníkem na odkladu a snížení splátek. V návaznosti na to, že se žalobkyni dodatečně podařilo spárovat platby, které žalovaný uhradil pod nesprávným variabilním symbolem, a že žalovaný po podání žaloby učinil další platby, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu [částka], proto soud řízení v tomto rozsahu v souladu s § 96 odst. 1, 2 zák. č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.) zastavil. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný dne [datum] podepsal předsmluvní formulář a hodnocení klienta, ke kterému byly připojeny podklady pro hodnocení klienta (výpis [příjmení], potvrzení zaměstnavatele, výplatní páska). Ve formuláři žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši [částka] s pevnou úrokovou sazbou 38,21 % ročně (efektivní úroková míra) na dobu 60 měsíců s tím, že celá částka, kterou by za dobu úvěru bylo třeba zaplatit, činí [částka]. V případě prodlení žalovaného se splácením mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku a poskytovatel úvěru má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného u každé splátky v případě prodlení více než 15 dnů, a to ve výši [částka] u každé splátky. V případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dní, automaticky dojde k zesplatnění úvěru a žalovanému vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny úvěru po zesplatnění. Z návrhu na uzavření smlouvy a oznámení o schválení úvěru byly zjištěny stejné skutečnosti. Úvěr byl žalovanému vyplacen [datum] na jeho účet, jak vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru a tvrzení obou účastníků. Z žádosti o odklad splátek vč. rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, upraveného splátkového kalendáře a dopisu ze dne [datum] vyplývá, že na žádost žalovaného byl proveden odklad splátek [číslo] úvěru (původně splatných v dubnu, květnu a červnu 2019). Dle karty klienta, žalovaný celkem zaplatil částku [částka], kdy poslední řádnou splátku ([částka]) uhradil v červenci roku 2019, v březnu 2020 pak zaplatil pouze [částka], v květnu 2020 částku [částka] a v červnu 2020 částku [částka]. Dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Dopisem z [datum] bylo oznámeno žalovanému zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván, aby okamžitě zaplatil celkem [částka], a následně byla žalovanému [datum] zaslána předžalobní výzva. Soud vyšel ze shodných tvrzení účastníků, že po podání žaloby žalovaný uhradil celkem částku [částka] a v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět. Podle systému časových řad [příjmení] dostupných na [webová adresa] činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v březnu 2018 při spotřebě v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně 8,2 % ročně. 5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku [částka]. Soud shledal úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), jelikož tato smlouva je právním jednáním, které se příčí dobrým mravům. Žalovaný, který vystupoval jako spotřebitel, podepsal smlouvu, u níž sjednaná výše úroku a utvrzení v podobě sjednaných smluvních pokut a dohodnuté poplatky v souhrnu tvoří zřejmou nerovnováhu k tíži žalovaného, který byl při uzavření smlouvy v objektivně slabším postavení. Soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 21 Cdo 1484/2004, příp. 33 Odo 234/2005, a přihlédl k tomu, že sjednaný úrok více než čtyři a půlnásobně převyšuje průměrné úrokové sazby v rozhodné době, což je již za hranou, kterou vymezil ve své judikatuře Nejvyšší soud a navíc poskytovatel úvěru závazek zatížený nepřiměřeně vysokým úrokem navíc ještě utvrdil ujednáním o smluvních pokutách. To vše v souhrnu lze považovat za jednání neplatné ve smyslu § 580 OZ, k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebyla-li smlouva uzavřena platně, nicméně žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši [částka], a dále jej vyzval, aby dlužnou částku vrátil, bylo žalobě vyhověno v té části, která odpovídá nevrácené jistině. Na straně žalovaného totiž došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ, jelikož obdržel plnění bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy a v souladu s § 2991 odst. 1 OZ je tak povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení, bezdůvodné obohacení je splatné zpravidla na výzvu. Tak byla odeslána žalovanému dne [datum] a po přičtení 3 dnů pro doručení se tak žalovaný dostal [datum] do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu neplatnou, nebylo možné vyhovět ani nároku na zaplacení úroku, poplatků či smluvní pokuty. Ve zbytku soud proto žalobu zamítl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož žalovanému náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni [datum], lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí věci, vyjádření ve věci a účast na jednání) v souladu s § 7 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH ve výši 21 % ze všech zmíněných částek, to je celkem [částka]. Jelikož ke dni rozhodnutí byl žalovaný úspěšný v rozsahu 68,5 % a neúspěšný v rozsahu 31,5 %, po odečtení těchto dvou hodnot má tak žalovaný právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 37 %, tedy v částce [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna náklady zaplatit k rukám zástupce žalovaného.