31 C 149/2021-49 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 5. 1. 2021, ve znění jeho doplnění doručeném zdejšímu soudu dne 30. 6. 2021, se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 339 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně (dříve [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni 2. 1. 2017, jejímž předmětem bylo sjednání pojistného produktu sdružené pojištění vozidla – AH, když předmětem pojištění bylo vozidlo tovární značky Volvo, [anonymizována tři slova] [číslo], s počátkem pojištění ke dni 2. 1. 2017. Pojistné pro pojistné období bylo sjednáno na částku 10 272 Kč se čtvrtletní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 2. 4. 2019, ačkoli byl o jeho zaplacení s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy upozorňován. Pojistná smlouva tak zanikla ke dni 22. 7. 2019. Za období od 2. 4. 2019 do 22. 7. 2019 pak dluží žalovaný na pojistném částku 3 139 Kč a vedle této částky pak požaduje žalobkyně k zaplacení rovněž částku ve výši 200 Kč za odeslání předžalobní upomínky, a to v souladu s článkem 4 odst. 7 všeobecných pojistných podmínek a sazebníkem poplatků. Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni částku 3 339 Kč, kterou neuhradil ani přes předžalobní upomínku. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. Právní zástupkyně žalobkyně s takovýmto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. a souhlas předpokládal. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich zjistil následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidel [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovaným dne 2. 1. 2017 s počátkem pojištění od 2. 1. 2017 na dobu neurčitou, když předmětem této smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Volvo, [anonymizována tři slova] [číslo], pojistné bylo sjednáno ve výši 7 620 Kč splatné čtvrtletně s výší měsíční splátky v částce 1 905 Kč splatné vždy k 2. dni 1., 4., 7. a 10. měsíce roku. Z upomínky ze dne 31. 5. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy. Z přípisu ze dne 1. 8. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zániku pojistné smlouvy ke dni 21. 7. 2019. Z upomínky ze dne 7. 9. 2019, jakož i ze dne 10. 6. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala. 6. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 7. Podle § 12 odst. 1 písm. e) téhož zákona pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 8. Podle § 13 odst. 1 téhož zákona pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že dne 2. 1. 2017 byla mezi žalobkyní ([právnická osoba]) a žalovaným uzavřena platně pojistná smlouva – sdružené pojištění vozidla, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního automobilu Volvo, [anonymizována tři slova] [číslo], s počátkem pojištění od 2. 1. 2017, s ročním pojistným ve výši 10 272 Kč splatným vždy k 2. dni 1., 4., 7. a 10. měsíce roku. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 2. 4. 2019, proto byl upomínkou ze dne 31. 5. 2019 k jeho zaplacení vyzván s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil. Pojistná smlouva tak zanikla uplynutím lhůty, a to ke dni 22. 7. 2019. Za období od 2. 4. 2019 do 22. 7. 2019 dluží žalovaný žalobkyni na pojistném částku 3 139 Kč, když vedle této částky přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení poplatku za odeslání upomínky s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy ve výši 200 Kč v souladu s ceníkem žalobkyně, který byl nedílnou součástí pojistné smlouvy. Jelikož žalovaný pojistné v souladu s pojistnou smlouvou řádně neuhradil, dostal se tak do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a je povinen podle ust. § 1970 občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014 zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a počátek prodlení odpovídá provedenému dokazování. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. přiznal plnou náhradu nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložila. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 2 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby), 2 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 1 126 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu zástupkyně za zaslanou výzvu k plnění ze dne 10. 6. 2020, když sama žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala a za tuto upomínku jí byla přiznána odměna ve výši 200 Kč. Tento náklad zástupce žalobkyně tedy soud nepovažuje za účelně vynaložený. Místem plnění byla určena zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalované z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení delší lhůty.