31 C 201/2021-31 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 16. 4. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 152 Kč s příslušenstvím tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od 17. 5. 2011, když předmětem pojištění byla odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky FORD, typ TRANSIT, [registrační značka], tzv. Komplexní pojištění vozidel GLOBAL-OA, MO. První pojistné bylo sjednáno ve výši 2 668 Kč v délce půlroční se splatností v první den příslušného pojistného období. Pojištění zaniklo pro neplacení pojistného ke dni 21. 8. 2020. Za období od 17. 5. 2020 do 21. 8. 2020, respektive do 31. 8. Ve smyslu ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. dluží žalovaný žalobkyni částku 2 152 Kč, jejíž součástí je vedle dlužného pojistného rovněž nárok žalobkyně na úhradu sjednaných poplatků v celkové výši 1 170 Kč za upomínku o dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy a dále za odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku smlouvy, a to v souladu s ceníkem žalobkyně. Vedle dlužné jistiny pak žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení za období od 22. 8. 2020 do 16. 4. 2021, tj. celkem částku 116 Kč. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku ze dne 18. 12. 2020. 2. Platební rozkaz vydaný zdejším soudem se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením soudu v souladu s ust. § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 174a) odst. 3 o. s. ř., zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednáním, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal a postupoval dále v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. a ve věci jednání nenařizoval. 5. Soud ve věci provedl listinné důkazy a z nich má za prokázaný následující skutkový stav. Z pojistné smlouvy o komplexním pojištění vozidla GLOBAL [číslo] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne 17. 5. 2011 mezi žalobkyní a žalovaným, jejímž předmětem bylo povinné ručení, tedy pojištění odpovědnosti za škody způsobenou provozem vozidla značky Ford TRANSIT s počátkem pojištění od 17. 5. 2011 na dobu neurčitou s pojistným ve výši 5 336 Kč ročně se splatností půlroční. Z upomínky ze dne 16. 6. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. Z upomínky ze dne 29. 6. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně opětovně upomínala o zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy. Z ukončení pojistné smlouvy má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zániku pojistné smlouvy ke dni 20. 8. 2020. Z poštovních dodejek má soud za prokázané, že si žalovaný tyto zásilky v úložní lhůtě nevyzvedl. Z bilance pojistné smlouvy má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni částku 2 152 Kč, jejíž součástí jsou rovněž poplatky spojené s vymáháním dlužné částky ve výši 1 170 Kč. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil. Bylo na žalovaném, aby případně prokázal opak, což se však nestalo. 6. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 7. Podle § 12 odst. 1 písm. e) téhož zákona pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 8. Podle § 13 odst. 1 téhož zákona pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak 9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že dne 17. 5. 2011 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně pojistná smlouva o povinném ručení na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne 17. 5. 2011. Žalovaný nezaplatil běžné pojistné splatné dne 17. 5. 2020, o jehož zaplacení byl ve smyslu ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., upomínán, když pojištění zaniklo uplynutím lhůty, a to ke dni 21. 8. 2020, respektive do 31. 8. 2020, tak žalovaný dluží žalobkyni na pojistném částku 982 Kč, když vedle této částky pak soud přiznal žalobkyni rovněž právo na zaplacení poplatku za odeslání upomínky s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy, jakož i upomínek o zaplacení dlužných částek, a to v souladu s ceníkem žalobkyně, který byl nedílnou součástí pojistné smlouvy ve výši 1 170 Kč. Jelikož žalovaný pojistné v souladu s pojistnou smlouvou řádně nehradil, dostal se tak do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a je povinen podle ust. § 1970 občanského zákoníku, účinného ode dne 1. 1. 2014 zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizoval a po žalované požaduje zaplacení úroku z prodlení za období od 22. 8. 2020 (ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy) do 16. 4. 2021 (do dne podání žaloby). Soud s ohledem na shora uvedené žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů, které v tomto řízení účelně vynaložila. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 2 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, dvou režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Při posuzování výše odměny advokáta a režijních paušálů soud postupoval dle uvedeného ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění vzhledem k tomu, že všechny podmínky pro užití uvedeného ust. § 14b cit. vyhl. byly splněny, tj. řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustálené vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, předmětem řízení je částka nepřevyšující 50 000 Kč a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Celkem tak náklady vynaložené v tomto řízení žalobkyní činí 1 126 Kč, a proto v této výši byly žalobkyni přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2020, neboť žalobkyně sama žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala a za tyto upomínky ji byla přiznána odměna. Soud tedy nepovažuje tento náklad za účelně vynaložený. 11. O lhůtách ke splnění veškerých povinností žalovaného z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil ji jako zákonnou třídenní, když neshledal důvod pro stanovení delší lhůty. Místem plnění u nákladů řízení byl určen zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.