31 C 253/2020-87 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 27. 7. 2020, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 189 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 189 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně (do 16. 5. 2017 vystupující pod [název práv. osoby]) uzavřela se žalovanou distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] v níž si účastníci sjednali, že žalobkyně na požádání žalované poskytne v její prospěch peněžní prostředky do sjednané částky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok dle podmínek dohodnutých ve smlouvě. Žalobkyně žalovanému poskytla na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 30 300 Kč převodem na číslo účtu, které označila žalovaná ve smlouvě. Dle článku 4.1 a násl. předmětné smlouvy strany ujednaly, že žalovaná byl povinna do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, činící jednu třetinu částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však minimální splátku 300 Kč. Žalované byl každý měsíc zasílán výpis z úvěru, v němž byla zohledněna aktuální výše dluhu, výše minimální splátky i datum splatnosti. Strany dále v článku 5.1 smlouvy dohodly, že žalovaná je povinna platit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru měsíčně, přičemž tento poplatek se stával součástí jistiny. Vedle toho bylo v článku 6.1 smlouvy ujednáno, že žalovaná je povinna zaplatit z poskytnutých peněžních prostředků i úrok ve výši 20% měsíčně. Pro případ, že se stal celý dluh splatným, byla žalovaná nadále povinna platit úrok ve výši 15% ročně na místo úroku ve výši 20% měsíčně. I úrok se stával součástí jistiny ke konci kalendářního měsíce. Pro případ prodlení byl sjednán i úrok z prodlení v článku 6.2 smlouvy v zákonné výši, dále i v článku 6.3 smlouvy smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení s tím, že nárok na ni vznikl po uplynutí prvních 90 dnů prodlení žalovaného. I smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce stala součástí jistiny. Na svůj závazek žalovaná uhradila celkem částku 20 511 Kč. Žalobkyně byla oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě prodlení žalované se splácením dluhu nebo jeho části po dobu delší než 60 dnů, a to dle bodu 6.5 předmětné smlouvy. Žalovaná částku v době splatnosti neuhradila, od 1. 1. 2020 je v prodlení s částkou v celkové výši 50 189 Kč, kterou ani přes písemnou upomínku ze dne 4. 6. 2020 neuhradila. 2.) Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonem stanovené lhůtě odpor, který k výzvě soudu odůvodnila tak, že učinila nesporným, že jí byl poskytnut úvěr ve výši 30 300 Kč, když uvedla, že žalobkyni poskytnutý úvěr pravidelně splácela. Poslední splátku pak uhradila dne 13. 9. 2020. Zároveň potvrdila, že dne 18. 12. 2019 byla žalované zaslána emailem výzva k zaplacení dlužné částky ve výši 14 945,03 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že nesouhlasí s částkou 50 189 Kč, když tato částka byla žalovanou uhrazena a dle názoru žalované tato dluží žalobkyni pouze částku 9 932 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 3.) Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 11. 2. 2021, žalobkyně a její právní zástupkyně se k tomuto jednání nedostavili, svoji neúčast omluvili a požádali soud, aby bylo jednáno a rozhodnuto v jejich nepřítomnosti v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 4.) Z provedeného dokazování má pak soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala uhradit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % ročně, když tento poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stával součástí jistiny dluhu. Dále byl mezi účastníky sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně pro případ, že se stane celý dluh splatným, pak byla žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků úrok ve výši 15 % ročně místo 20 % úroku měsíčně. Rovněž úrok se ke konci každého měsíce stával součástí jistiny. Dále pak byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve sjednané výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a úroky se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální splátce úvěru, jež činila jednu třetinu dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Pro případ prodlení se splácením dluhu nebo jeho části po dobu delší než 60 dnů strany dohodly, že se dluh stává bez dalšího celý splatný a úvěrující byl tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky. V článku 6.3 citované smlouvy se strany dále dohodly na zaplacení smluvní pokuty za prodlení se splacením dluhu či jeho části ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dnů prodlení, přičemž nárok vznikal po dobu prvních 90 dnů prodlení klienta. Žalovaná prohlásila, že se seznámila se zněním nabídky včetně formuláře a všemi informace, podrobně si je přečetla a nežádala dalšího vysvětlení. Součástí této smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z výpisu z účtu žalobkyně, jakož i ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 30 300 Kč. Z tvrzení samotné žalobkyně má pak soud za zjištěné, že z této částky žalovaná uhradila částku 20 511 Kč. Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 3. 2019 do 30. 9. 2019 má soud za prokázané veškeré platby ze strany žalované žalobkyni. Z výpisu z revolvingového úvěru má soud za prokázané splátky a dlužnou částku vypočítávanou žalobkyní. Z výzvy ze dne 4. 6. 2020 má soud za zjištěné, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z emailové komunikace, jakož i ze shodných tvrzení účastníků, respektive z prohlášení žalované má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou dne 18. 12. 2019, 10. 1. 2020, 18. 1. 2020, 22. 1. 2020 k zaplacení jednotlivých dlužných splátek. 5.) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6.) Podle § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7.) Podle § 2048 NOZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8.) Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9.) Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10.) Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru, kterou však soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání s odkazem na ustanovení § 588 občanského zákoníku. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou podle ustanovením § 2395 občanského zákoníku ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků a povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a ujednání o odměně za poskytnutí úvěru ve formě úroku. Je-li věřitelem požadován úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání, s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankou při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Soudu je obecně známo, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami byla v době uzavírání smlouvy 11,19 % ročně. V přezkoumávané věci sjednaný úrok činí 240 % ročně. Pokud by smlouva obsahovala jen toto nepřiměřené ujednání, bylo by možné hodnotit ji neplatnou pouze v části sjednaného úroku a přiznat žalobkyni úrok obvyklý (srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn