31 C 300/2020-137 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 19. 8. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným společně a nerozdílně uhradit žalobkyni částku 46 614 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 5. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 29. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 154 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 460 Kč od 29. 8. 2018 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela se žalovanými jako nájemci dne 29. 10. 2017 nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaní užívali byt [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [adresa]. Nájemné činilo 9 000 Kč měsíčně, zálohy na služby spojené s užíváním bytu 5 000 Kč měsíčně, obě platby se splatností k 28. dni v měsíci předem. Dodatkem ze dne 30. 12. 2017 byla prodloužena doba nájmu do 28. 2. 2018, dodatkem ze dne 7. 2. 2018 do 28. 2. 2019, s účinností od 28. 3. 2018 bylo nájemné navýšeno na částku 10 000 Kč měsíčně. Ke skončení nájmu a odevzdání bytu žalobkyni došlo dne 13. 7. 2018. Za období od 28. 5. 2018 do 13. 7. 2018 žalovaní nájemné ani zálohy na služby nehradili. Na nájemném tak dluží částku 15 000 Kč, na vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2018 do 13. 7. 2018 vznikl nedoplatek na službách 17 648 Kč. Z důvodu porušení povinnosti žalovaných ze smlouvy o dodávkách médií s distribuční společností došlo k odpojení elektroměru a plynoměru, za opětovné připojení uhradila žalobkyně částku 1 815 Kč a 807 Kč, když zároveň vynaložila náklady na cestovné z místa bydliště do [obec] a zpět z důvodu vyřízení tohoto připojení ve výši 300 Kč. Dále žalobkyně vynaložila částku 200 Kč za správní poplatek za odhlášení trvalého pobytu žalovaných a s tímto spojené výdaje na cestu [obec] – [obec] a zpět 300 Kč. Celkem tyto náklady tedy představují 3 506 Kč. Dále pak žalovaní porušili své povinnosti v článku VI. smlouvy o nájmu a poškozením bytu nad rámec běžného opotřebení vznikla žalobkyni na majetku škoda v celkové výši 30 960 Kč, neboť byt nebyl předán v původním stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení, nebyl uklizený, čistý, nebyly provedeny výmalby, vybavení bytu bylo poškozeno a zničeno, když závady jsou uvedeny v předávacím protokole ze dne 13. 7. 2018. Žalovaní tyto závady neodstranili. Žalobkyně jednostranně započetla žalovanými složenou jistotu ve výši 20 000 Kč proti pohledávce na náhradu škody. Po provedeném započtení zbývá k úhradě 10 960 Kč, když podrobný rozpis uplatněné škody je uveden ve vyúčtování ze dne 17. 7. 2018, které bylo žalovaným zasíláno dne 17. 7. 2018 emailem. Na tyto náklady pak byla ze strany žalovaných dne 29. 8. 2018 uhrazena splátka ve výši 500 Kč. Z tohoto titulu tedy zbývá doplatit 10 460 Kč. Žalovaní dlužnou částku neuhradili ani přes písemnou upomínku ze dne 10. 12. 2019. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovaným do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň – město č. [list vlastnictví] má soud za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], [část obce]. Ze smlouvy o nájmu bytu má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanými jako nájemci dne 29. 10. 2017, když na jejím základě si přenechala žalobkyně žalovaným do užívání byt [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [adresa], a to na dobu od 29. 10. 2017 do 29. 1. 2018 za nájemné ve výši 9 000 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 5 000 Kč, celkem tedy se žalovaní zavázali za užívání předmětného bytu hradit částku 14 000 Kč se splatností ke každému 28. dni předchozího měsíce, když na základě této smlouvy žalovaní složili jistotu žalobkyni ve výši 20 000 Kč. Na základě dodatku ke smlouvě ze dne 30. 12. 2017 mezi týmiž účastníky došlo k prodloužení doby nájmu do 28. 2. 2018, dodatkem ze dne 7. 2. 2018 pak do 29. 2. 2019, když s účinností od 1. 3. 2018 dochází k navýšení nájemného na částku 10 000 Kč. Z předávacího protokolu ze dne 29. 10. 2017 má soud za prokázaný stav bytu a předání bytu ze strany žalobkyně žalovaným. Z předávacího protokolu ze dne 13. 7. 2018 má soud za prokázané, že předmět nájmu byl předán zpět žalobkyni, když z tohoto protokolu má soud za zjištěný i stav předávaného bytu. Z výpisu z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že dne 29. 8. 2018 jí byla uhrazena částka ze strany žalovaných 500 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že tato uhradila dne 14. 9. 2018 ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno] za montáž elektroměru a za montáž plynoměru částku 1 815 Kč a částku 807 Kč. Z vyúčtování za rok 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně provedla žalovaným vyúčtování za období od 28. 10. 2017 do 13. 7. 2018, když v tomto jsou zahrnuty i částky odpovídající poplatku ve výši 200 Kč za zrušení trvalého bydliště pro paní [celé jméno žalované] a syna, doprava žalobkyně z trvalého bydliště do [obec] v částce 300 Kč 2 krát, náklady za připojení elektroměru a plynoměru ve výši 2 622 Kč, když po odečtení přijatých záloh k tomuto vyúčtování zbývala doplatit částka 21 154 Kč. Z vyúčtování zničených věcí vůči kauci a přeplatku na nájemném ze dne 17. 7. 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovaným škodu způsobenou na předmětu nájmu, kteroužto započetla proti složené kauci ve výši 20 000 Kč, když z tohoto titulu vyzvala žalované k zaplacení částky 10 960 Kč. Z podacího lístku má soud za prokázané, že tato výzva byla žalovanému [celé jméno žalovaného] odesílána dne 20. 7. 2018. Z výzvy ze dne 9. 12. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalované o zaplacení dlužné částky písemně vyzývala. Z podacích lístků má soud za prokázané, že dne 10. 12. 2019 byla tato výzva odesílána každému ze žalovaných samostatně. 4. Ve věci se konalo první ústní jednání dne 17. 5. 2021, když k tomuto jednání se žalovaná [číslo] žalovaný [číslo] nedostavili, ačkoli byli řádně a včas předvolání, o omluvu ani o odročení jednání nepožádali, soud ve věci tedy jednal v jejich nepřítomnosti, stejně jako při jednání, které se konalo dne 30. 8. 2021. 5. Žalobkyně svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne 3. 6. 2021 doplnila skutková tvrzení k nároku na náhradu škody z titulu vad na předmětu nájmu a označila důkazy k jejich prokázání. S ohledem na skutečnost, že při jednání, které se konalo dne 30. 8. 2021, vzala žalobkyně co do nároku na náhradu škody, tedy co do zaplacení částky 10 460 Kč s příslušenstvím, jakož i co do nákladů spojených s dostavením se do [obec] za účelem připojení plynoměru a elektorměru a za účelem odhlášení trvalého pobytu z předmětu nájmu u žalovaných zpět, soud tyto důkazy neprováděl a nebude je ani v rámci odůvodnění tohoto rozsudku hodnotit. 6. Pokud žalovaná [číslo] tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] byla uzavřena dohoda o tom, že žalobkyně po žalované [číslo] nebude z titulu nedoplatku na předmětu nájmu ničeho požadovat a k tomuto tvrzení označila k prokázání důkaz svědeckou výpovědí paní [jméno] [příjmení] [příjmení], realitní makléřky, která předmětný byt nájemcům do nájmu předávala a rovněž byla přítomna u předání předmětného bytu ze strany nájemcům zpět pronajímatelce, tato svědkyně tvrzení žalované ohledně existence takovéto dohody nepotvrdila. Z účastnické výpovědi žalované má soud za prokázané, že žalovaná o dluzích nevěděla, v předmětném bytě s žalovanou [číslo] se žalovaným [číslo] bydlela, když v rámci své účastnické výpovědi konstatovala, že by byla schopna dlužnou částku uhradit formou splátek. 7. Podle § 96 odst. 1, 2, 3 4 o. s. ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. 2) Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 3) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. 4) Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 8. Jelikož žalobkyně vzala žalobu co do zaplacení částky 10 460 Kč s příslušenstvím a co do zaplacení částky 600 Kč s příslušenstvím zpět. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím souhlasila, soud řízení v požadovaném rozsahu zastavil tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno 9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pron