31 C 302/2020-52 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 8. 7. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 59 975 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 61 975 Kč od 28. 12. 2019 do 24. 2. 2020 ve výši 998,49 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 59 975 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, částku ve výši 11 230,94 Kč, úrok ve výši 93,6 % ročně z částky 50 586,66 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 161 373 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na účet úvěr ve výši 71 000 Kč, a to dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 146,27 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši 7 471 Kč se splatností ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem únor 2019. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil do data zesplatnění, celkem 63 768 Kč, když poslední splátka byla uhrazena dne 15. 11. 2019. Před zesplatněním úvěru vzniklo dále žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč, když žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení žalovaného s každou splátkou delší než 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátky č. 9 a 10, s nimiž se žalovaný ocitl v prodlení delší než 30 dnů, tedy 2 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých z prodlení žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 1 400 Kč, když žalobkyni vzniklo právo na tuto náhradu ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení delším než 15 dnů, tedy u splátky č. 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, tedy 7 x 200 Kč. Jelikož se žalovaný se zaplacením jednotlivých splátek ocitl v prodlení, vzniklo tak žalobkyni právo prohlásit celý úvěr za splatný, a to v souladu s článkem 6.3. Úvěr se tak stal splatný ke dni 26. 12. 2019. Podle bodu 6.4. se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny. Nová jistina tak představovala částku 59 577,43 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno pro případ prodlení žalovaného se zaplacením nové jistiny povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, tedy v tomto případě ode dne 28. 12. 2019. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje k zaplacení částku ve výši 59 577,43 Kč sestávající se z původní dlužné jistiny ve výši 50 586,66 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 8 990,77 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, když tuto požaduje žalobkyně pouze ke dni vyhotovení žaloby, tedy ve výši 11 230,94 Kč a dále pak úrok za poskytnutí úvěru ode dne 28. 12. 2019 do zaplacení z jistiny ve výši 50 586,66 Kč v sazbě 96,6 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 161 373 Kč. 2.) Usnesením ze dne 14. 9. 2020 pod čj. 8 C 208/2020-28 vyslovil Okresní soud Plzeň – sever místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Plzeň – město. Toto usnesení nabylo právní moci dne 6. 10. 2020. 3.) Podáním doručeným zdejšímu sodu dne 1.12.2020 žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal a a požádal soud o možnost dlužnou částku uhradit formou splátek. 4.) Podáním doručeným zdejšímu sodu dne 11.1.2021 vyslovila žalobkyně souhlas s úhradou dluhu formou splátek a zároveň navrhla soudu, aby ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání. 5.) Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 4. 2. 2021. Účastníci se k tomuto jednání dostavili. 6.) Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 71 000 Kč, když tento úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum]. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu s úroky z úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 146,27 % ročně v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 7 471 Kč splatných vždy ke každému 20. dni kalendářního měsíce. Celkem se tak zavázal žalovaný uhradit žalobkyni částku 134 478 Kč. Mezi účastníky dále bylo ve smlouvě o úvěru pod bodem 6.3. sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty tak, jak je v žalobě tvrzeno. Dále bylo sjednáno zesplatnění úvěru, jakož i přirůstání splatných kapitalizovaných úroků z úvěru k jistině, a to v souladu s bodem 6.3. a 6.4. smlouvy o úvěru tak, jak je žalobkyní v žalobě tvrzeno. Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s kartou klienta a ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému úvěr poskytla i způsob splácení tohoto úvěru. Z výzev ze dne 20. 11. 2019 a 23. 12. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení splátek, s nimiž se ocitl žalovaný v prodlení, písemně vyzývala. Z oznámení ze dne 26. 12. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého splatného úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 6. 2020 ve spojení s podacím archem má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. 7.) Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8.) Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9.) Podle § 1970 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 10.) Podle § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11.) Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12.) Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13.) Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. 14.) Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je možné ve věci vydat rozsudek pro uznání soud a dospěl k závěru, že tento vydat nelze, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho vydání, neboť se jedná o věc, v níž není možno uzavřít soudní smír, neboť nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou proti žalovanému je dle názoru soud v rozporu s právními předpisy tak, jak je níže uvedeno. Návrh na vydání rozsudku pro uznání tedy soud zamítl tak, jak je pod výrokem I., tohoto rozsudku uvedeno. 15.) Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Žalovanému byla žalobkyní poskytnuta na základě smlouvy o úvěru [číslo] částka ve výši 71 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 93,6 % ročně v 18 měsíčních splátkách ve výši 7 471 Kč. Dále mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky o dobu delší než 30 dnů, dále pak smluvní pokuta ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením peněžité splátky delší než 15 dnů, dále pak smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny pro případ zesplatnění úvěru. 16.) S ohledem na výše uvedené má soud za to, že smluvní