34 C 155/2021-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 830 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výrocích. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy, první dne 27. 7. 2014 [číslo] druhou 16. 10. 2014 [číslo] popsala, jak společnost [právnická osoba] v obou případech posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě první zmíněné smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem a zavázal se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 540 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 330 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 9. 2015. Žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, tím porušil své závazky ze smlouvy. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem částku 7 170 Kč, naposledy dne 28. 9. 2016. Na základě druhé zmíněné smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dalších 11 000 Kč za stejných smluvních podmínek jako v první smlouvě. Poslední splátka byla stanovena na 26. 11. 2015. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil toliko částku 3 280 Kč, naposledy dne 28. 9. 2016. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], SE, která poté změnila obchodní firmu na [právnická osoba]. Tato společnost smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupila obě žalované pohledávky žalobkyni s účinností k 16. 12. 2019, což bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem ze dne 6. 12. 2019. Po postoupení pohledávek nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu 7 dní před podáním žaloby, kterou žalovaný ponechal bez povšimnutí. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] a žalovaný projevili v písemné formě dne 27. 7. 2014 a dne 16. 10. 2014 vůli zavázat se na straně společnosti [právnická osoba] poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 11 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne od společnosti [právnická osoba] převzal a na straně žalovaného zápůjčku vrátit a zaplatit úroky ve výši 1 540 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 330 Kč, kdy poslední splátka připadla v prvním případě na 6. 9. 2015 a ve druhém případě na 26. 11. 2015 [právnická osoba] zanikla dne 30. 9. 2016 v důsledku fúze sloučením se [právnická osoba], SE. Ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 si společnost [právnická osoba] (do 30. 9. 2016 pod [právnická osoba], SE) a žalobkyně dohodly, že společnost [právnická osoba] postoupí na žalobkyni soubor pohledávek, mezi něž byly zařazeny též pohledávky vůči žalovanému a žalobkyně jí za to zaplatí postupní cenu. Dopisem ze dne 6. 12. 2019 odeslaným 7. 1. 2020 oznámila společnost [právnická osoba] (předtím [právnická osoba]) žalovanému, že žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně dopisem ze dne 3. 9. 2020 odeslaným 4. 9. 2020 vyzvala žalovaného, aby žalovanou sumu dobrovolně uhradil, jinak podá žalobu. 4. Projevy vůle společnosti [právnická osoba] a žalovaného jsou prokázány ze smlouvy o půjčce ze dne 27. 7. 2014 [číslo] ze dne 16. 10. 2014 [číslo]. Do nich je vložena též kvitance žalovaného o tom, že daného dne převzal od žalované částku 2 x 11 000 Kč. Zánik společnosti [právnická osoba] a změna obchodní firmy [právnická osoba], SE je prokázána z výpisu z obchodního rejstříku dané společnosti. Postoupení pohledávky je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 a v seznamu postupovaných pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky je prokázáno dopisem ze dne 6. 12. 2019 a podacího lístku ze 7. 1. 2020 a učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem ze dne 3. 9. 2020 a podacím lístkem ze dne 4. 9. 2020. 5. Po právní stránce soud posoudil věc podle §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první obč. zák. ve spojení s §§ 580 a 588 obč. zákoníku, neboť projevy vůle právního předchůdkyně žalobkyně a žalovaného směřovaly k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně ve dvou případech zavázala přenechat žalovanému peníze, aby je užil podle libosti a žalovaný se chtěl zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označená jako poplatek na administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný se chtěl zavázat zaplatit úroky, což § 2392 odst. 1 věta první obč. zákoníku výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 obč. zákoníku, a proto jsou smlouvy neplatné. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 obč. zák. přihlíží i bez návrhu. 6. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označena jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek„ poplatku“. Tento„ poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze, v rozsudku ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položek odměny, které smlouva označuje jako„ poplatek za administrativní činnost“ a„ náklady hotovostního inkasa“, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však nový občanský zákoník ke smlouvě o zápůjčce, např. na rozdíl od obchodního zákoníku, který ve svém § 499 odměnu za sjednání závazku výslovně připouštěl u smlouvy o úvěru, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru je odůvodněna tím, že se jedná o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu úvěrem poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků nedochází na požádání vydlužitele, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Další kalkulační položky„ poplatku“ tedy nejsou ekonomicky vzato ničím jiným, než odměnou zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ně hledět jako na součást úroku. V dané věci byla předmětem zápůjček částka 11 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 8 140 Kč na dobu 58 týdnů, tj. přibližně 75 % ročně. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, která v daném období činila přibližně 14 % ročně. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 7. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvy uzavřela spolu se žalovaným i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se administrativního poplatku a nákladů za hotovostní inkaso splátek, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 obč. zák. Jelikož jsou smlouvy neplatné, jsou účastníci si povinni podle § 2991 obč. zák. vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalovanému v prvním případě 11 000 Kč, on jí vrátil 7 170 Kč, proto má žalobkyně právo na zaplacení 3 830 Kč; ve druhém případě žalobkyně poskytla žalovanému 11 000 Kč, on jí vrátil 3 280 Kč, proto má žalobkyně právo na vrácení 7 720 Kč. 8. Pokud jde o universální sukcesi [právnická osoba] SE vůči společnosti [právnická osoba], tu soud posoudil podle § 61 odst. 1 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, dle něhož fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechod mění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. 9. Žalované pohledávky byly dále postoupeny ze [právnická osoba], SE (resp. poté [právnická osoba]) na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., kdy žalovaná pohledávka je součástí postupovaného souboru. Toto postoupení bylo podle § 1882 odst. 1 o. z. oznámeno žalované. K postoupení je způsobilá i pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, je však třeba, aby ve smlouvě o postoupení pohledávky byla postupovaná pohledávka po skutkové stránce nezaměnitelně vymezená, což je v daném případě splněno. Omyl ohledně právní kvalifikace postupované pohledávky není významný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 31 Cdo 678/2009). 10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného