34 C 157/2021-24 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 16 556 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výrocích. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dvě smlouvy, první dne 17. 5. 2016 [číslo] druhou 28. 7. 2016 [číslo] popsala, jak společnost [právnická osoba] v obou případech posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě první zmíněné smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem a zavázala se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 800 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč ve 43 týdenních splátkách po 148 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 3. 2017. Žalovaná nehradila své závazky řádně a včas, tím porušila své závazky ze smlouvy. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkem částku 1 778 Kč, naposledy dne 9. 8. 2016. Na základě druhé zmíněné smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované 7 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč Poslední splátka byla stanovena na 7. 9. 2017. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila toliko částku 210 Kč, naposledy dne 9. 8. 2016. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], [anonymizováno], která poté změnila obchodní firmu na [právnická osoba]. Tato společnost smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupila obě žalované pohledávky žalobkyni s účinností k 6. 12. 2019, což bylo žalované oznámeno písemně dopisem ze dne 6. 12. 2019. Po postoupení pohledávek nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, kterou žalovaná ponechala bez povšimnutí. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] a žalovaná projevily v písemné formě dne 17. 5. 2016 vůli zavázat se na straně společnosti [právnická osoba] poskytnout žalované zápůjčku ve výši 4 000 Kč, kterou žalovaná téhož dne od společnosti [právnická osoba] převzala a na straně žalované zápůjčku vrátit a zaplatit úroky ve výši 364 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 800 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, a to ve 43 týdenních splátkách po 148 Kč, kdy poslední splátka připadla na 14. 3. 2017. Dále společnost [právnická osoba] a žalovaná projevily v písemné formě dne 28. 7. 2016 vůli zavázat se na straně společnosti [právnická osoba] poskytnout žalované zápůjčky ve výši 7 000 Kč, kterou žalovaná téhož dne od společnosti [právnická osoba] převzala a na straně žalované zápůjčku vrátit a zaplatit úroky ve výši 980 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, kdy poslední splátka připadla na 7. 9. 2017 [právnická osoba] zanikla dne 30. 9. 2016 v důsledku fúze sloučením se [právnická osoba], [anonymizováno]. Ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 si společnost [právnická osoba] (do 30. 9. 2016 pod [právnická osoba], [anonymizováno]) a žalobkyně dohodly, že společnost [právnická osoba] postoupí na žalobkyni soubor pohledávek, mezi něž byly zařazeny též pohledávky vůči žalované, a žalobkyně jí za to zaplatí postupní cenu. Dopisem ze dne 6. 12. 2019 odeslaným 7. 1. 2020 oznámila společnost [právnická osoba] (předtím [právnická osoba]) žalované, že žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně dopisem ze dne 3. 9. 2020 odeslaným 4. 9. 2020 vyzvala žalovanou, aby žalovanou sumu dobrovolně uhradila, jinak podá žalobu. 4. Projevy vůle společnosti [právnická osoba] a žalované jsou prokázány ze smlouvy o půjčce ze dne 17. 5. 2016 [číslo] ze dne 28. 7. 2016 [číslo]. Do nich je vložena též kvitance žalované o tom, že daného dne převzala od žalované v prvním případě částku 4 000 Kč a ve druhém případě částku 7 000 Kč. Zánik společnosti [právnická osoba] a změna obchodní firmy [právnická osoba], [anonymizováno] je prokázána z výpisu z obchodního rejstříku dané společnosti. Postoupení pohledávky je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 a v seznamu postupovaných pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky je prokázáno dopisem ze dne 6. 12. 2019 a podacího lístku ze 7. 1. 2020 a učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem ze dne 3. 9. 2020 a podacím lístkem ze dne 4. 9. 2020. 5. Po právní stránce soud posoudil věc podle §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první obč. zák. ve spojení s §§ 580 a 588 obč. zákoníku, neboť projevy vůle právního předchůdkyně žalobkyně a žalované směřovaly k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně ve dvou případech zavázala přenechat žalované peníze, aby je užila podle libosti a žalovaná se chtěla zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označená jako poplatek na administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná se chtěla zavázat zaplatit úroky, což § 2392 odst. 1 věta první obč. zákoníku výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 obč. zákoníku, a proto jsou smlouvy neplatné. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 obč. zák. přihlíží i bez návrhu. 6. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označena jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek„ poplatku“. Tento„ poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze, v rozsudku ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položek odměny, které smlouva označuje jako„ poplatek za administrativní činnost“ a„ náklady hotovostního inkasa“, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však nový občanský zákoník ke smlouvě o zápůjčce, např. na rozdíl od obchodního zákoníku, který ve svém § 499 odměnu za sjednání závazku výslovně připouštěl u smlouvy o úvěru, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru je odůvodněna tím, že se jedná o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu úvěrem poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků nedochází na požádání vydlužitele, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Další kalkulační položky„ poplatku“ tedy nejsou ekonomicky vzato ničím jiným, než odměnou zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ně hledět jako na součást úroku. V dané věci byla předmětem zápůjček částka 4 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 2 364 Kč na dobu 43 týdnů, tj. přibližně 71 % ročně, a dále částka 7 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 5 180 Kč na dobu 58 týdnů, tj. přibližně 66 % ročně. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, která v daném období činila přibližně 11 % ročně. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 7. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvy uzavřela spolu se žalovanou i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se administrativního poplatku a nákladů za hotovostní inkaso splátek, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 obč. zák. Jelikož jsou smlouvy neplatné, jsou účastníci si povinni podle § 2991 obč. zák. vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalované v prvním případě 4 000 Kč, ona jí vrátila 1 778 Kč, proto má žalobkyně právo na zaplacení 2 222 Kč; ve druhém případě žalobkyně poskytla žalované 7 000 Kč, ona jí vrátila 210 Kč, proto má žalobkyně právo na vrácení 6 790 Kč. 8. Pokud jde o universální sukcesi [právnická osoba] [anonymizováno] vůči společnosti [právnická osoba], tu soud posoudil podle § 61 odst. 1 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, dle něhož fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechod mění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická