34 C 214/2019-125 — Okresní soud Plzeň-město

1. Rozsudkem uvedeným ve výroku soud co do 406 194,54 Kč s odpovídajícím příslušenstvím rozhodl podle žaloby a co do 29 978,16 Kč s příslušnými úroky žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přisoudil ji z 86 % základu žalobci. 2. Povinnost k náhradě však uložil pouze žalovanému, kdy opomněl rozhodnout o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem. Jelikož rozsudek ještě nenabyl právní moci, soud jej bez návrhu některého z účastníků podle § 166 odst. 1 in fine o. s. ř. doplnil ve formě stanovené v § 166 odst. 2 částí věty první za středníkem o. s. ř. 3. [ulice] účastník podporoval v řízení převážně procesně neúspěšného žalovaného, proto je podle § 142 odst. 2 o. s. ř. povinen nahradit žalobci poměrnou část jeho nákladů řízení. Pokud jde o určení základu a výše náhrady, soud odkazuje na to, co uvedl v posledním odstavci doplňovaného rozsudku. Žalovaný a vedlejší účastník byli společně procesně neúspěšní, a jsou proto povinni nahradit žalobci náklady řízení společně a nerozdílně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 26 Cdo 1986/99, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1859/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2313/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sen. zn. 29 ICdo 9/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3851/2013).