13 C 103/2022-12 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou podanou u soudu dne 21. 5. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 5 135 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně (dále jen„ předmětné vozidlo“), a že k němu v období od 9. 2. 2021 do 28. 4. 2021 (dále jen„ sledované období“) neměl uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Proto je povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek ve výši 5 135 Kč. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně 8,5 % roční úroky z prodlení z částky 5 135 Kč od 10. 11. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2 Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se – vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních ([číslo] Sb.) pravomoc soudů v těchto věcech neupravuje a z pohledu unijních předpisů je příspěvek daní svého druhu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – opírá o ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, a o skutečnost, že žalovaný měl v době zahájení řízení bydliště v obvodu zdejšího soudu (viz výpis z registru obyvatel na č.l. 5 spisu) a k projednání a rozhodnutí věci je tedy podle § 85 odst. 2 o.s.ř. místně příslušný zdejší soud; jelikož tento soud je na území České republiky, je ve věci dána i pravomoc českých soudů. 3 Žalovaný se k žalobě, jež mu byla doručena uložením s účinky ke dni 8. 8. 2022 (viz doručenku připojenou k č.l. 6 spisu), nevyjádřil. 4 Soud ve věci konal jednání dne 17. 8. 2022. Zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila, o jeho odročení nepožádala. Žalovaný, jemuž bylo předvolání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni 8. 8. 2022 (viz výše), se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud přitom dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 5 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 6 Na základě provedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: žalovaný je nejpozději od 14. 5. 2018 vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, které je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců motoru 1 988 cm3. Ve sledovaném období k němu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Výzvou ze dne 26. 8. 2021 ho žalobkyně vyzvala k zaplacení příspěvku za předmětné vozidlo za sledované období ve výši 5 435 Kč do 60 dnů od doručení přípisu; ten byl žalovanému doručen dne 30. 8. 2021. Žalovaný však žalobkyni na žádnou z částek uplatněných žalobou dosud nic nezaplatil. 7 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 8 Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 9 Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 10 Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 11 Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 12 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13 V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný byl ve sledovaném období vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla a že v tomto období k němu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinen zaplatit za ně žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. Předmětné vozidlo je osobním automobilem s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2021 (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), činí 65 Kč. Sledované období čítalo 79 dnů a příspěvek tedy činí 79 dnů x 65 Kč/den = 5 135 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatil, soud žalobě ohledně ní vyhověl. 14 Žalobkyně má podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. také právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, v souzené věci formou výzvy k úhradě příspěvku ze dne 26. 8. 2021. Výše této náhrady podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč; jelikož žalovaný žalobkyni ani tuto částku dosud nezaplatil, soud žalobě i ohledně ní vyhověl. 15 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Příspěvek se podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. stal splatným uplynutím 60 dnů od doručení výzvy ze dne 26. 8. 2021 žalovanému, tedy ode dne 30. 8. 2021, a dospěl tak dne 29. 10. 2021. Požadavek žalobkyně na 8,5 % roční úroky z prodlení z částky 5 135 Kč až od 10. 11. 2021 do zaplacení je tedy po právu, a proto soud žalobě i v této části vyhověl. 16 Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají pouze v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši 400 Kč a je třeba je zaplatit k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka za sepis upomínek ze dnů 1. 12. 2021 a 5. 1. 2022 soud žalobkyni nepřiznal, neboť tyto upomínky byly v situaci, kdy žalovaný byl k zaplacení příspěvku vyzván již přípisem ze dne 26. 8. 2021, za nějž bylo žalobkyni přiznáno 300 Kč, nadbytečné. Náhradu nákladů právního zastoupení soud žalobkyni rovněž nepřiznal; tvoří-li příspěvky podle § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. příjem garančního fondu a je-li žalobkyně ze zákona pověřena jejich uplatněním a vymáháním, je na místě, aby si k tomu vytvořila potřebné personální a materiální předpoklady, podobně jako je tomu u České televize při vymáhání přirážek za neoznámený televizní přijímač (viz nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12). Nechá-li se žalobkyně přesto zastoupit advokátkou, má na to sice právo, jedná se však o nehospodárný a neúčelný postup, jehož náklady nemohou jít k tíži žalovaného. 17 Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.