13 C 90/2022-18 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou podanou u soudu dne 18. 4. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 9 672 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná je vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka] (dále jen„ předmětné vozidlo“), a že v období od 18. 11. 2019 do 29. 2. 2020 (dále jen„ sledované období“) k němu neměla uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Proto je povinna zaplatit za ně žalobkyni příspěvek ve výši 9 672 Kč. Na příslušenství vymáhané pohledávky požadovala žalobkyně 8,25 % roční úroky z prodlení z této částky od 2. 9. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2 Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se – vzhledem k tomu, že příspěvek je z pohledu unijních předpisů daní svého druhu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech se na něj nevztahuje – opírá o ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, a o skutečnost, že žalovaná měla v době zahájení řízení bydliště v obvodu zdejšího soudu (viz výpis z registru obyvatel na č.l. 7 spisu) a k projednání a rozhodnutí věci je tedy podle § 85 odst. 1 o.s.ř. místně příslušný zdejší soud; jelikož tento soud je na území České republiky, je ve věci dána i pravomoc českých soudů. 3 Žalovaná se k žalobě, jež jí byla doručena uložením s účinky ke dni 8. 7. 2022 (viz obálku na č.l. 9 spisu a sdělení na č.l. 10 spisu), nevyjádřila. 4 Soud ve věci konal jednání dne 27. 7. 2022. Zástupkyně žalobkyně se z něj omluvila, o jeho odročení nepožádala. Žalovaná, jíž bylo předvolání doručeno spolu se žalobou uložením s účinky ke dni 8. 7. 2022 (viz výše), se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud přitom dospěl k závěru, že ve věci je možno rozhodnout na základě obsahu spisu, a proto věc při tomto jednání projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. 5 Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 6 Na základě provedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: žalovaná je od 26. 8. 2019 do současnosti zapsána v registru vozidel jako vlastník předmětného vozidla, majícího zdvihový objem válců motoru 2 926 cm3. Ve sledovaném období k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Přípisem ze dne 18. 6. 2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení příspěvku za sledované období ve výši 9 972 Kč do 60 dnů od doručení výzvy; výzva byla téhož dne odeslána žalované na adresu jejího trvalého pobytu. +Žalovaná však žalobkyni tuto částku dosud ani zčásti nezaplatila. 7 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 8 Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 9 Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 10 Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 11 Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 12 Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 13 Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14 V dané věci má soud za prokázané, že žalovaná byla ve sledovaném období vlastníkem předmětného vozidla a že v tomto období k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu z jeho provozu. Žalovaná je proto podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. povinna zaplatit žalobkyni příspěvek, jehož výše odpovídá podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. součinu počtu dní, kdy k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno uvedené pojištění, a jeho denní sazby. Předmětné vozidlo je osobním automobilem se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm3 a denní příspěvek tedy podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), činí 93 Kč. Sledované období čítá 104 dnů a příspěvek tedy činí 104 dnů x 93 Kč/den = 9 672 Kč. Jelikož žalovaná žalobkyni tuto – již splatnou (viz dále) – částku dosud nezaplatila, soud žalobě ohledně ní vyhověl. 15 Žalobkyně má podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. také právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, v souzené věci formou výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 18. 6. 2020. Výše této náhrady činí podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku 300 Kč. Jelikož žalovaná žalobkyni ani tuto částku dosud nezaplatila, soud žalobě i ohledně ní vyhověl. 16 Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Příspěvek se podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. stal splatným uplynutím 60 dnů od doručení výzvy ze dne 18. 6. 2020 žalované, tedy nejpozději ode dne 19. 6. 2020, a dospěl tak nejpozději dne 18. 8. 2020. Proto soud žalobkyni přiznal i 8,25 % roční úroky z prodlení z částky 9 672 Kč až od 2. 9. 2020 do zaplacení. 17 Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají pouze v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši 400 Kč a je třeba je zaplatit k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka za sepis upomínek ze dnů 23. 9. a 5. 11. 2020 a 5. 1. 2022 soud žalobkyni nepřiznal, neboť tyto upomínky byly v situaci, kdy žalovaná byla k zaplacení příspěvku vyzvána již přípisem ze dne 18. 6. 2020, za nějž bylo žalobkyni přiznáno 300 Kč, nadbytečné. Náklady spojené se zastoupením advokátkou soud žalobkyni rovněž nepřiznal; tvoří-li příspěvky podle § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. příjem garančního fondu a je-li žalobkyně ze zákona pověřena jejich uplatněním a vymáháním, je na místě, aby si k tomu vytvořila potřebné personální a materiální předpoklady, podobně jako je tomu u České televize při vymáhání přirážek za neoznámený televizní přijímač (viz nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12); neučiní-li tak, má sice právo nechat se zastoupit advokátkou, jedná se však o neúčelný a nehospodárný postup, jehož náklady nemohou jít k tíži žalované. 18 Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek neshledal.