17 C 67/2022-23 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 7 492,25 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I., respektive ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne 14. 8. 2014 smlouvu o zápůjčce, na základě které jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Uvedené peněžní prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 1 022 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 520 Kč, a částkou za administrativní činnosti (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 146 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku 14 688 Kč formou 60 týdenních splátek po 245 Kč Poslední splátka byla stanovena na 8. 10. 2015. Žalovaná však přestala pravidelné měsíční splátky hradit a poslední splátku uhradila dne 13. 10. 2015. Po započtení uhrazených splátek, v celkové výši 1 245 Kč, částečně na jistinu, úrok a ostatní poplatky, dluží žalovaná na jistině 7 492,25 Kč, na kapitalizovaném úroku 3 205,97 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 1 269,92 Kč a dále úroky ve výši 19,98 % ročně z částky 7 492,25 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 492,25 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky ve výši 7 492,25 Kč, kapitalizovaného úroku 3 205,97 Kč, kapitalizovaném úroku z prodlení 1 269,92 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 7 492,25 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 492,25 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřely dne 14. 8. 2014 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla poskytnuta žalované částka 8 000 Kč, kterou se zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 245 Kč spolu s úrokem ve výši 1 022 Kč v sazbě 19,98 % ročně, částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 520 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti (hotovostní inkaso) ve výši 4 146 Kč. Žalovaná uhradila podle tabulky předložené žalobkyní částku 1 245 Kč. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017. Podle statistických údajů [obec] národní banky dostupných na www.cnb.cz v srpnu 2014 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně 14,06 % ročně. 4. Z úřední činnosti je soudu známo (sp. zn. 17 C 302/2020), že osoba uzavírající smlouvy a provádějící inkasa splátek pro společnost [právnická osoba] zpravidla nebyla jejím zaměstnancem, podnikala na vlastní živnostenský list, náklady na dopravu a telefony si hradila sama, její odměna za výběr inkasa činila 5 % z realizovaného výběru a za uzavření smlouvy s novým klientem obdržela odměnu 500 Kč a za každou další smlouvu s týmž klientem dostala odměnu 200 Kč. 5. Jak bylo zjištěno ze smlouvy o zápůjčce a smluvních podmínek, obsahem dohody o odměně za zpracování zápůjčky ve výši 1 520 Kč byla administrativní činnost spojená s uzavřením smlouvy. Byl-li žalovaný novým klientem, vznikly společnosti náklady ve výši 500 Kč (tedy 33 % z poplatku), na zbylou administrativní činnost tak připadlo 1 020 Kč (tedy 67 %), a to přesto, že běžná administrativní činnost by měla být hrazena ze smluveného úroku. Obsahem ujednání o poplatku za komfortní splácení za 4 146 Kč, tedy 52 % z celkové výše zápůjčky, byla povinnost žalovaného zaplatit za možnost inkasa splátek v místě svého bydliště. Při inkasu 245 Kč a 5 % odměně tomu, kdo výběr prováděl, tak náklady poskytovatele zápůjčky na realizaci inkasa dosáhly přibližně pouhých 17,7 % ze smluveného poplatku (cena za jedno inkaso dle smlouvy odpovídá 69,1 Kč a odměna 5 % z inkasované částky činí 12,25 Kč), bez ohledu na administrativní náklady spojené s evidencí inkasa, které by ale opět měly být hrazeny zpravidla ze smluveného poplatku. Úrok, který byl sice sjednán v sazbě 19,98 % ročně, je úrokem řádným, nicméně dalším zasmluvněním poplatků, došlo k zastření cílů původního poskytovatele zápůjčky generovat různými poplatky další zisk. Ke generování zisku má být primárně určen úrok a pouze u tak specifických a individuálních obchodů, kde pouhý úrok by ke krytí nákladů nemohl nepostačit, je zapotřebí individualizovat takový obchod od ostatních smluveným poplatkem. Je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek, nicméně smluvená výše takového poplatku musí být přiměřená skutečným nákladům, které se smluvenou službou vzniknou. Poskytovatelé zápůjček či úvěrů mají vždy výdaje s administrativní činností, nicméně taková činnost by měla být buďto kryta ze smluveného úroku, nebo by měl být poplatek za specifickou administrativní činnost dostatečně konkretizován, aby bylo zřejmé, jak je daný obchod odlišen od běžných obchodů daného typu, kde ke krytí nákladů na administrativní činnost postačí sjednaný úrok. Jestliže skutečné náklady spojené s poskytnutou službou se pohybují pouze kolem šestiny výše smluveného poplatku a vedle toho je ujednán i úrok, který značně převyšuje obvyklé úroky v obdobných případech, nelze takové ujednání o poplatku vnímat jako zpoplatnění poskytnuté služby, leč jako prostředek, jak zastřít skutečnou výši úroku. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. 7. Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 8. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 6 755 Kč, která představuje nevrácenou jistinu. Smlouva o zápůjčce mezi žalovanou a společností [právnická osoba] totiž nebyla uzavřena platně, a žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalované v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ. Jelikož žalovaná obdržela částku 8 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť uzavřená smlouva byla neplatná, je povinna žalobkyni, které byla platně pohledávka postoupena, uhradit nesplacenou část jistiny ve výši 6 755 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Byť byla uzavřená smlouva neplatná, bylo z ní zřejmé, do kdy má žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení, jelikož okamžik, do kdy má žalovaná peníze vrátit, jí byl znám již od jejich poskytnutí. Ve zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch (52 %, 48 %), když otázka úspěchu se poměřovala nejenom při zohlednění jistiny, ale zejména i kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.