21 C 272/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] a doplněným podáním ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 150 000 Kč. Jednalo se o konsolidační úvěr, kterým měly být uhrazeny závazky žalované ve smlouvě specifikované. Splácení úvěru bylo smluveno ve 96 měsíčních splátkách po 3 172,16 Kč, počínaje dnem [datum], když roční úroková sazba byla sjednána ve výši 17,2%. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná úvěr čerpala v plné výši dne [datum], tento však nehradila řádně a včas dle výše dohodnutých podmínek, proto žalobkyně využila svého oprávnění a celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Ke dni zesplatnění pohledávka sestávala z neuhrazené jistiny ve výši 140 889,04 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 10 446,48 Kč, smluvního poplatku ve výši 2 930 Kč, dále úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši 5 213,95Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 151 335,52Kč jdoucího od [datum] do zaplacení. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, když jí byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. Když s takovýmto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně výslovně v žalobě, žalovaná pak mlčky). 3. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 7. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, a proto žalobě zcela vyhověl. Soud má za zjištěné, že mezi žalovanou a žalobkyní byla platně uzavřena shora uvedená úvěrová smlouva, na základě které bylo žalované poskytnuto 150 000 Kč jako konsolidační úvěr (doloženo výpisem z úvěrového účtu), na závazky ve shora uvedené smlouvě specifikované. Smlouva o úvěru byla shledána platným právním jednáním, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru, je přesně sjednána úroková sazba (roční procentní sazba nákladů, výše měsíční splátky), když výše zde sjednané úrokové sazby (17,2% ročně) žádným způsobem nevybočuje ze sazeb obvyklých v daném čase a pro takto dlouho dobu splácení. Žalobkyně též soudu doložila, jakým způsobem byla zkoumána kredibilita žalované (potvrzení o příjmu, výpis z účtu žalované). Bylo zjištěno, že žalovaná úvěr čerpala. Strany si rovněž ve smlouvě sjednaly pojištění úvěru, které byla žalovaná rovněž povinna hradit žalobkyni. Ze strany žalované byla na úvěr uhrazena toliko částka 32 792,55Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého závazku, prohlásila žalobkyně úvěr za splatný v souladu s ujednáními obsaženými ve smlouvě a má též právo vedle úroku sjednaného, na zákonný úrok z prodlení, kdy výše tohoto neodporuje ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a prodlení je počítáno ode dne následující po zesplatnění celého úvěru. Vzhledem k výše uvedenému, tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný a proto žalobě zcela vyhověl včetně příslušenství, když lhůta k plnění byla žalované určena dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., jako běžná třídenní. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 753 Kč, ze tří úkonů právní služby po 6 860 Kč dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. počítaní ze součtu částek za provedené úkony právní služby a režijní paušály. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 31 743,80 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.