24 C 285/2021-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně), uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a hotovostní inkaso ve výši [částka] Celkem se tak žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši [částka] ve 45 týdenních splátkách po [částka], a to do [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak sjednané splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku [částka]. Žalobkyně nabyla pohledávku od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celkové dlužné částky, ani přesto však žalovaný svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši [částka], administrativním poplatkem ve výši [částka] a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] žalobkyni vrátit v 45 pravidelných týdenních splátkách po [částka] do dne [datum] Celkem se tak žalovaný zavázal žalobkyni vrátit částku ve výši [částka]. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 35,53 % ročně a stanovena RPSN ve výši 254,04 %. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému postoupení pohledávky, ve kterém žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Dle podacího lístku byla zásilka předána k přepravě dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávek, podací lístek). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] (předžalobní výzva včetně podacího lístku). Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný uhradil na svůj dluh toliko částku [částka], bylo případně na žalovaném, aby v řízení prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši [částka] uhradit dále úrok ve výši [částka], částku označenou jako administrativní poplatek ve výši [částka] a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] (dále jen poplatek a odměna), celkem tedy částku [částka]. Označení za poplatek, případně odměnu však nic nemění na tom, že původní věřitel je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých zápůjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovaným smlouvu uzavřel. Poplatek a odměna tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažila právní předchůdce žalobkyně navodit, když ve smlouvě uvedl, že úroková sazba činí toliko 35,53 % ročně. Takto požadovaný nárok zastírá úročení peněz a slouží toliko pouze ke generování zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku a odměny jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu s požadovaným úrokem vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 76,8 % ročně a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů se splatností do 1 roku poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2019 činila 18,88 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017). 9. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení dosud nesplacené poskytnuté jistiny ve výši [částka]. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku [částka]. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný vrátil žalobkyni dosud pouze částku [částka]. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby nesplacené bezdůvodného obohacení ve výši [částka] vrátil ([částka] – [částka]). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit nesplacenou jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě k vrácení finančních prostředků v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (nikoliv [datum], jak žalobkyně uvádí v žalobě) když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Dle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne [datum] a do 10 dnů od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do [datum]. Jelikož tak neučinil, dostal se od [datum] do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, náhradu nákladů řízení v č