25 C 218/2022-122 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 182 368,80 Kč spolu s úrokem ve výši 16,1 % ročně z částky 181 058,80 Kč od [datum] do zaplacení, částečně kapitalizovaném za období od [datum] do [datum] částkou 7 648,91 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 181 058,80 Kč od [datum] do zaplacení, částečně kapitalizovaném za období od [datum] do [datum] částkou 18 244,07 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 190 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 16,1 % ročně a poplatky splatit v 84 měsíčních splátkách po 4 121,62 Kč, počínaje dnem [datum]. Nedílnou součást smlouvy tvořil sazebník poplatků, produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, s nimiž se žalovaný seznámil, tyto si převzal, což potvrdil svým podpisem. Původní věřitel svůj závazek splnil, když [datum] úvěr žalovanému poskytl, a to bezhotovostním převodem na jeho úvěrový účet. Protože žalovaný své smluvní povinnosti řádně a včas neplnil, dopisem ze dne [datum] právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr za okamžitě splatný. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena dne [datum] žalobci. Žalovaný tak dluží žalobci na jistině částku 181 058,80 Kč, na sjednaném úroku částku 7 648,91 Kč, na poplatcích částku 1 311 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení částku 18 244,07 Kč, dále pak běžící úrok z prodlení a sjednaný úrok (viz výše). Ani přes výzvu žalovaný dlužnou částku žalobci nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ustanovením § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti, které korespondují s tvrzeními žalobce. Původní věřitel, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (konsolidace půjček), na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 190 000 Kč, který byl žalovaný povinen splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 16,1 % ročně a částkou za pojištění ve výši 337 Kč v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 4 121,62 Kč, jež byly splatné k 15. dni v měsíci, počínaje dnem [datum] RPSN činila 17,73 %, celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit činila 320 217,01 Kč. Žalovaný byl povinen zároveň platit i poplatky (1 795 Kč za poskytnutí úvěru, 50 Kč za každé vyhotovení výpisu a 100 Kč za každou změnu data měsíční splátky, 200 Kč za vedení pohledávky, 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky a 300 Kč za jednorázové prohlášení úvěru za splatný). Pro případ porušení povinností žalovaného, mezi něž patřilo i prodlení s úhradou sjednaných splátek, byl původní věřitel mj. oprávněn prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy žalovaného za ihned splatné (citovaná úvěrová smlouva). Součást smlouvy tvořily všeobecné produktové podmínky. Dopisem ze dne [datum] původní věřitel prohlásil vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek úvěr za okamžitě splatný a vyzval žalovaného k úhradě částky 190 116,08 Kč do [datum] (oznámení o prohlášení úvěru za splatný z uvedeného dne). Z jednotlivých výpisů z úvěrového účtu je patrné, že žalovaný úvěr ve sjednané výši čerpal, který řádně dle dohodnutých podmínek nesplácel, dlužná jistina tak činí částku 181 058,80 Kč, částečně kapitalizovaný úrok částku 7 648,91 Kč, částečně kapitalizovaný úrok z prodlení částku 18 244,07 Kč a poplatky a pojištění částku 1 311 Kč, celkem 208 262,78 Kč. Z vyjádření žalobce je patrno, že žalovaný uhradil celkem částku 28 966,86 Kč (naposledy dne [datum]), žalobce soudu doložil, jakým způsobem tuto částku započetl oproti dlužné jistině, kapitalizovanému příslušenství a poplatkům. Soudu doložil i všeobecné produktové podmínky, účinné od 1. 1. 2017, tvořící součást předmětné úvěrové smlouvy. Vedle toho žalobce doložil i sazebník poplatků za produkty a služby, platný od [datum], z něhož soud zjistil výši poplatků mj. za zaslání jednotlivých upomínek či za prohlášení úvěru za ihned splatný, tyto částky pak korespondují s částkami obsaženými v předmětné úvěrové smlouvě. Dále byly předloženy i základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru s účinností od [datum], které dále rozváděly předmětnou úvěrovou smlouvu. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován (zmíněná smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy [číslo] – seznam postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky z [datum]). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný ani přes výzvu ze dne [datum] učiněnou prostřednictvím zástupce žalobce na různé adresy žalovaného svoji povinnost splnil a dlužnou částku žalobci zaplatil (výzva k úhradě dluhu z uvedeného dne včetně poštovního podacího archu). 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z.. Žalobce se stal v souladu s ustanovením § 1879 o.z. věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Původní věřitel svoji povinnost ze smlouvy řádně splnil, když umožnil žalovanému čerpat sjednanou výši úvěru. Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal splatit včetně smluveného úroku, pojištění a poplatků, jejichž výše byla smluvena částečně v předmětné úvěrové smlouvě a dále odkazem na ceník původního věřitele v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však svoji povinnost ze smlouvy porušil, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatil, čímž se dostal do prodlení. V návaznosti na to původní věřitel využil svého smluvního oprávnění a prohlásil výše uvedeným dopisem úvěr za okamžitě splatný. Současně vyzval žalovaného k úhradě celého zůstatku dluhu v jím určené lhůtě, což však žalovaný nesplnil. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok ve sjednané lhůtě vyplývá z citovaného ustanovení § 2395 o.z., lhůta byla mezi stranami sjednána v souladu s ustanovením § 2399 odst. 1 o.z.. Žalovaný v řízení ohledně svého závazku neuvedl žádná skutková tvrzení, ani jeho existenci nepopíral, případně jeho výši nesporoval. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhodnotil, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku v celkové výši 208 262,78 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 181 058,80 Kč, poplatků ve výši 1 311 Kč a částečně kapitalizovaného úroku částkou 7 648,91 Kč a úroku z prodlení ve výši 18 244,07 Kč. Dále je žalovaný povinen zaplatit žalobci i další běžící úrok ve smluvené výši 16,1 % ročně z nesplacené jistiny. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce v souladu s ustanovením § 1970 o.z. právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobci byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě z jistiny dluhu včetně poplatků od [datum] do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, náleží právo na plnou úhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce však soud zjistil, že statutárním orgánem – předsedou představenstva je Mgr. [jméno] [příjmení], členem dozorčí rady je JUDr. [jméno] [příjmení] (zastupující žalobce v této věci). K tomu je třeba podotknout, že jmenovaná Mgr. [jméno] [příjmení] je společnicí advokátní kanceláře [právnická osoba], rovněž advokát JUDr. [jméno] [příjmení] je advokátem, který působí ve stejné advokátní kanceláři. Nelze odhlédnout ani od té skutečnosti, že žalobce je inkasní agenturou, jež si má vymáhání pohledávek zajistit vlastním aparátem. Žalobci tedy nic nebránilo v tom, aby návrh na vydání elektronické