30 C 201/2022-57 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 24 039 Kč s úrokem ve výši 64,64 % ročně z částky 16 652,04 Kč od 21. 12. 2021 do 13. 1. 2022 ve výši 690 Kč, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 16 652,04 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 12. 2021 dosáhne částky 57 369 Kč, a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 502 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela dne 29. 4. 2021 s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které tomuto poskytla úvěr ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 64,64 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách po 1 135 Kč, a to počínaje měsícem červen 2021 na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Kredibilita žalovaného pak byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení dlužníka, dále lustrací v databázi [příjmení] a NRKI. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, když v období od 17. 5. 2021 do 12. 8. 2021 uhradil toliko čtyři splátky po 1 135 Kč (tj. celkem 4 540 Kč). Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru v celkové výši 498 Kč (2x 249 Kč), a to v souvislosti s prodlením úhrady splátek [číslo] kdy žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou shora uvedených splátek po dobu delší než 30 dnů. V důsledku prodlení žalovaného dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč (2x 200 Kč), kdy žalovaný se ocitl v prodlení v délce 15 dnů u splátek [číslo]. V důsledku shora specifikovaného prodlení pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, a to k datu 19. 12. 2021. Dle bodu 6.4 smlouvy se následně ke dni zesplatnění úvěru celá dosud celá nesplacená jistiny úvěru a veškeré neuhrazené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny, kdy tato celkem činila částku 19 326,71 Kč. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 21. 12. 2021 až do jejího zaplacení. Žalobkyně pak zkapitalizovala smluvní pokutu ke dni podání žaloby. Celková dlužná pohledávka tak sestává z dlužné jistiny ve výši 19 326,71 Kč, smluvní pokuty ve výši 498 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 537,39 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši 278 Kč (pojištění u splátek [číslo] po 139 Kč) a sjednaného úroku. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. 2. K projednání věci bylo u zdejšího soudu nařízeno ústní jednání, ke kterému se žalovaný řádně a včas dostavil, když uvedl, že nárok neuznává s tím, že i přesto by byl ochoten na žalovanou pohledávku uhradit částku 12 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky. 3. Zástupkyně žalobkyně pak navrhla vydání rozsudku pro uznání. Soud tento návrh zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když neshledal splněné podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, když z vůle žalovaného bez dalšího nebylo možné usuzovat na to, že by nárok zcela, případně zčásti uznal. Usuzovat na uznání toliko z jeho ochoty uhradit část žalované pohledávky dle názoru soudu bez dalšího nelze. Pokud by pak mělo dle názoru žalobkyně dojít k uznání celého žalovaného nároku včetně příslušenství, pak k tomuto dle názoru soudu rovněž nedošlo, kdy z opatrnosti soud dále uvádí, že i kdyby tomu tak bylo, pak rozsudek pro uznání nelze vydat, neboť takové rozhodnutí by bylo v rozporu s právními předpisy, když žalovaná pohledávka je z větší části nedůvodná, a to s ohledem absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, když v této souvislosti soud odkazuje na další část odůvodnění tohoto rozsudku. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy [číslo] vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 17 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 64,64 % ročně, přičemž byla dohodnuta jako pevná výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. RPSN pak činila 87,68 % ročně, když tato nezahrnovala úhradu za pojištění. Smluvní strany se dále dohodly, že žalobkyně je oprávněna na úroku za poskytnutí úvěru, který přiroste po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % z celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit. První splátka úvěru měla být uhrazena v červnu 2021. V bodě 6.1 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části v délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 249 Kč, a to za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Po zesplatnění úvěru již další právo na požadování této smluvní pokuty nevzniká. Maximální součet veškerých smluvních pokut pak činil 2 999 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno právo žalobkyně požadovat na žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů, které vzniknou v souvislosti s prodlením s úhradou splátky, kdy u každé takové splátky byla oprávněna požadovat při prodlení minimálně 15 dnů částku 200 Kč. V bodě 6.3 pak bylo sjednáno pro případ, že by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů oprávnění žalobkyně odepřít plnění závazků ze smlouvy, dále automatické zesplatnění úvěru, kdy dnem zesplatnění se stává okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrada nákladů. V bodě 6.5 pak bylo dále sjednáno, že žalobkyni v případě, že žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradí novou jistinu, vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatění úvěru až do jejího úplného uhrazení. Ze splátkového kalendáře vyplynulo, že první splátka měla být uhrazena dne 15. 6. 2021 a poslední splátka dne 15. 5. 2025. Z dokladu o vyplacení jistiny úvěru má soud dále za prokázané, že žalovaný celý úvěr čerpal dne 29. 4. 2021 bezhotovostně převodem na účet [číslo] [bankovní účet]. Z výzev k zaplacení ze dne 15. 11. 2021 a 16. 12. 2021 dále vyplynulo, že žalobkyně urgovala žalovaného ohledně úhrady splátek [číslo] se kterými byl v prodlení. Z platební historie a tvrzení žalobkyně bylo dále zjištěno, že žalovaný na jistinu a příslušenství úvěru uhradil celkem částku 4 540 Kč, a to dne 17. 5. 2021 částku 1 135 Kč, dne 14. 6. 2021 částku 1 135 Kč, dne 13. 7. 2021 částku 1 135 Kč a dne 12. 8. 2021 částku 1 135 Kč. Z dopisu žalobkyně ze dne 19. 12. 2021 má soud dále za prokázané, že ke shora uvedenému dni došlo k zesplatnění úvěru, kdy tento sestával z jistiny ve výši 16 652,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 674,67 Kč, smluvní pokuty ve výši 498 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, a dále úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet ve výši 278 Kč. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1 2014, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. 8. Předně je třeba odkázat na ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, ze kterého vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou: povinnost úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí jít o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel (úvěrující), který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při p