31 C 114/2022-72 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 9 054,10 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno pod výrokem I. toho rozsudku, jakož i náhradu nákladů řízení. Předmětem žaloby jsou nevrácené provize vyplacené žalovanému za obchody, které ve prospěch žalobkyně sjednal. Žalobkyně uvedla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spolupráci, na jejímž základě měl žalovaný pro žalobkyni uzavírat smlouvy a provádět další sjednané úkony související s podnikatelskou činností žalobkyně, a to jako finanční poradce, samostatný podnikatel, měl se podílet na zajišťování obchodů v oblasti finančních služeb, zprostředkovávat pojištění, investice, spoření a podobně. Za tuto činnost byla sjednána odměna v podobě provize podle článku 6 smlouvy. Žalovanému byly za obstarání obchodu pro žalobkyni přiděleny tzv. produkční body, které byly různé pro různé finanční produkty u jednotlivých obchodních partnerů, sjednány byly ve zvláštních provizních podmínkách. Pro určení výše počtu produkčních bodů byla důležitá výše plnění, které se klient zavázal plnit, a doba trvání smlouvy. Žalovanému byly provize vypláceny v souladu s uzavřenou smlouvou, v některých případech však došlo k zániku nároku žalovaného na vyplacenou provizi nebo její část, a to s odkazem na článek [číslo] uzavřené smlouvy. V souladu se smlouvou o spolupráci podle článku [číslo] provizních podmínek, byly prováděny automatické zápočty kladných a záporných provizí, což bylo žalovanému oznamováno prostřednictvím provizních sestav. Žalobkyně pak žalovanému prostřednictvím vystavených faktur sdělila částku, kterou je povinen vrátit. Předmětem řízení jsou částky uplatněné těmito fakturami - fakturou [číslo] splatná [datum] na částku 2 101,70Kč, která byla žalovanému zaslána spolu se sestavou produkce [číslo], dne [datum], když v rámci této faktury byly účtovány provize k vrácení ze smlouvy [celé jméno žalovaného] [číslo] částkou 1 503,60Kč a [příjmení] [jméno] [číslo] částkou 598,10 Kč, fakturou [číslo] splatná [datum] na částku 1 471,60Kč, která byla žalovanému zaslána spolu se sestavou produkce za produkční období [číslo] a kterou byly účtovány provize k vrácení ze smlouvy [příjmení] [jméno] [číslo] částkou 1 471,60 Kč, fakturou [číslo] splatnou dne [datum] na částku 3 221,80 Kč, která byla žalovanému zaslána spolu se sestavou produkce [číslo], dne [datum], a kterou byly účtovány provize k vrácení ze smlouvy [příjmení] [jméno] [číslo] na částku 3 221,80 Kč a fakturou [číslo] splatnou dne [datum] na částku 2 259 Kč, která byla žalovanému zaslána spolu se sestavou produkce [číslo], dne [datum], a kterou byly účtovány provize k vrácení ze smlouvy [příjmení] [jméno] [číslo] v částce 2 218,90Kč a [celé jméno žalovaného] [anonymizováno] [číslo] v částce 40,10 Kč. Dále žalobkyně uplatnila v souladu s čl. 6 smlouvy úrok z prodlení ve výši 0,2% denně z dlužné částky, když uvedla, že žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku ze dne [datum] a ze dne [datum] 2. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., jehož souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval. 3. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spolupráci ve spojení s všeobecnými provizními podmínkami má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], když na základě této smlouvy se žalovaný zavázal provádět činnost směřující ke zprostředkování klientských smluv žalobkyně a nadále v rámci svého kmene vykonávat následnou péči. Bylo sjednáno, že žalovaný je zařazen na určitý stupeň kariérního systému dle všeobecných provizních podmínek. Kariérní systém je upraven v bodě 5 smlouvy, kde se popisuje, že za klientské smlouvy, na jejichž zprostředkování se spolupracovník podílel, jsou stanoveny produkční body a na základě nich je vyplácena odměna. Ta je následně podrobně upravena v čl. 6 smlouvy, kdy její jednou součástí je právě tzv. získatelská provize. V čl. 6 se uvádí, že výše jednotlivých částí odměny sděluje žalobkyně spolupracovníkovi formou provizních sestav za jednotlivé kalendářní měsíce, upravuje se i splatnost. Podle smlouvy dojde-li ke stornu provize, je spolupracovník povinen získatelskou provizi nebo její část vrátit, pokud se dostane do prodlení splněním této povinnosti, zavazuje se zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,2 % z dlužné částky denně. Získatelská provize je upravena v článku III všeobecných provizních podmínek, kdy jsou v čl. 19 stanoveny podmínky vzniku práva na tuto provizi. Právo na získatelskou provizi vzniká za situace, že spolupracovník se svoji vlastní činností podílel na zprostředkování klientské smlouvy, žalobkyně obdrží provizi nebo odměnu od svého obchodního partnera a zároveň klient vůči obchodnímu partnerovi splní dluh plynoucí z tzv. klientské smlouvy a zaplatí první pojistné, resp. platbu. 4. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalobce uplatnil po žalovaném k zaplacení částku 2 259 Kč, se splatností dne [datum], z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalobce uplatnil po žalovaném k zaplacení částku 2 101,70 Kč, se splatností dne [datum], z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalobce uplatnil po žalovaném k zaplacení částku 3 221,80 Kč, se splatností dne [datum] a z faktury [číslo] má soud za prokázané, že žalobce uplatnil po žalovaném k zaplacení částku 1 471,60 Kč, se splatností dne [datum], když součástí těchto faktur byly sestavové produkce za produkční období tak, jak tvrzeno v žalobě. Z upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných částek vyzývala. 5. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není, zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Podle § 2483 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo ujednání obchodů jménem zastoupeného na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Podle § 2501 odst. 1 občanského zákoníku má obchodní zástupce právo na provizi za úkony provedené při obchodním zastoupení, byl-li obchod uzavřen v důsledku jeho činnosti nebo byl-li obchod uzavřen s třetí osobou, kterou obchodní zástupce za účelem uskutečnění tohoto oboru získal před účinností smlouvy. 7. Z provedených listinných důkazů soud konstatuje, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení, respektive smlouva o spolupráci při získávání v obchodních případů, která je smlouvou konkrétně v občanském zákoníku neupravenou, nicméně z pohledu soudu se jedná obsahově nejblíže o smlouvu o obchodním zastoupení. Žalovaný se jako nezávislý podnikatel zavázal dlouhodobě vyvíjet pro žalobkyni činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů, za tuto práci byla sjednána provize odkazující na všeobecné provizní podmínky a kariérní řád. Žalovaný se zavázal vyvíjet pro žalobkyni činnost, žalobkyně se naopak zavázala poskytovat mu podmínky pro provádění obchodního zastoupení a za provedené úkony vyplácet provizi a jinému části odměny. Konkrétní podmínky pro vyplácení odměny pak byly závislé na konkrétních produktech, které se žalovanému podařilo zobchodovat, neboť žalobkyně měla se svými obchodními partnery sjednány různé podmínky, které se následně odrážely právě ve všeobecných provozních podmínkách a kariérním řádu. Obecně platilo, že vyplacená provize se krátí v případě, že smlouva byla ukončena dříve než před uplynutím 24 měsíců, provize se pak krátila podle počtu měsíců, které nebyly splněny. Žalobkyně předložila konkrétní produkčním sestavy, ze kterých je seznatelné, za jaké jednotlivé smlouvy a za jaká období byly žalovanému vyplaceny provize, bylo přesně uvedeno, zda provize byla vyplacena v plné výši či pouze částečně. Výše požadovaného nároku odpovídá údajům, které byly uvedeny ve shora popsaných fakturách, kde jsou jednotlivě vyčísleny nároky na vrácení provize. Z toho důvodu tedy soud žalobě vyhověl. Žalovaný žádným způsobem nebrojil proti tomu, že provize byly vyplaceny, nebrojil ani proti své povinnosti tyto provize vrátit, neprojevil žádnou nutnost vyjádřit svá skutková tvrzení, jimiž by byl například prokazován opak. Soud má tedy za zjištěné, že nárok žalobkyně je důvodný. 8. Co se týče sjednaného úroku z prodlení, zde odkazuje soud na ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Úrok z prodlení odlišný od zákonného je sjednán v bodě [číslo] uzavřené smlouvy a počíná plynout vždy po splatnosti každé z vystavených faktur. Pouze u nároku na zaplac