31 C 212/2022-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 845,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 845,91 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 871,62 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 18 289,04 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 505 Kč, dále částku 8 280,50 Kč, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] v písemné formě smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 21 000 Kč v hotovosti, když tuto částku spolu s příslušenstvím ve výši 18 032 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem tedy částku ve výši 39 032 Kč se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 788 Kč se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky pak připadala na den [datum]. Žalovaná zaplatila pouze částku 6 300 Kč, kteroužto započetl původní věřitel na jistinu ve výši 3 154,09 Kč a na smluvené příslušenství částku ve výši 3 145,91 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tedy k [datum] a od [datum] je žalovaná v prodlení s úhradou se zaplacením dlužné částky, kdy původnímu věřiteli vzniklo právo na zaplacení jednak zákonného úroku z prodlení z nezaplacené jistiny a dále pak právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení pak představovala dlužná částka částku 52 809,29 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 17 845,91 Kč, z nesplaceného smluvního úroku ve výši 1 454,42 Kč, z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 626,65 Kč, z nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 636,04 Kč, z nesplaceného inkasního poplatku ve výši 3 168,98 Kč, z postoupeného sankčního poplatku ve výši 1 500 Kč, z postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 500 Kč, z postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 4 719,38 Kč po celkové splatnosti závazku, z postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 357,91 Kč a z postoupené smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně pak po žalované neuplatňuje postoupené sankční poplatky, paušální náklady za vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Požaduje tak k zaplacení toliko jistinu ve výši 17 845,91 Kč, nesplacený smluvní úrok ve výši 1 454,42 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 626,65 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 636,04 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 3 168,98 Kč a postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 402,95 Kč od prvního dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tedy od [datum] do [datum] z jistiny dlužné částky ve výši 17 845,91 Kč, která byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, dále pak kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 871,62 Kč za období od [datum] do [datum] z jistiny dlužné částky ve výši 17 845,91 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 505 Kč a smluvní pokutu ve výši 8 280,50 Kč. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 18 285 Kč je tvořena součtem nesplaceného úroku ve výši 1 454,42 Kč, z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 626,65 Kč, z nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 636,04 Kč, z nesplaceného inkasního poplatku ve výši 3 168,98 Kč a z postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků za období po konečné splatnosti ve výši 3 402,95 Kč a dále pak žalobkyně požaduje úrok od [datum] z jistiny ve výši 17 845,91 Kč do zaplacení. Co se týče účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 505 Kč, tyto se sestávají z odchozího dopisu ve výši 39 Kč ze dne [datum], dále pak z odchozího doporučeného dopisu ve výši 50 Kč, odchozích telefonických hovorů ve výši 72 Kč a z osobní návštěvy ve výši 217 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje po žalovaném k zaplacení částky 8 280,50 Kč představující smluvní pokutu v souladu se smlouvou ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, tedy z nesplacené jistiny ve výši 17 845,91 Kč za období od [datum] do [datum], když tato vyplývá z ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes písemnou upomínku ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., její souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou a žalované, když na základě této smlouvy půjčila právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 21 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 18 032 Kč, celkem tedy částku 39 032 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 788 Kč, když poslední splátka byla stanovena na den [datum] RPSN činila 272,44% a úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná v den uzavření smlouvy sdělila příjmy a výdaje své domácnosti, ovšem není doloženo, jakým způsobem byly tyto údaje ověřeny, a dále zda a jak byly řádně zjištěny a ověřeny údaje o existenci a výši jiných závazků. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň jí vyzvala k uhrazení dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně, jakož i z vyjádření žalované má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila. 5. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 6. Na vztah mezi původními účastníky dále dopadá zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. § 9 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 25. 2. 2013 do [datum], věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na vztah mezi původními účastníky dále dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 8. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměre