34 C 264/2021-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 106,32 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výrocích. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy, dne 8. 6. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 31. 8. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] popsala, jak společnost [právnická osoba] posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě první zmíněné smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem a zavázal se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 910 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč ve 43 týdenních splátkách po 370 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 4. 2018. Ve druhé smlouvě se za stejných podmínek se žalovaným dohodla na poskytnutí peněžních prostředků ve výši 17 000 Kč za úrok ve výši 2 380 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč splatných v 58 týdenních splátkách po 510 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 10. 2018. Žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, tím porušil své závazky ze smlouvy. Na první pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil celkem částku 5 920 Kč a na druhou pohledávku 2 120 Kč. Uvedené pohledávky byly smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupeny ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni s účinností k 15. 1. 2021, což bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem z 12. 2. 2021. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu 7 dní před podáním žaloby, kterou žalovaný ponechal bez povšimnutí. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] a žalovaný projevili vůli uzavřít jednak dne 8. 6. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jednak dne 31. 8. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. V první z nich se společnost [právnická osoba] chtěla zavázat poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne od společnosti [právnická osoba] převzal a na straně žalovaného zápůjčku vrátit a zaplatit úroky ve výši 910 Kč v sazbě 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč, a to v 43 týdenních splátkách po 370 Kč, kdy poslední splátka připadla na 5. 4. 2018. Ve druhé smlouvě se společnost [právnická osoba] chtěla zavázat poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 17 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne od společnosti [právnická osoba] převzal a na straně žalovaného zápůjčku vrátit a zaplatit úroky ve výši 2 380 Kč v sazbě 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 510 Kč, kdy poslední splátka připadla na 11. 10. 2018. Ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 si společnost [právnická osoba] a žalobkyně dohodly, že společnost [právnická osoba] postoupí na žalobkyni soubor pohledávek, mezi něž byly zařazeny též pohledávky vůči žalovanému a žalobkyně jí za to zaplatí postupní cenu. Dopisem ze dne 12. 2. 2021 odeslaným 15. 2. 2021 oznámila společnost [právnická osoba] žalovanému, že žalované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně dopisem ze dne 13. 5. 2021 odeslaným 14. 5. 2021 vyzvala žalovaného, aby žalovanou sumu dobrovolně uhradil, jinak podá žalobu. 4. Projevy vůle společnosti [právnická osoba] a žalovaného jsou prokázány ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 6. 2017 [číslo] ze dne 31. 8. 2017 [číslo]. Do nich je vložena též kvitance žalovaného o tom, že daného dne převzal od žalované zmíněné shora uvedené částky. Postoupení pohledávky je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021, kdy v seznamu postupovaných pohledávek jsou uvedeny též žalované pohledávky. Oznámení o postoupení pohledávek je prokázáno dopisem ze dne 12. 2. 2021 a podacího lístku z 15. 1. 2021 a učinění předžalobní upomínky je prokázáno dopisem ze dne 13. 5. 2021 a podacím lístkem ze dne 14. 5. 2021. 5. Po právní stránce soud posoudil věc §§ 2390 a 2392 odst. 1 věty první obč. zák. ve spojení s §§ 580 a 588 obč. zákoníku, neboť v obou případech projevy vůle právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného směřovaly k tomu, aby se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peníze, aby je užil podle libosti a žalovaný se chtěl zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označená jako poplatek na administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný se chtěl zavázat zaplatit úroky, což § 2392 odst. 1 věta první obč. zákoníku výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 obč. zákoníku, a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 obč. zák. přihlíží i bez návrhu. 6. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označena jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek„ poplatku“. Tento„ poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze, v rozsudku ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položek odměny, které smlouva označuje jako„ poplatek za administrativní činnost“ a„ náklady hotovostního inkasa“, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však nový občanský zákoník ke smlouvě o zápůjčce, např. na rozdíl od obchodního zákoníku, který ve svém § 499 odměnu za sjednání závazku výslovně připouštěl u smlouvy o úvěru, nepočítá. Taková úprava u smlouvy o úvěru je odůvodněna tím, že se jedná o poplatek za udržování zdroje prostředků, které budou v budoucnu úvěrem poskytnuty. U smlouvy o zápůjčce k zapůjčení peněžních prostředků nedochází na požádání vydlužitele, a proto povinnost udržovat volné prostředky zapůjčiteli nevzniká. Další kalkulační položky„ poplatku“ tedy nejsou ekonomicky vzato ničím jiným, než odměnou zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ně hledět jako na součást úroku. V dané věci byla předmětem první zápůjčky částka 10 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 5 910 Kč a předmětem druhé zápůjčky byla částka 17 000 Kč a k ní byl sjednán úrok ve výši 12 580 Kč. Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, která v daném období činila přibližně 9,5 % ročně. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 7. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvy uzavřela spolu se žalovaným i bez sjednání vedlejších ujednání týkajících se administrativního poplatku a nákladů za hotovostní inkaso splátek, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 obč. zák. Jelikož jsou smlouvy neplatné, jsou účastníci si povinni podle § 2991 obč. zák. vrátit to, co plnili. Žalobkyně poskytla žalovanému v prvním případě 10 000 Kč, on jí vrátil 5 920 Kč, proto má žalobkyně právo na zaplacení 4 080 Kč. Ve druhém případě mu poskytla 17 000 Kč, o n jí vrátil 2 120 Kč, proto má právo na zaplacení 14 880 Kč. 8. Žalované pohledávky byly dále postoupeny ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., kdy žalované pohledávky jsou součástí postupovaného souboru. Toto postoupení bylo podle § 1882 odst. 1 o. z. oznámeno žalované. K postoupení je způsobilá i pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, je však třeba, aby ve smlouvě o postoupení pohledávky byla postupovaná pohledávka po skutkové stránce nezaměnitelně vymezená, což je v daném případě splněno. Omyl ohledně právní kvalifikace postupované pohledávky není významný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 31 Cdo 678/2009). 9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 13. 5. 2021, který v souladu s domněnkou stanovenou v § 573 o. z. došel do dispoziční sféry žalovaného dne 17. 5. 2021. Nezaplatil-li žalovaný 18. 5. 2021, ocitl se podle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni od 19. 5. 2021 vznikl podle § 1970 o. z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj.