39 C 273/2021-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 22. 10. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit mu částku 13 487 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná byla nájemkyní bytu ve vlastnictví žalobce, a to v době od 1. 2. 2019 do 30. 9. 2020. Nájemní poměr byl založen nájemní smlouvou [číslo] jednalo se o byt [číslo] v [obec], [ulice a číslo]. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2019. Mezi smluvními stranami bylo sjednáno, že nebude-li 30 dnů před uplynutím doby oznámeno skončení nájmu, nájemní poměr se prodlužuje za stejných podmínek. Žalobce oznámil žalované ukončení nájmu ke dni 30. 9. 2020. Žalovaná předala žalobci nevyklizený byt 5. 10. 2020. V době od 1. 10. 2020 do 5. 10. 2020 byt užívala bez právního důvodu. Za užívání bytu bylo stanoveno nájemné částkou 2 841 Kč měsíčně do července 2020, od 1. srpna 2020 činilo nájemné 2 838 Kč. Žalovaná nájemné dlouhodobě nehradila, o dluhu za měsíce březen 2020 až červenec 2020 bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 14 C 265/2020. V rámci tohoto řízení žalobce požaduje dlužné nájemné za měsíc srpen 2020 a září 2020 vždy po 2 838 Kč, dále pak požaduje ekvivalent odpovídající nájemnému za období od 1. 10. 2020 do 5. 10. 2020, když tato částka byla vypočtena na 458 Kč Poslední část nároku pak tvoří dluh na vyúčtování služeb za rok 2020, který byl vyčíslen 7 353 Kč dle vyúčtování splatného 31. 8. 2021. Celková dlužná částka tedy činí 13 487 Kč, žalovaná ji neuhradila ani přes písemné upomínky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 3. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení. Užívací právo žalované bylo doloženo nájemní smlouvou ze dne 21. 1. 2019, kdy smluvní strany (žalovaná pod původním příjmením [příjmení]) sjednaly nájemní poměr k bytu [číslo] v prvním nadzemním podlaží domu v [obec], [ulice a číslo]. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2019. Zároveň bylo sjednáno, že neoznámí-li pronajímatel nájemci písemně do 30 dnů přede dnem ukončením nájmu, že trvá na ukončení nájemní smlouvy, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně, a to vždy na dobu šesti po sobě jdoucích kalendářních měsíců. V nájemní smlouvě bylo sjednáno nájemné 82,10 Kč za m2 podlahové plochy měsíčně, dále pak byl odkaz na evidenční list co se týče nájemného za vybavení a zařízení bytu. Nájemce byl zároveň povinen hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Z evidenčního listu platného od 1. 8. 2020 bylo zjištěno, že nájemné mělo být hrazeno v částce 2 838 Kč. Z rozúčtování služeb za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 bylo ověřeno, že celkový nedoplatek činí 7 353 Kč. Z vyúčtování je také patrné, že vyúčtování bylo prováděno ke dni vyklizení bytu, kdy za měsíce listopad a prosinec platby účtovány nejsou, za měsíc říjen 2020 byla účtována pouze poměrná část. Dokladem o ukončení nájemního poměru, respektive o ukončení užívání bytu je protokol o převzetí bytu podepsaný 5. 10. 2020, s tím, že k tomuto dni je byt předáván. Výše dlužných částek byla ověřena jednak kontem nezaplacených předpisů, dále pak také předžalobní upomínkou, která byla zasílána žalované 3. 9. 2021 na adresu, kterou uvedla při předání bytu. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvu se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2246 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za 1 měsíc. Podle § 2247 odst. 3, 4 občanského zákoníku způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanovený právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. 5. Podle § 2295 občanského zákoníku pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 6. Po provedeném dokazování soud vyhodnotil nárok žalobce jako zcela důvodný. Bylo osvědčeno, že žalovaná užívala na základě platné nájemní smlouvy byt ve vlastnictví žalobce, tento předala 5. 10. 2020. Proti tvrzením o tom, že nebylo řádně hrazeno nájemné za měsíce srpen 2020 a září 2020, žalovaná žádným způsobem nebrojila, soud tedy vycházel z tvrzení žalobce o tom, že za toto období nájemné hrazeno nebylo. Výše nájemného byla osvědčena evidenčním listem, dále pak přehledem nezaplacených závazků a předžalobní upomínkou. Částka nárokovaná za říjen 2020 pak odpovídá nájemnému, respektive jeho poměrné části ve smyslu ustanovení § 2295 občanského zákoníku, když toto období sice již není pokryto nájemní smlouvou, ale jedná se o dobu, než byl byt vyklizen. Stejně tak je legitimní nárok na zaplacení vyúčtování, neboť žalovaná byla povinna hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu v souladu s nájemní smlouvou a evidenčním listem. Vyúčtování bylo upraveno nájemní smlouvu, a pokud z vyúčtování plyne nedoplatek, jak nastalo za rok 2020, je i tuto částku žalovaná povinna zaplatit. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Důvodný je i nárok na zaplacení úroku z prodlení s odkazem na § 19 70 občanského zákoníku, kdy je účtováno v zákonné sazbě, a to vždy od data následujícího po splatnosti té které dlužné částky. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení v celkové výši 5 543,20 Kč. Tato částka je tvořena dvěma úkony právní služby po 1 660 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby), dvěma paušálními náhradami po 300 Kč a DPH 21 %, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o zaplacený soudní poplatek 800 Kč. 8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., žalované bylo uloženo splnit všechny povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.