11 C 181/2022-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 275 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, tedy ve výši 0,1% denně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], celkem 17 275 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce ve výši 10 000 Kč, kterou žalobce poskytl žalovanému na účet č.: [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit žalobci poplatek ve výši 2 275 Kč, jistinu a poplatek zaplatit do [datum]. Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím webové stránky [webová adresa], žalovaný vyplnil na webové stránce formulář, kde zadal své osobní údaje. Žalobce před uzavření smlouvy ověřil totožnost klienta, smlouva o zápůjčce byla se žalovaným podepsána elektronicky [příjmení] zaslaným na telefonní číslo klienta. Žalobce rovněž ověřil úvěruschopnost žalovaného. Smluvní pokutu žalobce požadoval dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce. Celkový dluh žalovaný dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se bez řádné a včasné omluvy k jednání soudu nedostavil, a soud proto věc projednal v jejich nepřítomnosti a vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o zápůjčce datované dne [datum] má soud za zjištěné, že žalobce a žalovaný měli patrně v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému na účet uvedený v odstavci [číslo] odůvodnění tohoto rozsudku, splatnost byla ve smlouvě uvedena nejpozději do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 275 Kč, RPSN v takovém případě činila 1 111%. Ve smlouvě byla dále v odst. 2.3 uvedena smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení a poplatky za písemnou upomínku ve výši 500 Kč za každou výzvu. Podpis žalovaného na dané smlouvě byl nahrazen čtyřmístným [příjmení] kódem. Poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému doložil žalobce potvrzením o platbě z účtu u [právnická osoba] dne [datum], a to na účet žalovaného vedený u mbBank S.A., jak je účet uveden shora, a mBank S.A. soudu potvrdila jak připsání dané platby na účet žalovaného, takto, že majitelem účtu je právě žalovaný. Žalobce dále soudu doložil celkem pět upomínek datovaných v období od [datum] do [datum], nebylo však doloženo, že by upomínky byly odeslány, popř. i přímo adresovány žalovanému, když adresát v nich byl osloven pouze křestním jménem. Odeslání bylo ze strany žalobce doloženo až v případě předžalobní upomínky ze dne [datum], v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do tří dnů. Žalobce přes výzvu soudu ze dne [datum] nedoložil, že smlouvu o zápůjčce skutečně uzavřel prostřednictvím příslušného a jedinečného [příjmení] kódu právě žalovaný, žalobce rovněž nedoložil, jakým způsobem prověřil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky. Ve Dle databáze časových řad [příjmení] vydávaných Českou národní bankou činila roční procentní sazba nákladů (RPSN) korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v měsíci březnu 2021 7,26%, průměrná úroková sazba úvěrů pro domácnosti na spotřebu v tomtéž měsíci s fixací sazby do jednoho roku činila 9,38%. 4. Po zhodnocení zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud předně nemá za jednoznačně prokázané, že mezi účastníky byla skutečně uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), to ve znění, které bylo soudu předloženo. Nebylo prokázáno, že smlouvu skutečně žalovaný uzavřel a akceptoval v tomto znění se všemi uvedenými smluvními podmínkami a sankcemi. Soud dále konstatuje, že ve smlouvě sjednaná výše RPSN je s přihlédnutím k běžné výši sazeb RPSN poskytované bankami zcela excesivní, žalobce současně nedoložil, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zák. o spotřebitelském úvěru (zák. č. 257/2016 Sb.). Soud je proto toho názoru, že i v případě, že by bylo uzavření tvrzené smlouvy prokázáno, bylo by nutno ji hodnotit jako absolutně neplatnou ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku pro její nemravnost, a to i s přihlédnutím k dalším sankčním ujednáním, které měly být ve smlouvě sjednány výhradně v neprospěch žalovaného jako klienta a spotřebitele. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalobce převedl na účet žalovaného dne [datum] částku 10 000 Kč a s ohledem na neexistenci právního důvodu pro takové jednání, je nutno poskytnutí této částky hodnotit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2991 a násl. o.z., které byl žalovaný povinen žalobci vrátit. Z tvrzení žalobkyně obsaženého v žalobě má soud za zjištěné, že žalovaný dosud žalobkyni na tento dluh neuhradil ničeho; sám žalovaný žádná tvrzení ani důkazy k tomuto soudu nepředložil, a soud proto uložil žalovanému uhradit částku 10 000 Kč žalobkyni jako bezdůvodné obohacení. Jelikož se žalovaný dostal na základě výzvy žalobce ze dne [datum] do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce ze dne [datum] (předžalobní upomínka). Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož byli oba účastníci v tomto řízení částečně úspěšní i neúspěšní, a to přibližně v tomtéž rozsahu, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.