17 C 345/2023-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 262,77 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 11. 6. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 25 482 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 16 118 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,62 % ročně, odměnou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 524 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 584 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 12. 2021. Žalovaný však uhradil celkem pouze částku 11 800 Kč. Pohledávka za žalovaným byly na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně vůči žalovanému v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 16 262,77 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 780,82 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 366,57 Kč, úroku ve výši 22,62 % ročně z částky 16 262,77 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 16 262,77 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 11. 6. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 20 000 Kč. Úvěr se žalovaný ve smlouvě zavázal vrátit v 78 týdenních splátkách po 584 Kč spolu s úrokem ve výši 16 118 Kč, odměnou za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částkou za komfortní splácení ve výši 2 284 Kč a částkou za flexibilní splácení ve výši 3 240 Kč. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla původním věřitelem [právnická osoba] postoupena žalobkyni i pohledávka za žalovaným. 5. Podle statistických údajů [obec] národní banky dostupných na www.cnb.cz v červnu 2020 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 8,01 % ročně. 6. Jak bylo zjištěno ze smlouvy a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování úvěru v částce 1 500 Kč neměla žádný specifický obsah. Obsahem ujednání o poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 524 Kč, tedy 27,62 %, z celkové výše úvěru, byla povinnost žalovaného zaplatit za možnost inkasa splátek v místě svého bydliště a garance celkové ceny, splátkových prázdnin či garance neuplatnění pohledávky pro případ úmrtí žalovaného. Úrok nebyl, jak tvrdí žalobkyně v žalobě, sjednán v sazbě 22,6 % ročně, ale v sazbě 88%, což je ostatně uvedeno i samotné smlouvě. Již jen v takové výši sjednaný úrok je sám o sobě nemravný. Sjednáním dalších poplatků za tzv. doplňkové, pro žalovaného naprosto nepotřebné služby, došlo k zastření cílů původního poskytovatele půjčky generovat různými poplatky další zisk. Ke generování zisku má být u smlouvy o úvěru primárně určen úrok a pouze v konkrétně odůvodněných případech je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek, nicméně smluvená výše takového poplatku musí být přiměřená skutečným nákladům, které se smluvenou službou vzniknou. Poskytovatelé půjček či úvěrů mají vždy výdaje s administrativní činností, ale taková činnost by měla být kryta ze smluveného úroku nebo by měl být poplatek za specifickou administrativní činnost dostatečně konkretizován, aby bylo zřejmé, jak je daný obchod odlišen od běžných obchodů daného typu, kde ke krytí nákladů na administrativní činnost postačí sjednaný úrok. 7. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně. 10. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy a navíc další část úroku byla zastřeně sjednána jako poplatek za služby. Soud s ohledem na neoddělitelnost ujednání o výši úroků od zbývajících ujednání smlouvy o úvěru, posoudil jako absolutně neplatnou celou smlouvu o spotřebitelském úvěru. K tomu jen na okraj poznámka, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku žalovanému nepůjčil a smlouvu by neuzavřel, pokud by žalovaný na jeho podmínky v podobě sjednání různých poplatků (představujících zastřený zisk věřitele tedy úrok) nepřistoupil. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 8 200 Kč, představující nesplacenou část jistiny. Úvěrová smlouva mezi žalovaným a společností [právnická osoba] nebyla uzavřena platně. Žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaný obdržel částku 20 000 Kč bez právního důvodu, je povinen žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele, uhradit nesplacenou část jistiny, tedy částku 8 200 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Je zřejmé, že žalovanému muselo být známo, do kdy má poskytnuté peněžní prostředky vrátit (14. 12. 2020) a nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení. 13. Soud nevyhověl nároku žalobkyně v části, která nebyla započtena na jistinu dlužné částky ve výši 8 062,77 Kč, stejně jako v části úroku z prodlení, které přesahuje zákonnou výši, proto byla žaloba zamítnuta ohledně částky 2 366,57 Kč, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, stejně jako úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky. Dále pak soud zamítl žalobu ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 3 780,82 Kč a úroku ve výši 22,62 % ročně z částky 16 262,77 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, a to s ohledem na neplatnost smlouvy. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu případně je možné vyslovit, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 50,42 % a neúspěšná v rozsahu 49,58 %. Po odečtení těchto dvou hodnot by tak žalobkyně měla právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 0,84 %, což je naprosto marginální částka a tudíž soud nepřiznal náklady řízení ani jedné ze stran sporu.