21 C 96/2023-80 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacené částky 57 996,67 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným činila 37 008 Kč a měla být splacena formou pravidelných měsíčních splátek po 514 Kč. Úroková sazba byla sjednaná ve výši 23 %, RPSN ve výši 38,64 % Smluvní strany si dále sjednaly na výslovnou žádost žalovaného doplňkovou službu [anonymizováno], spočívající v možnosti odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc po termínu splatnosti, možnosti přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnosti přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný se za tuto službu zavázal uhradit částku 25 272 Kč, a to v měsíčních splátkách po 351 Kč. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Jelikož žalovaný ani přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně tuto měsíční splátku neuhradil, přistoupila žalobkyně dne [datum] k zesplatnění úvěru. Žalovaný uhradil celkem 14 splátek v celkové výši 12 110 Kč. Žalovaná částka 57 996,67 Kč sestává ze zbývající části jistiny ve výši 17 916,99 Kč, zbývající části úroků ve výši 11 888,54 Kč, zbývající části doplňkové služby [anonymizováno] v celkové výši 20 358 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 958,50 Kč, když žalobkyně zohlednila platby žalovaného ve výši 125,36 Kč a 1 000 Kč ze dne [datum]. Na příslušenství žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 875,49 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 20 358 Kč, to vše od [datum] do zaplacení. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 40 079,68 Kč představující zbývající úroky ve výši 10 763,18 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 958,50 Kč a zbývající část doplňkové služby [anonymizováno] ve výši 20 358 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 958,50 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky 20 358 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.), přičemž souhlas žalovaného nezjišťoval, neboť ve věci dosud nebylo jednáno. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky řízení měla být dne [datum] uzavřena elektronickou formou smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč tak, že částka 5 568 Kč měla být vyplacena na bankovní účet žalovaného, částka 10 432 Kč měla být vyplacena ve prospěch věřitele žalovaného za účelem úhrady jeho předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a částka 4 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele úvěru (žalobkyni). Úvěr měl být splacen formou 72 měsíčních splátek, úrok byl sjednán ve výši 23 % ročně, RPSN činila 38,64 %, v rámci smlouvy (příloha [číslo]) byla sjednána doplňková služba [anonymizováno], za kterou se žalovaný zavázal uhradit celkem částku 25 272 Kč (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně příloh, žádost o doplňkové služby [anonymizováno] předsmluvní informace k této, instrukce k provedení verifikační platby ze dne [datum] o úhradě verifikační platby ze dne [datum]). Část úvěru ve výši 10 432 Kč byla postoupena ve prospěch věřitele žalovaného na úhradu jeho závazku (potvrzení o platbě ze dne [datum], potvrzení o úhradě dluhu ze dne [datum]), částka 5 568 Kč byla vyplacena ve prospěch žalovaného na jeho bankovní účet (potvrzení o platbě ze dne [datum], zpráva banky [právnická osoba] ze dne [datum]). Z tvrzení žalobkyně vzal soud za situace, kdy žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak, za prokázané, že žalovaný uhradil celkem 14 splátek v celkové výši 12 110 Kč, dále částku 125,36 Kč (v žalobě uvedeno jako přeplatek) a dne [datum] částku ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k úhradě dluhu, nicméně se tak nestalo (zesplatňovací dopis zástupce žalobkyně s předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku). Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po právním zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., kdy tuto shledal soud za absolutně neplatnou z důvodu ujednání v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost soud shledává ve výši sjednané úplaty za poskytnutí peněžních prostředků, to jest v ujednání o smluvním úroku. Tento byl sice ve smlouvě sjednán ve výši 17 008 Kč, nicméně je třeba poukázat na skutečnost, že přestože jistinu představovala dle smlouvy částka 20 000 Kč, reálně bylo žalovanému poskytnuto pouze 16 000 Kč, zbývající částku 4 000 Kč, kterou žalobkyně ve smlouvě označila jako náklady poskytovatele, představuje dle názoru soudu skrytý úrok a nikoli platbu za služby či náklady. Soudu je známo, že žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním krátkodobých peněžitých zápůjček a spotřebitelských úvěrů, poplatek (úrok) je proto sjednáván za účelem generování jejího zisku a krytí nákladů. 13. Soud ovšem za ujednání o úrocích považuje i úhradu za doplňkovou službu [anonymizováno], za kterou měl žalovaný uhradit žalobkyni částku celkem 25 272 Kč, tedy částku značně převyšující jistinu úvěru. Žalobkyně touto„ službou“ toliko zakrývá rizikovost poskytovaného úvěru, když možný odklad splátek (z jakéhokoliv důvodu) nelze považovat za službu ve smyslu plnění. Žalovaný se měl navíc zavázat k platbě za tuto podporu i v případě, že odklad splátek nevyužije, úvěr předčasně splatí či naopak poruší své smluvní povinnosti a přestane řádně splácet. 14. V součtu tedy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž tento měl být vrácen spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, úrokem ve výši 17 008 Kč a platbou za doplňkovou službu [anonymizováno] ve výši 25 272 Kč, tj. celkem měl žalovaný vrátit částku 62 280 Kč. Celková částka nad rámec jistiny 16 000 Kč odpovídá ve svém součtu úroku vyjádřeném v procentech ve výši 48,21 % ročně. Na tomto závěru nemůže bez dalšího nic změnit ani fakt, že jednotlivé dílčí částky úroku byly ve smlouvě nazvány jako náklady či platby za služby, čímž se žalobkyně zcela evidentně pokusila navodit dojem, že smlouva je pro žalovaného příznivá, neboť smluvní úrok byl uváděn toliko ve výši 23 % ročně. Takto skrytě požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z.