25 C 170/2023-57 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 14 900 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 13. 1. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 13. 12. 2021 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 13 200 Kč, které mu byly zaslány na účet [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 4 291 Kč do 12. 1. 2022. Svoji povinnost však nesplnil, ke dni podání návrhu na svůj dluh uhradil toliko částku 11 255 Kč, jež byla umořena na smluvní pokutu, náklady spojené s uplatněním pohledávky a ponížen poplatek. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky žalobkyně [webová adresa], kde se žalovaný nejprve seznámil s nabídkou uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby vlastní parametry (splatnost a výši úvěru), vyplnil formulář, v němž zadal své osobní údaje, čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči žalobkyni. Zaškrtl i řádek s textem„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním smlouvy o úvěru a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům jsem porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Žalovaný byl povinen zaplatit rovněž i úroky z prodlení, dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením, (písemné, SMS či emailové výzvy) v celkové výši 2 500 Kč dle článku 2.3 smlouvy. Žalovaný tak žalobkyni dluží celkem částku 14 900 Kč (jistina + poplatek 14 900 Kč). Žalobkyně doplnila, že jí vznikl nárok i na zaplacení smluvní pokuty, kterou vyčíslila částkou 6 164 Kč, k níž doplnila, že jde o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 13 000 Kč ode dne 13. 1. 2022 do 25. 4. 2023. Pro případ, že by soud neposoudil nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně požádala, aby byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, k čemuž navrhla vyžádat si vyjádření bankovních ústavů, z jejichž účtů byly prováděny transakce. Žalobkyně doplnila, že dne 13. 12. 2021 účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce na částku 2 500 Kč. Ten samý den žalovaný několikrát požádal o navýšení o částku 1 000 Kč na 9 500 Kč, dne 14. 12. 2021 požádal o další navýšení ve výši 1 500 Kč a dne 19. 12. 2021 požádal o poslední navýšení o částku 1 000 Kč a 1 200 Kč. Celková výše zápůjčky činila 13 200 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel ČR. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o zápůjčce, z níž je patrné, že ji měla uzavřít žalobkyně se žalovaným dne 13. 12. 2021. Dále předložila 7 dodatků ke smlouvě o úvěru ze dne 13. 12. 2021, ze dne 14. 12. 2021 a 19. 12. 2021 (2x), kterými mělo dojít k navýšení celkové výše zápůjčky na částku 13 200 Kč. K této smlouvě ani k dodatkům byly připojeny pouze podpisy zástupců žalobkyně, nikoliv žalovaného. Předmětnou smlouvou, opakovaně měněnou dodatky, mělo být poskytnuto zápůjčka v celkové výši 13 200 Kč, kterou měl klient vrátit spolu s poplatkem v celkové výši 4 291 Kč, nejpozději do 12. 1. 2022. Nedílnou součást smlouvy o zápůjčce měly tvořit všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Žalobkyně soudu dále předložila výpisy z běžného účtu, z nichž je patrné, že jednotlivé částky v celkové výši 13 200 Kč byly zaslány na výše označený bankovní účet. Soud si k žádosti žalobkyně vyžádal výpis z [právnická osoba], z něhož vyplývá, že v rozhodné době byl majitelem shora označeného účtu žalovaný, kterému byly na tento účet od žalobkyně v období od 13. 12. 2021 do 19. 12. 2021 připsány peněžní prostředky v celkové výši 13 200 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu dopisy ze dne 19. 1. 2022, 26. 1. 2022, 2. 2. 2022, 11. 2. 2022, 26. 2. 2022 a 1. 3. 2023 (upomínky, opakované výzvy k úhradě a výzva k úhradě z uvedených dnů, podací arch). Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný před podáním žaloby žalobkyni uhradil částku 11 255 Kč, další částku již nezaplatil. 4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o zápůjčce ve znění jednotlivých dodatků byla řádně a platně uzavřena, tak aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o. z. vznikl. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, která byla opakovaně měněna jednotlivými dodatky. K předložené smlouvě ani i k dodatkům nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo tak možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou ve znění dodatků vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má pouze za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 13 200 Kč, z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný zaplatil žalobkyni částku 11 255 Kč, částku 1 945 Kč již žalobkyni nedoplatil. Danou částku soud hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z výpisu z účtu žalovaného. Soudu proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. § 2993 o. z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 1 945 Kč (poskytnutá jistina 13 200 Kč mínus dosavadní úhrady 11 255 Kč), o niž se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalovaný byl vyzván k vrácení peněžních prostředků, z předložených listinných důkazů vyplývá, že první z výzev je datována dnem 19. 1. 2022. Žalovaný svoji povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení. Žalobkyně má proto rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním prospěchu, o kterých se bezdůvodně obohatil. Žalobkyni soud přiznal nárok na dané příslušenství ode dne 23. 1. 2022 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě stanovené v první prokazatelné výzvě k úhradě dluhu žalovaného (lhůta byla žalobkyní stanovena jako ihned) + 3 dny pro předpokládané doručení písemnosti dle § 573 o. z. (tj. 19. 1. 2022 + 3 dny = 22. 1. 2022), ode dne následujícího byl žalovaný v prodlení). Žalovanému byla ke splnění této povinnosti určena běžná třídenní lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť žalobkyni se nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o zápůjčce ve znění jejích dodatků ani dohody o poplatcích za poskytnutí peněžních prostředků a rovněž ani ujednání o smluvní pokutě. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby, kdy neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch, právo na poměrnou část náhradu nákladů řízení by svědčilo žalovanému. Protože z obsahu spisu soud žádné takové náklady nezjistil, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.