25 C 53/2023-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 10 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytl žalované dne 15. 7. 2021 na její účet č. [bankovní účet] finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna předložit, požadovala přiznání této částky z titulu bezdůvodného obohacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Ač byla žalovaná vyzvána k úhradě svého závazku, dosud neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel ČR. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, ze kterých vyplývají skutečnosti jí tvrzené. 3. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 4. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 5. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 15. 7. 2021 byla žalované zaslána na výše uvedený bankovní účet, jehož je vlastníkem, společností [právnická osoba] částka 10 000 Kč (potvrzení o provedené platbě, žalovanou nepodepsaná smlouva o spotřebitelském úvěru, sdělení [právnická osoba] z 10. 3. 2023). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 došlo k postoupení této pohledávky ze zmíněné společnosti na společnost [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2022 ze jmenované společnosti na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 9. 11. 2022 (označené smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne 9. 11. 2022 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k vrácení částky 29 187,10 Kč (výzva k úhradě včetně podacího lístku). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná nárokovanou částku žalobkyni zaplatila, skutečnosti tvrzené žalobkyní nesporovala. Nárok žalobkyně soud posoudil s přihlédnutím ke shora citovaným § 2991 odst. 1, 2 o.z. a § 2993 o.z., dle nichž žalovaná, která se na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatila co do částky 10 000 Kč, která jí byla ze strany původního věřitele poskytnuta, je povinna předmět bezdůvodného obohacení vydat žalobkyni, na níž platně v souladu s § 1879 a násl. o.z. pohledávka přešla. Vedle dlužné jistiny má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení podle ust. § 1970 o.z. ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaná svoji povinnost ani přes upomínku nesplnila, soud jí ji uložil výrokem I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a s § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, soud přiznal právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 200 Kč dle § 14b odst. 1, bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT. Podle § 137 odst. 3 o. s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 168 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. 7. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobkyně je v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41).