30 C 381/2022-36 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 22. 8. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 9 799,93 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou následující smlouvy. Dne 30. 6. 2019 byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 5 600 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 400 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 210 Kč počínaje dnem 7. 7. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 23. 8. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když uhradila toliko částku 4 500 Kč, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 18. 1. 2020. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku 6 300,07 Kč, na kapitalizovaném úroku 2 179,58 Kč a kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 724,77 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tedy měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebyla dlužná částka řádně splacena ze strany žalované, úročí se neuhrazená jistina dále úrokem ve výši 24,81 % ročně. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho hrazeno. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou ze dne 7. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani poté, co byla zástupcem žalobkyně vyzvána k jejímu uhrazení v rámci předžalobní upomínky. 2. Dne 31. 1. 2019 byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 6 400 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 1 600 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutému úvěru a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 240 Kč počínaje dnem 26. 3. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když uhradila částku 9 900 Kč, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 18. 1. 2020. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku 3 499,86 Kč a na dlužném poplatku 1 000,14 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tedy měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že nebyla dlužná částka řádně splacena ze strany žalované, úročí se neuhrazená jistina ve výši 3 499,86 Kč úrokem ve výši 24,90 % ročně. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho hrazeno. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou ze dne 7. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná i v tomto případě dlužnou částku neuhradila ani poté, co byla zástupcem žalobkyně vyzvána k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou. 3. Podáním ze dne 18. 11. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně nároku [číslo] vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 31. 1. 2019 [číslo] to včetně příslušenství. 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 11. 2022 č. j. 30 C 381/2022-28, které nabylo právní moci dne 28. 12. 2022, pak bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno. Předmětem řízení tak nadále zůstal pouze nárok [číslo] vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 6. 2019 [číslo]. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a násl. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 6. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 7. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru. Jelikož žalovaná částku ve lhůtě splatnosti nevrátila, soud žalobě o zaplacení dlužného úvěru částečně vyhověl. 8. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě jako„ poplatek“, pak soud uvádí, že tomuto nároku žalobkyně nebylo vyhověno z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený„ poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Přepočet úroků činí cca 76 % ročně, a to u všech výše uvedených smluv. Ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je tak v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatné. Ze shora uvedených důvodů soud zamítl žalobu co do požadovaných částek týkajících se dlužného poplatku. 9. Z výše uvedeného důvodu přiznal žalobkyni soud jen částku týkající se doposud neuhrazené jistiny, a to u smlouvy [číslo] to ve smyslu ustanovení § 2991 a n. občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Jelikož z žalobního tvrzení vyplývá, že žalovaná částečně hradila na neplatný poplatek, musel soud od jistiny ještě odečíst to, co žalobkyně započítala na tento neplatný poplatek. Celkově žalobkyně požadovala po částečném zastavení řízení částku 6 300,07 Kč, kdy po odečtení zaplacených částek a částek, které soud považoval za neplatná ujednání, zbyla částka 3 500 Kč. Soud tedy žalobkyni tuto částku přiznal, když ve zbývající části předmětu řízení žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř., přičemž rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému účastníku. Ve věci byla u větší části úspěšná žalovaná, avšak tato zůstala po celé řízení pasivní a neprokázala tak žádné účelně vynaložené náklady. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle ustanove