31 C 275/2021-209 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, na jehož základě by soud určil, že žalobce je dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném [datum], zemřelém [datum], a to jediným dědicem ze závěti zůstavitele, případně, aby soud určil, že žalobce je dědicem ze zákona ve třetí dědické třídě dědiců jako ten, který žil se zůstavitelem nejméně po dobu 1 roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a který z tohoto důvodu o společnou domácnost pečoval. Zároveň požádal, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne [datum] nabylo právní moci usnesení Okresního soudu [okres] vydaného notářem JUDr. [jméno] [příjmení] pod č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 11. 2020, na jehož základě byl žalobce odkázán k podání žaloby ve lhůtě 2 měsíců od jeho právní moci, a to proti ostatním účastníkům řízení na určení, že je dědicem po zůstaviteli panu [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobce uvádí, že zůstavitel zemřel svobodný, bezdětný a zanechal platnou vlastnoručně sepsanou závěť ze dne [datum], kterou žalobce při vyklízení věcí po smrti zůstavitele nalezl a předal notáři. V závěti je pak uvedeno:„ Jelikož [anonymizováno] moje družka, zemřela, odkazuji všechen svůj majetek tomu, kdo se o mne ve stáří postará a v případě mojí smrti vystrojí pohřeb. Kdybych zemřel, uložte moje ostatky do hrobu vedle [anonymizováno], [datum] [celé jméno žalovaného] Milan.“ Žalovaní zpochybnili pravost a určitost této závěti, což považuje žalobce za ryze účelové, neboť žalovaní by v takovémto případě nepravé či neurčité závěti byli zákonnými dědici ve třetí skupině jako děti sourozenců zůstavitele, kteří ke dni úmrtí zůstavitele již nežili. Žalobce však považuje závěť za pravou, určitou a platnou. Žalobce dále uvedl, že se staral ve stáří o zůstavitele od srpna 2018 do zůstavitelovy smrti, tedy do [datum], a to spolu se svoji matkou [jméno] [příjmení], družkou zůstavitele, která zemřela [datum]. Sdílel s nimi společnou domácnost na adrese [adresa svědka a svědkyně], neboť s ohledem na jejich stáří bylo potřeba oběma pravidelně vypomáhat. Společně žili a společně hradili náklady svých potřeb, společně přispívali na úhradu a obstarávání společných potřeb i společně hospodařili se svými příjmy. Žalobce tedy o vedení společné domácnosti pečoval, vykonával domácí práce, prováděl úklid domu, zajišťoval praní prádla a přípravu jídla. Žalobce zůstal ve společné domácnosti se zůstavitelem i po smrti své matky [jméno] [příjmení], neboť žalobce vyžadoval nadále jeho pomoc. Žalobce rovněž zajišťoval zůstaviteli a své matce nákupy potravin, a to od roku 2010. Po smrti zůstaviteli vypravil pohřeb. Žádný z žalovaných se o zůstavitele nestaral a ani mu pohřeb nevypravil. Žalobce uvedl, jelikož se staral o zůstavitele ve stáří a vystrojil mu pohřeb, jsou splněny obě dvě kumulativní podmínky obsažené v závěti, a proto by mělo být určeno, že je závětním dědicem. Pro případ, že by soud nedospěl k tomu závěru, pak navrhl jeho určení jako dědicem ve třetí třídě dědiců, neboť žil se zůstavitelem po dobu 1 roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu o společnou domácnost také pečoval. 2. Žalovaní [číslo] se k žalobě vyjádřili (č. l. 32) tak, že zpochybňují pravost závěti, neboť mají za to, že tato závěť nebyla sepsána vlastnoručně zůstavitelem. Dále pak namítli, že závěť nesplňuje podmínku určitosti projevů vůle dle ustanovení § 1497 občanského zákoníku, navrhli zpracování znaleckého posudku k posouzení pravosti písma zůstavitele na závěti ze dne [datum]. Dále žalovaní zpochybnili tvrzení žalobce, že se o zůstavitele ve stáří staral a sdílel s ním společnou domácnost, a to společně i s jeho matkou [jméno] [příjmení], že by společně hradili náklady společných potřeb a pečovali o společnou domácnost. Považují toto tvrzení za ryze účelové. Poukázali na skutečnost, že v minulosti, kdy bylo potřeba přivolat lékařskou pomoc zůstaviteli, neměl žalobce klíče a muselo dojít k vykopnutí dveří. Co se týče tvrzení ohledně vystrojení pohřbu, tak uvedli, že žalobce žalované neinformoval o vystrojení pohřbu, a proto nemohli tento vypravit. 3. Žalovaná [číslo] se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda byla žaloba podána včas a pokud ano, zda se v případě závěti ze dne [datum] jedná o závěť platnou s ohledem na její určitost. 5. Podle § 1494 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl. 6. Podle § 1497 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zůstavitel musí svou vůli projevit tak určitě, že nestačí, aby jen přisvědčil návrhu, který mu byl učiněn. 7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 8. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že dne [datum] bylo vydáno JUDr. [jméno] [příjmení] pod č. j. [číslo jednací] usnesení, které nabylo právní moci dne [datum] a kterým byl žalobce odkázán k podání dané žaloby, že zůstavitel zemřel svobodný, bezdětný, narozen [datum], zemřelý dne [datum] a že paní [jméno] [příjmení], matka žalobce, byla dlouholetou družkou zůstavitele až do své smrti 9. Z připojeného dědického spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] má soud za prokázané -) z úmrtního listu, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného], narozen [datum], zemřel dne [datum]. -) z faktury č. 2019 (č. l. 25), že společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobci za objednané pohřební služby dne [datum] částku ve výši 12 640 Kč. -) ze závěti (č. l. 77), že tato měla být sepsána panem [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum] a v této listině označené jako závěť měl zůstavitel uvést:„ Jelikož [anonymizováno] moje družka zemřela odkazuji všechen svůj majetek tomu, kdo se o mne ve stáří postará a v případě mojí smrti, mi vystrojí pohřeb. Kdybych zemřel, uložte moje ostatky do hrobu vedle [anonymizováno]“ -) z usnesení Okresního soudu [okres] vydaného notářem JUDr. [jméno] [příjmení] pod č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 11. 2020, které nabylo právní moci dne [datum], že byl žalobce odkázán k podání žaloby na určení, že je dědicem, a to buď jediným dědicem ze závěti, nebo dědicem ze zákona ve třetí třídě dědiců jako ten, který žil se zůstavitelem nejméně po dobu 1 roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, a který z tohoto důvodu o společnou domácnost pečoval. -) z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 6. 2021 pod č. j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že odvolání žalobce bylo usnesením soudu prvního stupně pod č. j. [číslo jednací] potvrzeno. 10. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba na určení dědice, k jejímuž podání byl žalobce odkázán usnesením ze dne 30.11.2020 pod č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], která byla podána dne [datum], tedy ve lhůtě do dvou měsíců od právní moci citovaného usnesení, byla podána včas. 11. Co se týče určitosti závěti, kdy osoba dědice nebyla v závěti jmenovitě určena, vycházel soud z toho, že osoba dědice musí být označena tak, aby byla identifikována. Ustanovení § 3019 občanského zákoníku sice uvádí, že údaji, podle kterých lze člověka zjistit, jsou zejména jméno, bydliště a datum narození, avšak v oblasti určování dědice není nezbytné, aby dědic byl v závěti výslovně jmenován, ze závěti musí být zjistitelně, které určité osobě má zůstavený majetek připadnout. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1143/2002) Soud v daném případě dospěl k závěru, že osobu dědice lze zjistit, neboť to byl právě žalobce, který zůstaviteli vypravil pohřeb a jak bude dále uvedeno, byl i osobou, která se o zůstavitele ve stáří starala. S ohledem na výše uvedené s přihlédnutím k ust. § 551 a násl. občanského zákoníku a k ust. § 574 občanského zákoníku, dle kterého je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné, než jako na neplatné, kdy závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele, dospěl soud k závěru, že se jedná o dostatečně určitý projev vůle, osoba dědice je zjistitelná, tedy závěť je platná. Soud se tedy dále zabýval námitkou žalovaných, kteří zpochybnili pravost závěti, když dle žalovaných závěť není listinou, kterou sepsal zůstavitel a kterou zůstavitel podepsal. 12. Soud za tímto účelem k důkazu provedl listinu o povolení pro stavbu a úpravu a hrobového zařízení (č.l. 34), dohodu o ukončení platnosti smlouvy o nájmu hrobového místa (č. l. 35), příkaz k uložení a vyjmutí urny ze dne [datum] (č. l. 36), dopis pana [celé jméno žalovaného] adresovaný paní [jméno] [příjmení] (č. l. 37), dále výplatní důchodové pásky a pokladní složenky (č. l. 39-40), když tyto listiny nebude obsahově soud hodnotit, neboť tyto byly soudu předloženy jako srovnávací materiál za účelem zpracování znaleckého posudku znalcem z oboru písmoznalectví, který byl zpracován a bude