31 C 356/2022-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 93 505,89 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 840,34 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 16,9 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně vždy z částky 93 505,89 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy [číslo] která byla uzavřena mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen banka). [příjmení] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka [číslo] na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 2 076,18 Kč počínaje dnem [datum] s tím, že úvěr bude úročen sazbou 16,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků žalobkyně. [příjmení] poskytla žalovanému úvěr dne [datum]. Před uzavřením smlouvy o úvěru původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. [příjmení] svoji povinnost splnila, žalovaný však nikoli, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel. Vzhledem k porušení smlouvy o úvěru banka dopisem ze dne [datum] prohlásila úvěr za splatný. Před podáním žaloby žalovaný uhradil částku 18 800 Kč, a to po splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a ve splátce 3 800 Kč dne [datum]. Žalovaný tak nadále dluží na jistině částku 93 505,89 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni [datum] ve výši 840,34 Kč a dále pak do zaplacení a smluvní úrok ve výši 16,90 % ročně z částky 93 505,89 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., jeho souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval. 5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka má soud za prokázané, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovaným dne [datum], když na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 076,18 Kč, jejíž součástí byla i úhrada pojištění ve výši 170 Kč měsíčně se splatností ke každému 15. dni v měsíci, počínaje dnem [datum] za pevnou roční úrokovou sazbu ve výši 16,90 % ročně. Z výpisu z účtu žalovaného má soud za prokázané, že dne [datum] žalovaný úvěr ve výši 100 000 Kč načerpal. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného ke dni [datum] má dále soud za prokázané, že žalovaný dlužil žalobkyni částku 113 146,23 Kč, po odečtení úhrad ve výši 18 800 Kč pak dluží nadále žalovaný na jistině 93 505,89 Kč a na úroku kapitalizovaném částku ve výši 840,34 Kč. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní věřitel prohlásil úvěr za splatný a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Ze sazebníku poplatků má soud za prokázané, že byla mezi účastníky sjednána sazba ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní věřitel žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni vyrozumíval, a to ve spojení s poštovním podacím archem ze dne [datum]. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi bankou a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a s násl. zákona č. 89/2012 Sb., když povinnost žalovanému vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky v dohodnuté době vyplývá z ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný však nikoli, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, a proto v souladu s ujednáním ve smlouvě prohlásil původní věřitel závazek žalovaného za okamžitě splatný. Protože se žalovaný se zaplacením dlužné částky dostal do prodlení, vzniklo žalobkyni dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v sazbě dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za osvědčenou na základě jejího postoupení dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno. 10. Výrok o náhradě je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 741 Kč, z odměny za zastoupení advokátem podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve výši 14 580 Kč (3 úkony právní služby po 4 860 Kč) – za převzetí zastoupení k podání žaloby a předžalobní výzvu, náhrada hotových výdajů advokáta dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby po 300 Kč), podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21 % DPH. Náklady řízení tak představují částku celkem 22 471,80 Kč. 11. O lhůtách k plnění bylo rozhodováno dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému byla ke splnění veškerých povinností vyplývajících z tohoto rozhodnutí stanovena lhůta obecná 3 denní. [obec] plnění u nákladů řízení pak bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.