17 C 322/2023-84 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 22. 8. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr 250 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem a poplatky v 60ti měsíčních splátkách po 5 690,46 Kč. Svou povinnost řádně splácet úvěr však žalovaná nedodržela, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 24. 10. 2022. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 119 118,80 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru částkou 2 829,66 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni 28. 7. 2023 částkou 11 371,95 Kč a poplatků ve výši 3 160 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15% plynoucího z jistiny do zaplacení. Dluh žalovaná neuhradila, ač o to byla upomínána. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně ověřovala úvěruschopnost žalované, a to zejména prostřednictvím údajů zjištěných od žalované, které byly následně ověřeny. 2. Žalobkyně podáním ze dne 9. 11. 2023 (čl. 64 a násl.) a ze dne 23. 1. 2024 (čl. 78 a násl.) vzala svoji žalobu částečně zpět, a to pro částku 27 765,61 Kč, když žalovaná tuto částku na svůj dluh dobrovolně uhradila, a to platbami uskutečněnými po podání žaloby. Soud tedy v této části, aniž by zjišťoval stanovisko žalované, neboť zpětvzetí bylo učiněno před prvním jednáním ve věci, řízení výrokem I. částečně zastavil, a to postupem dle ust. § 96 o. s. ř. 3. O zbývajícím předmětu řízení bylo rozhodnuto bez jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, jelikož žalobkyně s postupem podle § 115a o. s. ř. souhlasila a žalovaná na výzvu soudu nevyjádřila svůj nesouhlas s takovým postupem, čímž se její souhlas podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 8. 2019, obchodních podmínek, standardních informací a sazebníku poplatků bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 250 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok 8,90% ročně, poplatky a pojištění, to vše v měsíčních splátkách po 5 690,46 Kč. Pro případ prodlení žalované bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. Z výpisů z úvěrového účtu a z platební historie vyplývá, že úvěr byl žalované vyplacen dne 22. 8. 2019. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 26. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 24. 10. 2022. Z předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, výpisů z účtu, potvrzení o výši příjmu a žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťovala výši příjmu žalované a výši jejích výdajů. Dále zjišťovala rodinný stav a druh bydlení žalované. Výše příjmu i výdaje žalované byly ověřovány výpisy z běžného účtu žalované a potvrzením o výši příjmu vystaveného zaměstnavatelem žalované. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru), a to ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právní stránce zhodnotil soud věc tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z. Jelikož se jednalo o spotřebitelský úvěr, vztahuje se na smluvní vztah mezi účastníky i zákon o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně postupovala v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru v tehdy platném znění, když před jeho poskytnutím řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele – žalované. Následně pak žalobkyně úvěr žalované poskytla. Žalovaná však svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy nedostála, když řádně a včas neplatila splátky úvěru a dostala se tak do prodlení, načež žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu včetně příslušenství a poplatků. Současně soud nemohl přehlédnout i tu skutečnost, že žalovaná v průběhu řízení na svůj dluh dobrovolně plnila a v souladu s ust. § 2054 odst. 2 o. z. svůj dluh uznala. Jelikož žalovaná dluh i přes upomínání v plném rozsahu nezaplatila, soud žalobě vyhověl. Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 i zákonný úrok z prodlení zohledňující částečné úhrady ze strany žalované, neboť žalovaná se dostala do prodlení s plněním svého dluhu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 018 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného (po odečtení částky 110 Kč dle odůvodnění níže) soudního poplatku v částce 4 782 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 122 278,80 Kč sestávající z částky 6 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a), z částky 6 020 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d), z částky 6 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé /žaloba/ dle § 11 odst. 1 písm. d), a dále 2x 6 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé /částečné zpětvzetí/ dle § 11 odst. 1 písm. d) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 600 Kč ve výši 6 636 Kč. 11. Výrok IV. vyplývá z ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před prvním jednáním, má nárok na vrácení části soudního poplatku odpovídajícímu částce, o kterou byla žaloba vzata zpět, a to ve výši 110 Kč.