28 C 317/2021-279 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky pozemku č. parcelní , Anonymizováno, , jehož součástí je dvoupodlažní stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) nacházejícího se v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, . Žalobkyně a žalovaný nabyli vlastnictví k této nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne , datum, od jejich rodičů. Žalobkyně je spoluvlastnicí podílu o velikosti 2/5, žalovaný o velikosti 3/5. Žalobkyně uvedla, že v nemovitosti užívá se svou nezletilou dcerou Karolínou horní patro již dlouhá léta a v posledních pěti letech se starala o vážně nemocného otce, který užíval část spodního podlaží v domě. Otec účastníků zemřel dne , datum, , kdy na nemovitosti stále vázne zápis věcného břemena bytu a užívání ve prospěch, které však jeho smrtí zaniklo, avšak formálně vymazáno nebylo. Žalobkyně uvedla, že vstoupila do jednání s žalovaným ohledně způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví, avšak nepodařilo se dosáhnout dohody a s ohledem na citelně porušené osobní vztahy s žalovaným ani nepředpokládala, že by k nějaké dohodě došlo. Žalobkyně uvedla, že účastníci si nejsou schopni dohodnout prakticky na žádné záležitosti související se spoluvlastnictvím nemovitosti, přičemž oba se shodují pouze na tom, že nemovitá věc vyžaduje částečnou rekonstrukci. Žalobkyně navrhla, aby nemovitost připadla žalovanému jako většinovému vlastníkovi. Žalobkyně uvedla, že má za to, že věc nelze reálně rozdělit i největším rizikem případného reálného rozdělení shledala skutečnosti, že vzhledem k již nenávratně narušeným vztahům mezi účastníky lze očekávat další konflikty v rámci hospodaření v budově.2. Žalovaný k věci uvedl, že současná nemovitost vznikala rekonstrukcí původní nemovitosti, která byla oceněna znalcem znaleckým posudkem ze dne , datum, na částku 767 550 Kč. Nemovitosti darovali účastníkům jejich rodiče, a to žalobkyni podíl 2/5 a žalovanému podíl 3/5. Žalovaný uvedl, že dne , datum, započal svépomocí s využitím přátel práce na nemovitosti, přičemž žalobkyně v té době pracovala v penzionu v Německu. V roce 2008 byla žalovanému diagnostikována , Anonymizováno, , Anonymizováno, v souvislosti z níž měl žalovaný velké zdravotní problémy a nemohl pokračovat na dokončení stavby. Když se vrátil z hospitalizace, zjistil, že u jeho otce došlo ke změně chování, když se stupňovala verbální agresivita otce vůči žalovanému a jeho rodině. V roce , Anonymizováno, došlo k rozvodu žalovaného, a proto se následně žalovaný snažil změnit stávající způsob placení spotřeb dle bytů a počtu užívajících osob, kdy žalobkyně užívala se svojí dcerou byt č. 3, poté co účastníkům zemřela , datum, matka, otec byt č. 1 a syn žalovaného byt č. 2. Domluva však možná nebyla. Od roku 2015 trpěl depresemi a následně se díky psychoterapii dokázal vyvázat ze smluvních vztahů odběrů vody a elektřiny a odstěhovat se do podnájmu a poté na hypotéku pořízeného bytu. Žalovaný uvedl, že poprvé byl osloven právní zástupkyní žalobkyně ohledně vypořádání podílového spoluvlastnictví v březnu roku 2019, kdy uvedl, že současná zástupkyně žalobkyně zastupovala i jeho otce v přestupkovém řízení, jehož předmětem bylo nadávání a výhrůžky ublížením na zdraví jeho synovi , Anonymizováno, ze strany jejich otce. Zástupkyně žalobkyně taktéž zastupovala jejich otce ve věci navrácení daru, a proto musela být seznámena, kdo způsobil hluboké narušení rodinných vztahů. Žalovaný uvedl, že následně probíhala komunikace mezi stranami, kdy žalovaný nabídl směnu podílu žalobkyně za bytovou jednotku po celkové rekonstrukci, kterou má ve vlastnictví. Součástí návrhu byla i nabídka, že by odstoupil od realizace žaloby na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení z důvodu nadužívání společně vlastněné nemovitosti. Žalovaný uvedl, že žalobkyně za celou dobu od roku 2000 na jím realizované dokončovací stavební práce, údržbu a opravy společně vlastněné nemovitosti nepřispěla ani korunou. Žalovaný uvedl, že nesouhlasí s tím, že by měl uhradit žalobkyni 2/5 ceny předmětné nemovitosti na základě znaleckého posudku, kde by měla být vyčíslena a zohledněna náhrada škody způsobená nulovou péči a vydání bezdůvodného obohacení z důvodu nadužívání společně vlastněné nemovitosti. Žalovaný taktéž uvedl, že je přesvědčen o tom, že nemovitosti jsou reálně rozdělitelné. Žalovaný uvedl, že nemovitosti přestal užívat již před rokem 2014. Žalovaný dále uvedl, že případně žádá, aby nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví.3. V průběhu řízení byl žalovaný vyzván, aby řádně dotvrdil svá tvrzení ohledně požadavku na vydání bezdůvodného obohacení a požadavku na náhradu škody s tím, že byl upozorněn na to, že v případě, že tato tvrzení nedoplní soud jeho požadavky odmítne.4. V průběhu řízení vznesl žalovaný požadavek na vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším slova smyslu ke vztahu k investicím, které vložil do nemovitostí. Strana žalující ve vztahu k tomuto požadavku vznesla námitku promlčení.5. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č. j. 28 C 317/2021-217 byl odmítnut návrh žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení z nadužívání nemovitostí a na náhradu škody způsobenou nulovou péčí žalobkyně o nemovitosti, neboť přes výzvu soudu žalovaný svá podání řádně nedoplnil. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .6. V podání doručeném soudu dne , datum, žalovaný uvedl, že navrhuje, aby nemovitosti byly rozděleny. Současně poukázal na to, že nemohlo dojít k promlčení investic, neboť byla v době zásadní rekonstrukce za součinnosti obou rodičů účastníků uzavřena dohoda o společném bydlení pro celou rodinu, tj. pro rodiče v bytové jednotce č. 1 o velikosti , Anonymizováno, +, Anonymizováno, , pro rodinu žalovaného v bytové jednotce č. 2 o velikosti , Anonymizováno, +, Anonymizováno, a pro žalobkyni v bytové jednotce č. 3 o velikosti , Anonymizováno, +, Anonymizováno, . Žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně uvedl, že iniciátorem myšlenky byla matka účastníků a otec s tím souhlasil. Uvedl, že žádost o vydání stavebního povolení je datována již , datum, , rozhodnutí o vydání stavebního povolení bylo vydáno , datum, tedy v době před darováním nemovitostí účastníkům. Žalobkyně nebyla organizačně, finančně, technicky ani mentálně způsobilá rekonstrukci realizovat, ale souhlasila s ideou společného bydlení všech pohromadě. V té době byla mezi účastníky uzavřena dohoda, že dokud potrvá společné užívání domu, nebude žalovaný po své sestře požadovat náhradu za vynaložené prostředky, přičemž o tomto ujednání byl obeznámen i svědek , jméno FO, , který je dlouholetým přítelem rodiny. Žalovaný tak uvedl, že se na daný případ nevztahuje judikatura Nejvyššího soudu 22 Cdo 726/2018, 22 Cdo 3776/2000, ale rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 Cdo 1374/2018, neboť žalovaný prováděl zhodnocení investice na základě právního důvodu, kdy za dostatečný právní důvod vynaložených investic na nemovitost v tomto směru, tj. z pohledu na plnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení vzniklého z právního důvodu, jenž odpadl, soudní praxe považuje i vzájemnou dohodu účastníků o společném bydlení a využívání nemovitosti k tomuto účelu. Žalovaný investoval do stavebních úprav za účelem získání prostoru pro společné bydlení celé rodiny na základě této dohody, kdy ke vzniku bezdůvodného obohacení tak došlo teprve v okamžiku, kdy účastníci takové dohody zrušili společné užívání nemovitosti, k čemuž došlo právě návrhem na vypořádání podílového spoluvlastnictví ze strany žalobkyně. Žalovaný uvedl, že i když bylo investováno do rekonstrukce před více než třemi lety, má s ohledem na shora uvedené okolnosti právo žádat vydání zhodnocení společné nemovitosti, o které se přičinil výhradně on. Žalovaný uvedl, že soudem je přeceňována existence souhlasu žalobkyně s prováděnou rekonstrukcí, neboť v případě, že by nebyla mezi účastníky uzavřena dohoda o společném užívání nemovitosti a v jejím důsledku odložena splatnost vložených investic až po ukončení spoluvlastnictví by mu stejně svědčila majorita vlastnictví a nepotřeboval by souhlas k rekonstrukci. Žalovaný vyčíslil částku představující investice a zhodnocení stavby ve výši 1 000 000 Kč, s ohledem na podíl žalobkyně tak požadoval po žalobkyni uhrazení částky 400 000 Kč.7. Žalobkyně popřela, že by mezi stranami mělo dojít ke shora uvedené dohodě.8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.9. Z informace o pozemku soud zjistil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku č. parc. , Anonymizováno, jehož součástí je budova č. p., Anonymizováno, , Anonymizováno, – rodinný dům v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň – město, a to žalobkyně ve výši 2/5 celku a žalovaný ve výši 3/5 celku.10. Ze smlouvy o bezúplatné