30 C 375/2024-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 7. 8. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že dne 25. 3. 2024 uzavřela jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly i Všeobecné úvěrové podmínky. Na základě uvedené smlouvy se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 250 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1,64 % z výše sjednaného úvěrového rámce (4 090 Kč). V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná čerpala celkem částku 253 000 Kč a uhradila toliko první splátku ve výši 4 090 Kč. Žalovaná tedy úvěr nesplácela řádně a včas, a proto žalobkyně využila svého oprávnění a celý úvěr ke dni 29. 7. 2024 zesplatnila. Ke dni zesplatnění sestávala celková dlužná pohledávka ve výši 251 621,18 Kč z neuhrazené jistiny ve výši 249 599,15 Kč, poplatku za pojištění ve výši 1 092,03 Kč, nákladů za vymáhání ve výši 430 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na celkový dluh ve výši 251 621,18 Kč dosud ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu přechodného pobytu občana EU na území ČR uvedenou v rejstříku ISZR.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , tel. číslo, vyplynulo, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou dne 25. 3. 2024. Žalobkyně se pak zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 250 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách 1,636 % z úvěrového rámce, tj. 4 090 Kč. Úvěruschopnost žalované pak byla ověřena s tím, že tato byla svobodná, počet vyživovaných dětí dvě, typ bydlení v podnájmu, čistý měsíční příjem 35 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 28 000 Kč, výdaje na bydlení 18 000 Kč, splátky úvěru 1 712 Kč a ostatní výdaje 5 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek dále vyplynulo, že pro případ prodlení bylo sjednáno pojištění ve výši 364,01 Kč, které bylo zahrnuto v jednotlivých měsíčních splátkách. Dále pak pro případ prodlení byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů v částce 100 a 130 Kč. Smluvní pokuta pak byla sjednána pod kapitolou 7.1 úvěrových podmínek ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou splátky. Z platební historie dále vyplynulo, že žalobkyně celý úvěr čerpala dne 28. 3. 2024 a uhradila toliko první splátku dne 19. 4. 2024 v částce 4 090 Kč. Z dopisu žalobkyně ze dne 29. 7. 2024 bylo dále zjištěno, že tato celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Z platební historie bylo dále zjištěno, že celková dlužná pohledávka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 249 599,15 Kč, poplatku za pojištění ve výši 1 090,03 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč.5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a n. občanského zákoníku. Žalobkyně splnila svoji povinnost, kdy žalované poskytla úvěr v celkové výši 250 000 Kč, který žalovaná v plném rozsahu čerpala. Této tak vznikla povinnost úvěr řádně a včas včetně sjednaných poplatků a úroků zaplatit v ujednaných splátkách. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, žalobkyně celý úvěr zesplatnila a této tak vzniklo právo na úhradu dlužné jistiny, smluvních poplatků za pojištění, nákladů na vymáhání a smluvní pokuty, kterou soud shledal platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2 048 občanského zákoníku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.6. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 066 Kč, ze tří úkonů právní služby po 9 340 Kč dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 45 059 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.