CS · EN DE FR brzy

34 C 257/2018-604 — Okresní soud Plzeň-město

ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2024:34.C.257.2018.604
Datum: 2024-05-29
Předmět: o zaplacení částky 325 620 Kč s přísl.
Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 19 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 118b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 147 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb."
["společné jmění manželů""spoluvlastnictví""smlouva kupní""rodinná domácnost""podílové spoluvlastnictví""svědečné""rozvod manželství"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 325 620 Kč s přísl.. Aplikuje: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 19 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 118b (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 325 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 325 620 Kč od 3. 7. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci na základě kupní smlouvy ze dne 4. 4. 2007 nabyli do společného jmění manželů pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který účastníci rekonstruovali a provozovali v něm ubytovnu. V roce 2011 ukončili společné soužití a žalobkyně se vyklidila ze společné domácnosti. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22. 2. 2012, č. j. 19 C 391/2011-17, bylo zúženo společné jmění účastníků na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Zúžené SJM bylo vypořádáno ke dni 22. 2. 2015 fikcí. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 12. 6. 2015, č. j. 18 C 31/2015-56, který nabyl právní moci dne 11. 7. 2015, bylo manželství účastníků rozvedeno. Žalovaný od roku 2011 inkasoval nájemné za pronájem pokojů či lůžek v dané nemovitosti, avšak zisk si nechával pro sebe. Za období roku 2013 činil hrubý zisk z ubytovny nejméně částku 1 471 253 Kč, náklady na údržbu nemohly přesáhnout částku 600 000 Kč, a tedy čistý zisk činil nejméně částku 871 253 Kč. Na žalovanou proto připadá částka 435 626 Kč. Žalovaný jí 110 006 Kč zaplatil, a proto jí dluží 325 620 Kč. Příjmy z nájemného představují užitky z ubytovny, jež sdílely osud věci hlavní. Jelikož k vypořádání vlastnictví k ubytovně došlo fikcí s vypořádáním věci hlavní, došlo i k vypořádání přírůstků, každému z manželů pro to náleží 1/2 přírůstků za období od zúžení SJM v roce 2012 do vypořádání zúženého SJM v roce 2015. K vypořádání těchto přírůstků může dojít i mimo řízení o vypořádání SJM a majetkové nároky související s nakládáním s věcmi ve zrušeném, ale nevypořádaném SJM nelze řešit dříve, než současně s vypořádáním SJM; po jeho vypořádání nic nebrání ani vypořádání těchto majetkových nároků. O promlčenou pohledávku nejde, protože účastníci byli do 11. 7. 2015 manželé a promlčecí doba mezi manželi neběží. O částce 110 006 Kč zaplacené za rok 2013 žalovaný tvrdil, že se jedná o 1/3 čistého zisku a on si nechává 2/3 čistého zisku, neboť vykonává správu nemovitosti. Žalobkyně však s takovým rozdělením nesouhlasila a dohodu se žalovaným v tom směru nikdy neuzavřela, pouze tento žalovaným autoritativně nastavený stav po určitou dobu nuceně tolerovala. Že si ponechávala zaslané prostředky, neznamená, že by dohodu přijala. Pro platnost dohody o správě nemovitosti by navíc byla nutná písemná forma. Tyto peněžní prostředky nebyly spotřebovány pro účely rodiny, protože účastníci od roku 2011 spolu nežili, ani nehospodařili.2. Žalovaný souhlasil s tvrzeními žalobkyně o koupi daného rodinného domku, jeho rekonstrukci a provozování ubytovny, o zúžení společného jmění manželů ke dni 22. 2. 2012, o rozvodu manželství dne 11. 7. 2015, že v roce 2013 žalovaný provozoval v dané nemovitosti ubytovnu a že jí za tento rok vyplatil celkem 110 006 Kč s tím, že se jedná o 1/3 zisku a také s tím, že k výzvě žalobkyně odmítl žalované plnění poskytnout. Svou obranu proti žalobě postavil na tom, že danou nemovitost účastníci nabyli do jejich SJM, k jehož vypořádání fikcí došlo až v roce 2015. Teprve od té doby je nemovitost v podílovém spoluvlastnictví účastníků, a tudíž až od roku 2015 je možné i zisky z nájmu vypořádávat jako příjmy (užitky) z podílového spoluvlastnictví; do té doby je nutné na příjmy z nájmu nahlížet jako na příjmy spadající do SJM. Pro věci ze zaniklého SJM, které nebyly vypořádány, platí režim společného jmění manželů a do doby, než je společné jmění manželů k těmto věcem vypořádáno, nemá žádný z manželů právo požadovat na druhém, aby mu vydal to, oč se oproti druhému z manželů obohatil z užitků ze společné věci. Žalovaná pohledávka je rovněž promlčená, jelikož žalobkyně se domáhá úhrady 1/2 čistého zisku z nájmu nemovitostí za rok 2013, což s ohledem na podání žaloby v červenci 2018 je po uplynutí obecné promlčecí lhůty. Celkové příjmy z ubytovny v roce 2013 činily dle daňového přiznání částku 843 268 Kč a výdaje uplatňované skutečnými náklady pak činily 692 832 Kč, čistý zisk ke zdanění činil 150 436 Kč, zisk z pronájmu nemovitosti za rok 2013 spotřebovali oba účastníci společně v roce 2013. Mezi účastníky byla rovněž uzavřena dohoda o způsobu rozdělení zisku z nájmu v poměru 1/3 ve prospěch žalobkyně a 2/3 ve prospěch žalovaného, jak to opakovaně uváděla žalobkyně v opatrovnickém řízení. Po odečtení částky, kterou žalobkyně obdržela, nezbývá k vyplacení ničeho. Z těchto důvodů navrhovala zamítnutí žaloby.3. Soud vzal za prokázané, že účastníci nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 4. 4. 2007 do SJM pozemek p. č. , Anonymizováno, a domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ulici č. o. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, . Jejich vlastnické právo a údaj, že nemovitost je v SJM, bylo zapsáno do KN. Nemovitost účastníci zrekonstruovali a provozovali v ní ubytovnu. V roce 2011 se účastníci rozešli. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 9. 12. 2011, č. j. 19 C 391/2011-17, který nabyl právní moci 22. 2. 2012, bylo zúženo společné jmění účastníků až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Zúžené společné jmění účastníků nebylo nikdy vypořádáno dohodou ani rozhodnutím soudu. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. 6. 2015, č. j. 18 C 31/2015-56, který nabyl právní moci 11. 7. 2015. V roce 2013 žalovaný provozoval ubytovnu v dané nemovitosti, zejména uzavíral smlouvy s jednotlivými ubytovanými. Příjmy z ubytovny činily v daném roce cca částku 1 203 262 Kč a náklady na její provoz včetně splátky hypotečního úvěru, z něhož byla koupě ubytovny financována, činily celkem 581 682 Kč. Účastníci uzavřeli v roce 2012 ústní dohodu o rozdělení zisku z ubytovny 1/3 žalobkyni a 2/3 žalovanému. Žalovaný zaplatil žalobkyni za rok 2013 celkem částku 110 006 Kč s tím, že se jedná o 1/3 zisku z dané nemovitosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované pohledávky dopisem ze dne 19. 6. 2017, v němž žalovanému stanovila lhůtu k zaplacení do 3. 7. 2017. Žalovaný dopisem ze dne 3. 7. 2017 plnění odmítl a odůvodnil to obdobně jako ve svém vyjádření k žalobě.4. Výše uvedená skutková zjištění, kromě zjištění o výši příjmů a výdajů spojených s ubytovnou a o dohodě o rozdělení zisku, vyplývají ze shodných tvrzení účastníků, které soud vzal za svá skutková zjištění.5. Příjmy z ubytovny byly bezvýhradně tvořeny inkasovanými cenami ubytování od ubytovaných osob, jejich zaměstnavatelů či Úřadu práce ČR v podobě doplatku na bydlení. Cena ubytování činila v roce 2013 částku 130 Kč za noc, tedy měsíčně vycházela na 3 900 Kč, nebo 4 030 Kč, v únoru na 3 640 Kč. Výše ceny za ubytování je prokázána výslechem , jméno FO, a také výpověďmi , jméno FO, ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 31 C 254/2017 a sp. zn. 38 C 289/2018 ve sporech, v nichž šlo o vypořádání zisku z dané ubytovny za roky 2012 a 2014 (viz protokol o jednání ze dne 11. 11. 2019 v první zmíněné věci na č. l. 502 a protokol o jednání ze dne 6. 2. 2020 ve druhé zmíněné věci na č. l. 508), ostatně i zdejší soud ve svých rozsudcích ze dne 22. 2. 2021, č. j. 31 C 254/2017-465, na č. l. 112 tohoto spisu, a ze dne 31. 10. 2023, č. j. 38 C 289/2018-290, na č. l. 560 tohoto spisu, uzavřel, že cena ubytování činila jak v předešlém, tak v následném roce částku 130 Kč za noc, z čehož lze dovodit, že i v roce 2013 cena ubytování byla stejná a k žalobkyní, či některými svědky povšechně popisovanému zdražování, došlo až po roce 2014. Jinou cenu ubytování měli ti ubytovaní, kteří byli příjemci doplatku na bydlení. Ve prospěch těchto ubytovaných Úřad práce ČR hradil měsíčně částku 4 600 Kč, jak to plyne mimo jiné z výpisu z účtu žalovaného u tehdejší , banka, . od č. l. 146 po č. l. 155. Výše příjmu ubytovny je tak určena počtem ubytovaných, délkou pobytu a cenou ubytování za jednu noc.6. Postup výpočtu soud pro přehlednost zanesl do tabulky:Období:Ubytovaný:prokázáno z č. l.:prokázaná výše:01/2013, jméno FO147460001/2013, jméno FO147+278pv460001/2013, jméno FO281+477+503+5394 03001/2013, jméno FO281+477+503+5394 03001/2013, jméno FO146pv+282pv+453460001/2013, jméno FO279247001/2013, jméno FO146pv460001/2013, jméno FO2744 03001/2013, jméno FO280pv247001/2013, jméno FO4794 03001/2013, jméno FO146pv+453+284pv460001/2013, jméno FO282pv4 03001/2013, jméno FO280pv4 03001/2013, jméno FO2841 69001/2013, jméno FO282403001/2013, jméno FO4794 03001/2013, jméno FO280pv4 60001/2013, jméno FO2814 03001/2013, jméno FO478+478pv4 03002/2013, jméno FO147pv+2743 90002/2013, jméno FO147+278pv4 03002/2013, jméno FO281+477+503+5393 64002/2013, jméno FO281+477+503+5393 64002/2013, jméno FO147+282pv+453460002/2013, jméno FO147460002/2013, jméno FO2743 64002/2013, jméno FO4793 64002/2013, jméno FO147+453+284pv460002/2013, jméno FO282pv3 64002/2013, jméno FO280pv364002/2013, jméno FO282208002/2013, jméno FO4793 64002/2013, jméno FO147+280pv4 60002/2013, jméno FO2813640

Citovaná ustanovení

§ 100 (89/2012 Sb.)§ 101 (89/2012 Sb.)§ 143 (89/2012 Sb.)§ 148 (89/2012 Sb.)§ 149 (89/2012 Sb.)§ 150 (89/2012 Sb.)§ 559 (89/2012 Sb.)§ 563 (89/2012 Sb.)§ 853 (89/2012 Sb.)§ 118b (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 146 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.