18 C 491/2017-597 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou ze dne 19. 12. 2017 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 55 011 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobci coby právnické osobě, jejímž předmětem činnosti je zabezpečování provozu bytového domu na adrese , adresa, v Plzni, vznikla pohledávka za žalovaným z titulu neuhrazených plateb za služby spojené s užíváním bytu ve vlastnictví žalovaného v domě spravovaném žalobcem. Žalobce v podané žalobě uvedl, že při zabezpečování provozu domu pověřil výkonem některých činností správce, a to , právnická osoba, . Součástí těchto činností, kterými žalobce pověřil , právnická osoba, je vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu a hospodaření s peněžními prostředky od jednotlivých vlastníků jednotek na úhradu nákladů spojených se užíváním bytů. Žalovaný podle žalobních tvrzení neuhradil platby vyčíslené ve vyúčtování skutečných nákladů za úhradu služeb spojených s užíváním bytu za období let 2014, 2015 a 2016.2. Podle stanov žalobce přijatých shromážděním společenství vlastníků dne 30.10.2003, konkrétně čl. VII odst. 2 písm. e) stanov, je vlastník jednotky povinen hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování.3. Způsob rozúčtování skutečných nákladů na jeho jednotlivé služby byl sjednán v rámci smlouvy o zajišťování správy společných částí domu uzavřené mezi žalobcem a Stavebním bytovým družstvem mladých , adresa, dne 24. 11. 2005 a následně byl potvrzen rozhodnutím shromáždění vlastníků dne 24. 11. 2014, a to tím způsobem, že rozúčtování nákladů na vodné stočné, elektřinu společných prostor a odvoz odpadu se stanovuje podle počtu osob rozhodných pro vyúčtování, deratizace podle počtu bytových jednotek, pojištění podle podlahové plochy bytové jednotky a teplo podle započitatelné podlahové plochy bytu. Podlahová plocha bytu žalovaného činí 28,57 m², což vyplývá z prohlášení vlastníka budovy. Podle prohlášení vlastníka činí celková plocha bytové jednotky, včetně příslušenství 30,61 m², avšak, včetně sklepa o výměře 2,04 m², ke které se pro účely vyúčtování tepla nepřihlíží. Výměra 28,57 m² byla tedy podkladem pro stanovení výše platby zálohy na služby spojené se užíváním společných částí domu. Příspěvek do tzv. fondu oprav byl shromáždění vlastníků stanoven na částku 12 Kč za metr čtverečný spoluvlastnického podílu. Spoluvlastnický podíl žalovaného činí 30,61 z 478,35, což je hodnota odpovídajícím podlahové ploše všech jednotek v domě. Výše příspěvku fondu oprav byla tímto postupem stanovená v případě žalovaného na částku 367 Kč měsíčně, tedy 4 404 Kč ročně. Na základě smlouvy o zajištění správy společných částí domu ze dne 24. 11. 2005 činí správcovství poplatek na jednu jednotku v domě měsíčně částku 110 Kč bez DPH, což v letech 2014-2016 představovalo částku 134 Kč měsíčně, tedy částku 1 608 Kč ročně.4. Na základě vyúčtování skutečných nákladů spojených s užíváním bytu za rok 2014 činily celkové náklady na služby spojené s užíváním bytu částku 11 334 Kč, roční poplatek za správu ve výši 1 608 Kč a plat budou tzv. fondu oprav v částce 4 404 Kč. Celkem tedy náklady činily částku 17 346 Kč, která však nebyla žalovaným uhrazena, a to ani částečně.5. Na základě vyúčtování skutečných nákladů spojených s užíváním bytu za rok 2015 činily celkové náklady na služby spojené s užíváním bytu částku 12 556 Kč, roční poplatek za správu ve výši 1 608 Kč a plat budou tzv. fondu oprav v částce 4 404 Kč. Celkem tedy náklady činily částku 19 168 Kč, která však nebyla žalovaným uhrazena, a to ani částečně.6. Na základě vyúčtování skutečných nákladů spojených s užíváním bytu za rok 2016 činily celkové náklady na služby spojené s užíváním bytu částku 11 885 Kč, roční poplatek za správu ve výši 1 608 Kč a plat budou tzv. fondu oprav v částce 4 404 Kč. Celkem tedy náklady činily částku 18 497 Kč, která však nebyla žalovaným uhrazena, a to ani částečně.7. Žalovaný se k v žalobě vyjádřil poprvé svým podáním ze dne 9. 2. 2018, ve kterém uvedl, že se žalobou nesouhlasí, přičemž konkretizaci důvodů pro nesouhlas se žalobou si žalovaný vyhradil na ústní jednání ve věci. Namítl dále nedostatek věcné příslušnosti zdejšího soudu s tím, že věc by ji měl v prvním stupni rozhodovat soud krajský.8. Věcná příslušnost okresních soudů je v projednávané věci dána podle § 9 odst. 1, o.s.ř. protože se jedná o spor o příspěvky člena společenství vlastníků na správu domu na pozemku a způsob rozúčtování cen služeb, pročež je takové řízení vyňato za věcné působnosti krajských soudů podle § 9 odst. 2 písm. l), o.s.ř..9. Během prvního ústního jednání ve věci konaného dne 17. 4. 2018 uvedl žalovaný, že se ve věci jedná o spor za rozúčtování plateb za služby spojené s užíváním jednotek či společných částí domu. Dále uvedl, že žalobce nebyl nikým platně pověřen výkonem správy domu, namítl absolutní neplatnost smlouvy o správě domu uzavřenou mezi žalobcem a stavebním bytovým družstvem mladých , adresa, (dále jen "SBDM"), odkázal na soudní řízení v té době souběžně probíhajícím u Okresního soudu , adresa, -město a Krajského soudu v Plzni. Pokud jde o smlouvu o správě domu neměly podle názoru žalovaného osoby, které tuto smlouvu uzavřeli k takovému jednání mandát nekonalo se shromáždění vlastníků, které by uzavření takové smlouvy schválilo. Dále namítl, že žalobce neuhradil za požadované služby ničeho a přesto podanou žalobou uplatňuje část plateb za služby po žalované, ačkoliv tyto platby byly uhrazeny SBDM a nikoliv žalobcem. Namítl dále, že smlouvy s jednotlivými dodavateli energií nebyly uzavřeny oprávněnou osobou, když dodaná voda, teplo i elektřina nesmí být dále prodávána osobou bez platného pověření k takové činnosti, takže mohly být toliko rozúčtovány mezi jednotlivé spoluvlastníky domu. Namítl proto nedostatek věcné aktivní legitimace žalobce, kdy podle názoru žalovaného je v řízení aktivně legitimováno SBDM.10. Žalobce se k argumentům žalovaného vyjádřil svým podáním ze dne 26. 4. 2018, v němž uvedl, že smlouvy uzavřené se s dodavateli energií nemá k dispozici a uvedl, že tyto smlouvy byly předloženy Krajskému soudu v Plzni v rámci dokazování v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Dále uvedl, že podle ustanovení článku V odst. 1 smlouvy o zajištění správy bylo SBDM svěřeno oprávnění disponovat hospodařit s finančními prostředky žalobce. Mezi žalobcem SBDM je nastaven takový systém hospodaření, že SBDM vybírá měsíční platby od jednotlivých členů žalobce. Část připadající na úhradu služeb a energií spojených s užíváním bytů použije SBDM k jejich úhradě příslušným dodavatelům. Část připadající na fond oprav pak zašle jednou souhrnnou platbou na bankovní účet žalobce. Žalobce zdůraznil, že SBDM nevystupuje vůči žalobci jako obchodník s energiemi a pouze pro své klienty, mimo jiné pro žalobce zajišťuje a přeúčtovává dodávky těchto energií. SBDM , adresa, nestanoví cenu energií a nepřipočítává k ceně za jejich dodávky žádnou vlastní marži. Jedná se tedy obdobný způsob, jakým přeúčtovává pronajímatel bytu náklady za energie spotřebované při užívání bytu jeho nájemci. K takové činnosti není třeba žádné licence ani jiného zvláštního povolení, neboť se nejedná o obchodování s energiemi tak, jak mají na mysli příslušné zákony zmiňované žalovaným. Smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a SBDM pak žalobce považuje za platnou. Návrh smlouvy byl předložen ze strany SBDM, podle tvrzení žalobce byl projednán na shromáždění vlastníků dne 25. 11. 2005 a následně žalobcem byla tato smlouva uzavřena. Žalobce dále zdůraznil, že předmětem řízení je dluh vzniklý v důsledku neplnění povinností žalovaného vyplývající z jeho vlastnictví bytové jednotce členství ve společenství vlastníků.11. K otázce aktivní legitimace žalobce se žalobce vyjádřil svým podáním ze dne 26. 4. 2018 tak, že SBDM bylo s ohledem na uzavřenou smlouvu o správě domu oprávněno disponovat finančními prostředky žalobce, takže služby vyúčtované za jednotlivé roky byly hrazeny z finančních prostředků žalobce, čímž je dána jeho aktivní legitimace v řízení.12. Při dalším ústním jednání žalovaný nad rámec již uplatněných námitek proti nároku z podané žaloby uvedl, že pouze na základě jeho vlastnického práva k bytu mu nevzniká povinnost hradit služby, platby do tzv. fondu oprav ani správní poplatek, který je také předmětem žaloby. Z žádného jiného právního důvodu pak žalovanému podle jeho tvrzení taková povinnost vůči žalobci nevznikla. Tvrdil, že žalobcem nebylo nikdy učiněno právní jednání, na základě kterého by žalovanému vznikla povinnost žalobci hradit zálohy a vyúčtování za služby v určité výši. Dále namítal, že žalobcem nebylo nikdy přijato rozhodnutí o způsobu rozúčtování služeb na vlastníky jednotlivých jednotek. Žalobce podle tvrzení žalovaného nikdy nesvolal shromáždění vlastníků, které by rozhodlo, zda rozúčtování bude prováděno podle podlahové plochy jednotek, podle počtu osob a na jaký konkrétní počet osob. Také namítl nespravedlivé rozúčtování poplatku za správu domu, který je