20 C 114/2025-65 — Okresní soud Plzeň-město

1. Poté co bylo vydáno usnesení o spojení řízení ze dne 11. 6. 2025, č.j. 20 C 133/2025-51 a po částečném zastavení řízení a připuštění změny žaloby usnesením ze dne 13. 8. 2025, č.j. 20 C 114/2025-42, se žalobkyně domáhají po žalované zaplacení částky 187 079,23 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně společně vlastní byt č. , hodnota, nacházející se ve 3. nadzemním podlaží bytového domu č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , obec , adresa, [, Anonymizováno, ], katastrální území , adresa, [, Anonymizováno, ], zapsaného u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město, na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále jen „byt“), kdy každá ze žalobkyň je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ této nemovité věci. Žalobkyně, jakožto pronajímatelky, uzavřely s žalovanou, jakožto nájemkyní, dne 15. února 2024 nájemní smlouvu, na jejímž základě byl byt přenechán do výhradního užívání žalované, a to pro zajištění bytových potřeb žalované a členů její domácnosti (dále jen „nájemní smlouva“). Nájemní smlouva byla podle čl. IV. odst. 4.1. uzavřena na dobu určitou, a to ode dne 15. února 2024 do dne 28. února 2025. K prodloužení nájemního vztahu mezi žalobkyněmi a žalovanou ve smyslu čl. IV. odst. 4.2. nájemní smlouvy s ohledem na platební morálku žalované nedošlo. Nájemní vztah skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tedy ke dni 28. února 2025. Žalovaná byt protokolárně předala zpět žalobkyním až dne 23. června 2025. Žalobkyně se podanou žalobou na žalované v souvislosti s nájemním vztahem, který mezi žalobkyněmi a žalovanou trval ode dne 15. února 2024 do dne 28. 2. 2025, domáhají uhrazení dluhu celkem ve výši 131 897,23 Kč za dosud neuhrazené nájemné za měsíce květen 2024 (14 650 Kč), srpen 2024 (14 650 Kč Kč), září 2024 (14 650 Kč), listopad 2024 (14 650 Kč Kč), prosinec 2024 (14 650 Kč Kč), leden 2025 (17 250 Kč včetně zálohy za služby), únor 2025 (17 250 Kč včetně zálohy za služby), nedoplatků za elektřinu (2 820,02 Kč ke dni 15. 4. 2024 a 250,12 Kč ke dni 17. 5.2024) a nedoplatku za plyn (8 376,09 Kč ke dni 17. 5. 2024) a vyúčtování služeb za rok 2024 (12 701 Kč). Dále se žalobkyně domáhají podanou žalobou na žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu za měsíce březen 2025 (14 650 Kč), duben 2025 (14 650 Kč), květen 2025 (14 650 Kč) a část června 2025 do 23. 6. 2025 (11 232 Kč) ve kterých žalovaná užívala byt bez právního důvodu. (55 182 Kč). Žalovaná požadované plnění uznala.2. Žalovaná se k podaným žalobám nevyjádřila.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Z nájemní smlouvy ze dne 15. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně jako pronajímatelky a žalovaná jako nájemkyně uzavřely nájemní smlouvu k jednotce číslo , hodnota, nacházející se ve 3. nadzemním podlaží bytového domu č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , obec , adresa, , jehož jsou žalobkyně spoluvlastnicemi (list vlastnictví). Mezi stranami bylo ujednáno měsíční nájemné ve výši 14 650 Kč a měsíční zálohy za služby spojené s užíváním bytu ve výši 650 Kč za každou osobu bydlící v bytě, přičemž byt obývaly celkem 4 osoby. Byt byl žalované podle předávacího protokolu předán 15. 2. 2024. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 28. 2. 2025 (Nájemní smlouva). Dopisem ze dne 2. 12. 2024 bylo žalované sděleno že nájemní vztah nebude prodloužen a žalovaná byla vyzvána k vyklizení bytu nejpozději do 28. 2. 2025. Dne 12. 3. 2025 uzavřely účastnice dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaná uznala dluh vůči žalobkyním, a to ve výši 130 027 Kč na dlužném nájemném, 11 466,23 Kč na nedoplatcích na energiích a 7 115,87 Kč z titulu úroku z prodlení vyčíslenému ke dni uzavření dohody. Dluh byl podrobně specifikován v příloze číslo 1 vyčíslení dluhu která byla taktéž podepsána účastnicemi a ze které se podává že žalovaná uznává dluh spočívající v nedoplatku za elektřinu ve výši 2 820,02 Kč a 250,12 Kč a dále dluh za plyn ve výši 8 376,0209 Kč. Dne 23. 6. 2025 uzavřely účastnice další dohodu o uznání dluhu ve které žalovaná uznala vůči žalobkyním dluh v celkové výši 71 509,61 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu za období od 13. 3. 2025 do data uzavření dohody, a to ve specifikaci dle přílohy číslo 1 dohody o uznání, ve které žalovaná uznala dluh za bezdůvodné užívání bytu v měsících březnu, dubnu, květnu a červnu 2025, tedy až do 23. června 2025.5. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.7. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.8. Podle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyněmi jako pronajímatelkami a žalovanou jako nájemkyní byla uzavřena ve smyslu ust. § 2201 a násl., občanského zákoníku platná nájemní smlouva, na jejímž základě žalobkyně přenechaly žalované do užívání byt a žalovaná se zavázal za jeho užívání platit nájemné a náklady spojené s jeho užíváním. Žalovaná byla dle ust. § 2201 a § 2251 a násl. občanského zákoníku a v souladu s ust. čl. III smlouvy o nájmu hradit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním předmětného bytu. Žalobkyně provedly vyúčtování těchto záloh za období roku 2024 s nedoplatkem 12 701 Kč. Podle § 2295 občanského zákoníku mají žalobkyně dále nárok na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Žalovaná ve smyslu § 2053 občanského zákoníku uznala svůj dluh na nájemném, na vyúčtování služeb včetně elektřiny a plynu a také z titulu náhrady za užívání bytu do dne jeho odevzdání. Jelikož žalovaná dlužnou částku žalobkyním neuhradila, dostala se tak do prodlení a žalobkyně jsou oprávněny vedle dlužné jistiny požadovat po žalované rovněž v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 zákonný úrok z prodlení, jehož výše je požadována v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve vztahu k zálohovým platbám na úhradu ceny služeb spojených s užíváním bytu za příslušné měsíce roku 2024 uplatňují žalobkyně důvodně nárok na uhrazení zákonného úroku z prodlení z jednotlivých záloh vždy ode dne následující po datu splatnosti do data provedeného vyúčtování za rok 2024 (6. dubna 2025), neboť tento nárok v souvislosti s provedením vyúčtování nezanikl. K tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015. Pokud jde o samotné vyúčtování za rok 2024, jež žalovanou rovněž nebylo uhrazeno, domáhají se žalobkyně uhrazení zákonného úroku z prodlení z nedoplatku za období ode dne následujícího po datu splatnosti (k úhradě nedoplatku byla žalované poskytnuta lhůta do 1. května 2025) do zaplacení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyním, jež byly v řízení o žalobě na plnění zcela úspěšné a důvodná žaloba na vyklizení bytu byla vzata zpět pro chování žalované, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 078,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků v částce 10 760 Kč (1 000 Kč z řízení o vyklizení a 9 760 Kč z žaloby na plnění) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 199 296,23 Kč (30 000 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky a 169 296,23 Kč) sestávající z částky 9 100 K