21 C 229/2025-35 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 25. 2. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 19 606 Kč se sjednaným úrokem, zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely dne 14. 1. 2023 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, . Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti. Splatnost úvěru byla sjednána ve 14ti měsíčních splátkách po 1 328Kč, kdy poslední ze splátek byla splatná dne 14. 3. 2024. Za dobu trvání smluvního vztahu měla žalovaná zaplatit pevný úrok 507 Kč. Žalovaná měla vrátit částku 18 592 Kč, skládající se z dlužné jistiny, úhradu za poskytnutí úvěru 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 385 Kč, poplatek za možnost splatit splátky v hotovosti v místě bydliště 1 800 Kč a úrok 507 Kč. Žalovaná naposledy 21. 3. 2023 zaplatila 1 328 Kč. Zbývá uhradit 7 934 Kč na jistině úvěru, 320,90 Kč na úroku, 3 848 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 1 088,06 Kč na poplatku za administrativní činnost a 1 414,29 Kč za možnost splácet splátky hotově v místě bydliště. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela se společností , právnická osoba, . dne 3. 10. 2024, s účinností od 8. 10. 2024. Na předmětnou pohledávku po postoupení nebylo uhrazeno ničeho. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna, byla také vyzvána právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky, to se nestalo. Žalovanou bylo celkem uhrazeno 3 986 Kč. Zbylá částka ani přes zaslanou předžalobní výzvu uhrazena nebyla.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání žalobkyně souhlasila již v podané žalobě, žalovaná se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřila a soud proto předpokládal její konkludentní souhlas v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů byla ověřena aktivní legitimace žalobkyně, a to ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024, kde je uvedena pod číslem , hodnota, také pohledávka za žalovanou uváděná ve výši 14 606 Kč. Skutková tvrzení o poskytnutých finančních částkách byla prokázána smlouvou o úvěru číslo , hodnota, , která byla uzavřena mezi žalovanou a společností , právnická osoba, prostřednictvím jejího zástupce dne 14. 1. 2023. Žalovaná je identifikována místem trvalého bydliště, rodným číslem, telefonním číslem a číslem občanského průkazu. Bylo sjednáno poskytnutí částky 10 000 Kč, a to na dobu 14 měsíců od uzavření smlouvy, bylo sjednáno, že žalovaná uhradí úrok 507 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1 385 Kč a poplatek za inkaso v hotovosti v místě bydliště 1 800 Kč. Celkem mělo být uhrazeno 18 592 Kč s tím, že celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 8 592 Kč, výše měsíční splátky byla sjednána 1 328 Kč. Převzetí finanční části v hotovosti bylo potvrzeno podpisem smlouvy. Z tvrzení žalobkyně soud uzavřel, že na uvedenou částku bylo uhrazeno pouze 3 986 Kč, a to platbou v hotovosti. Dopisem ze dne 14. 10. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni, žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalované 24. 1. 2025 s tím, že vyzvala k zaplacení dlužné částky na uvedený účet. Další důkazy navrhovány, ani prováděny nebyly.5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Z provedených listinných důkazů soud uzavírá, že posoudil předloženou smlouvu o úvěru jako neplatnou. Je třeba především zdůraznit, že nelze uvedenému právnímu jednání poskytnout právní ochranu zejména z důvodu výše poplatku, který byl za poskytnutí peněz sjednán. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně poskytla žalované na 14 měsíců částku 10 000 Kč, za její vrácení požadovala poplatek 8 592 Kč. Jedná se o naprosto nepřiměřený zisk (když soud tento poplatek považuje za skrytý úrok za půjčení peněz), při přepočtu na roční úrokovou sazbu 73%. S odkazem na § 580 a § 588 občanského zákoníku soud i z důvodu naprosté nemravnosti uvedeného ujednání posoudil smlouvu jako neplatnou a nárok žalobkyně posoudil jen z titulu bezdůvodného obohacení. Lze konstatovat, že žalovaná se obohatila o částku ve výši 6014 Kč (zde soud vychází z tvrzení žalobkyně o zaplacení částky 3986 Kč žalovanou). Protože uvedenou částku, která jí byla poskytnuta, nevrátil v plné výši, je jí tato povinnost uložena rozsudkem, a to včetně úroku z prodlení, který je ovšem přiznán v zákonné výši od 18. 10. 2024, poté, co uplynula dodatečná lhůta k plnění v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2024. Ve zbytku musela být žaloba zamítnuta pro svoji nemravnost.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy ve věci byla sice více úspěšná žalovaná, ale nebylo prokázáno, že by jí v souvislosti s tímto řízením vůbec nějaké náklady vznikly, když po celou dobu jeho trvání byla pasivní.10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu. Žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.