25 C 238/2025-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 35 856 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnil tím, že žalobkyně, která je vlastníkem bytové jednotky , adresa, , pronajala v návaznosti na nájemní smlouvu, kterou uzavřela se žalovanou, předmětný byt. Žalovaná neuhradila nájemné a poplatky spojené s užíváním bytu za měsíce duben až červenec roku 2025 včetně, vždy v částce 8 964 Kč měsíčně, celkem ve výši 35 856 Kč. Splatnost byla sjednána na 25. den příslušného měsíce. Svoji povinnost nesplnila ani přes výzvu, která byla zaslána prostřednictvím zástupce žalobce.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v registru obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem.3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce, jakožto vlastník bytové jednotky č. , adresa, , uzavřel se žalovanou dne 10. 10. 1988 smlouvu o užívání družstevního bytu, kterou odevzdal k užívání žalované (nájemkyni) předmětný byt, zapsaný u Katastrálního úřadu pro , adresa, . Žalovaná se zavázala platit družstvu úhradu za užívání bytu a služby s tím spojené ve výši stanovené představenstvem družstva. Výše úhrady za užívání bytu se určovala na podkladě schváleného hospodářsko-finančního plánu samosprávy pro příslušný kalendářní rok (citovaná smlouva, informace o jednotce – nahlížení do katastru nemovitostí). Z evidenční karty z 9. 5. 2001 soud zjistil, že spolubydlícími osobami byli tehdejší manžel žalované , jméno FO, a jejich synové. Žalovaná uzavřela s , jméno FO, dohodu o vypořádání části společného jmění manželů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu, v níže se účastníci dohodli, že právo společného nájmu k předmětnému bytu se zrušuje a výlučným (individuálním) členem SBDŠ a výlučným nájemcem bytu se stává žalovaná (označená dohoda z 27. 3. 2014). Z evidenčního listu pro výpočet měsíční úhrady za užívání bytu, platného od 1. 4. 2023 je patrné, že měsíční nájemné včetně záloh na služby s užíváním bytu činilo částku 8 964 Kč. Žalovaná žalobci dlužila ke dni 1. 7. 2025 částku 50 991 Kč (předpis dluhů a přeplatků z 1. 7. 2025). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná svůj závazek vůči žalobci ani přes upomínku splnila (předžalobní výzva z 23. 7. 2025 učiněná prostřednictvím zástupce žalobkyně včetně podacího lístku).4. Podle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“) nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce. (2) U družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a členem bytového družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva. Podle § 696 občanského zákoníku nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Podle § 697 občanského zákoníku nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu do 5 dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení.5. Podle § 3074 odst. 1 o.z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.6. Podle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do 5. dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí ustanovení § 2253 obdobně.7. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena v souladu s § 663 a násl. občanského zákoníku smlouva o nájmu družstevního bytu, na jejímž základě žalované vzniklo právo nájmu k předmětné bytové jednotce. Žalovaná byla v souladu s výše citovaným ustanovením § 696 odst. 1 občanského zákoníku (do 31. 12. 2013) a dále dle § 2251 odst. 1 o.z. povinna hradit sjednané nájemné, jež bylo splatné do 25. dne příslušného měsíce. Dle vyjádření žalobce, které žalovaná žádným způsobem nesporovala, žalovaná neuhradila sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním předmětné nemovitosti v období od dubna 2025 do července 2025 (tj. 4 x 8 964 Kč), žalobkyni tak dluží částku 35 856 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou jejích závazků, má dále žalobkyně v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. právo na přiznání úroku z prodlení. Protože žalobkyně nesprávně požadovala dané příslušenství za období od 26. 7. 2025, soud žalobu výrokem II. částečně zamítl tak, aby přiznaná výše úroků z prodlení korespondovala se zákonnou výší. Žalobkyni byl proto přiznán vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení v zákonné sazbě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud proto žalobě v převážném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní.8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 2 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobkyni, která byla v řízení z převážné části úspěšná, (její neúspěch spočíval toliko v nepatrné části příslušenství, o nějž byla žaloba zamítnuta) soud přiznal právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 793 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 2 540 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) a náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Podle § 137 odst. 1 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 1 617 Kč. Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 11 110 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.