Žalobkyně se domáhala po žalované vydání odběrného zařízení popsaného ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že u žalované v odběrném místě v bytové jednotce č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na adrese , adresa, umístila toto zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně, jakožto provozovatele distribuční soustavy. Uživatelem uvedené bytové jednotky v dané nemovitosti je žalovaná, což žalovaná potvrdila v monitorovaném telefonickém rozhovoru ze dne , datum, . Dne , datum, byl žalobkyni podán požadavek obchodníka s plynem na ukončení distribuce plynu do odběrného místa s požadovaným datem ukončení , datum, z důvodu nezajištěné dodávky. Žalobkyně se opakovaně snažila provést demontáž plynoměru, žalovaná však přes veškeré výzvy plynoměr nezpřístupnila a ani nevydala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. jak na adresu místa pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně byla společností , právnická osoba, . požádána o ukončení distribuce plynu do odběrného místa v bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese , adresa, z důvodu nezajištění dodávky plynu. Dne , datum, se žalobkyně pokusila neúspěšně demontovat plynoměr u žalované. Dopisem ze dne , datum, byl žalované oznámen neoprávněný odběr plynu a neoprávněná distribuce plynu v odběrném místě. Ze zprávy o instalaci měřidla ze dne , datum, má soud za prokázané, že do bytové jednotky, kterou žalovaná užívala, bylo namontováno měřící zařízení žalobkyně výrobního čísla , hodnota, . Ze záznamu telefonního hovoru ze dne , datum, bylo zjištěno, že předmětnou bytovou jednotku užívá žalovaná5. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.6. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalobkyně umístila u žalované zařízení pro měření odebraného plynu. Jelikož závazkový vztah o dodávce plynu, na jehož základě bylo u žalovaného osazeno měřící zařízení, zanikl, může se vlastník tohoto zařízení domáhat podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku vydání věci. Protože žalovaná neumožnila demontáž zařízení žalobkyní, přestože k tomu byla vyzvána, soud žalobě vyhověl a uložil žalované tuto povinnost v souladu s § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. K vydání zařízení je pak žalovaná povinna přizvat pověřeného zástupce žalobkyně, který provede kvalifikovanou demontáž měřidla. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná v celém rozsahu Žalobkyně tedy má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , tří úkonů právní služby po , částka, (tj. , částka, ) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní výzvy a sepis žaloby, tří režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka , částka, . Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.