17 C 344/2025-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 25 374,57 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 23. 2. 2023 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 39 788 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 28 176 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně a odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 6 296 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení. Uvedenou částku se žalovaná zavázala uhradit hotovostně ve 24měsíčních splátkách po 2 867 Kč, s poslední splátkou dne 23. 2. 2025. Žalované však uhradila celkem pouze částku 7 800 Kč. Žalobkyně vůči žalované v řízení uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 25 374,57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 889,77 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 541,32 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 25 374,57 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 374,57 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez jednání vyslovila souhlas již v podané žalobě. Soud věc rozhodl podle § 115a ve spojení s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřeli dne 23. 2. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta hotovostně částka 29 000 Kč. Úvěr se žalovaná ve smlouvě zavázala vrátit ve 24měsíčních splátkách po 2 867 Kč spolu s úrokem ve výši 28 176 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a dále částkou 6 296 Kč jako poplatkem za komfortní a flexibilní splácení. Z listiny označené jako „tabulka umoření“ a z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na úvěr uhradila částku 7 800 Kč.4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 byla původním věřitelem , právnická osoba, postoupena žalobkyni i pohledávka za žalovanou.5. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v únoru 2023 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci na jeden rok až pět let činily průměrně 9,54 % ročně.6. Jak bylo zjištěno ze smlouvy a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování úvěru v částce 1 500 Kč a za komfortní a flexibilní splácení v částce 6 296 Kč neměla žádný specifický obsah. Úrok nebyl, jak tvrdí žalobkyně v žalobě, sjednán v sazbě 12 %, ale v sazbě 76 % ročně, což je ostatně uvedeno i v samotné smlouvě. Již jen v takové výši sjednaný úrok je sám o sobě nemravný.7. Ze zákaznické karty žalované, která představuje i žádost o spotřebitelský úvěr, soud zjistil, že žalovaná dne 23. 2. 2023 uvedla, že její pracovní smlouva, z které pochází její příjem, je sjednána na dobu neurčitou a její čistý příjem činí 16 973 Kč měsíčně. Jako běžné měsíční výdaje žalované je v této zákaznické kartě uvedeny pouze „externí a interní splátky“. Z uvedené listiny není možné zjistit jaké jsou měsíční náklady žalované na bydlení, potraviny, telefon, elektrickou energii apod. Pouze je uvedeno, že odhadované měsíční výdaje činí 9 000 Kč. K ověření výše příjmů žalované byly dle zákaznické karty předloženy výplatní pásky za dobu 2 měsíců předcházejících uzavření smluv.8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. § 588, občanského zákoníku je neplatné absolutně.11. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ustanovením § 2395 o. z. ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Pokud věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Soud s ohledem na neoddělitelnost ujednání o výši úroků od zbývajících ujednání smlouvy o úvěru, posoudil jako absolutně neplatnou celou smlouvu o spotřebitelském úvěru.12. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v době uzavření smlouvy (do 31. 12. 2023), dále jen ZSU (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSU v době uzavření smlouvy platilo, že (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu. V tomto směru žalobkyně sice uvedla určitá tvrzení o tom, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost řádně posoudila, ale neposkytla k těmto tvrzením jediný důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že skutečně a případně jak konkrétně ověřovala výdělkové poměry žalované, zda má žalovaná dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, zejména ani netvrdila jaké měla žalovaná v době sjednání smlouvy výdaje na bydlení, elektrickou energii, zda má vyživovací povinnost apod. Soud nepřistoupil k výzvě dle ust. § 118a o. s. ř. , aby tyto důkazy doplnila, když k neplatnosti smlouvy dle ust. § 588 o. z. dospěl již jen na základě sjednané výše úroků a další prokazování k otázce splnění či nesplnění podmínek § 86 ZSU považoval za nadbytečné.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Soud po shora uvedeném právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to, pokud jde o částku 21 200 Kč, představující nesplacenou část jistiny. Úvěrová smlouvá mezi žalovanou a společností , právnická osoba, nebyla uzavřena platně. Žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalované v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalovaná obdržela částku 29 000 Kč bez právního důvodu, je povinna žalobkyni jako právnímu ná