25 C 293/2025-40 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 22. 1. 2025 do zaplacení v zákonné sazbě, dále smluvní poplatek ve výši 0,1 % denně z téže částky od 22. 1. 2025 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 818 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 21. 9. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nevrátil, proto žalobkyně ke dni 21. 1. 2025 zesplatnila zůstatek úvěru. Vedle nesplacené jistiny žalobkyně požadovala v souladu s odst. 4.2 písm. c) smlouvy o úvěru smluvní poplatek z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení a v souladu s odst. 4.2 písm. a) smlouvy o úvěru ve spojení se sazebníkem i účelně vynaložené náklady ve výši 2 818 Kč, ponížené o platbu žalovaného po odeslání předžalobní výzvy v částce 2 000 Kč, tj. částku 818 Kč. Žalobkyně dodala, že posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací a dokladů o příjmových a výdajových poměrech žalovaného a na základě lustrace v příslušných rejstřících a databázích, výsledky shrnula v žádosti o spotřebitelský úvěr.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v registru obyvatel. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž žalobkyně svoji neúčast omluvila a nežádala odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran.3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ještě před zahájením jednání (čtením žaloby) upřesnila, že v petitu žaloby uvedený smluvní poplatek z prodlení je smluvní pokutou, kterou omezila za období od 22. 1. 2025 do 24. 7. 2025 a kapitalizovala částkou 1 830 Kč, soud postupoval dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu následném období od 25. 7. 2025 do zaplacení zastavil (výrok I.), aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť jeho případný nesouhlas není v této fázi řízení účinný (§ 96 odst. 3, 4 o. s. ř.).4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 21. 9. 2024 mezi účastníky řízení. Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně (tj. 480 % ročně) tak, že úrok z nesplacené jistiny byl splatný každý měsíc k 21. dni, jistinu mohl splatit zcela nebo z části kdykoli během trvání smlouvy. RPSN činila 5526,67 %. Součástí smlouvy o úvěru bylo v článku IV. odst. 4.2 písm. a) a c) ve spojení s odst. 4.3 i ujednání o účelně vynaložených nákladech, které úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením úvěrovaného, tato výše byla blíže upravena v sazebníku, a ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. V čl. VI. této smlouvy bylo řešeno zesplatnění úvěru. K této smlouvě byl připojen toliko podpis zástupce žalobkyně, podpis žalovaného připojen nebyl. Podpis žalovaného (ani vyhotovitele listiny) nebyl rovněž připojen na žádosti o spotřebitelský úvěr (označená smlouva, žádost o spotřebitelský úvěr, formulář pro standardní informace, sazebník poplatků). Žalobkyně soudu dále předložila i potvrzení o provedené platbě, z něhož vyplývá, že dne 21. 9. 2024 byla zaslána na vrub účtu , č. účtu, částka 10 000 Kč, označený VS , var. symbol, . Rovněž soudu předložila nepodepsané výplatní lístky žalovaného za období od květen až červenec roku 2024. Dopisem ze dne 15. 1. 2024 žalobkyně žalovaného upozornila na dluh a vyzvala ho k minimální platbě ve výši 9 286 Kč, dopisem ze dne 21. 1. 2025 žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění spotřebitelského úvěru a vyzvala ho k úhradě částky ve výši 30 312,52 Kč. Zda a kdy byl daný dopis žalovanému doručen, není z předložených listin patrné (označené dopisy). Žalobkyně soudu předložila i patrně přepisy sms zpráv, kterými vyzývala žalovaného k úhradě dluhu. Kdy byly odesílány z nich zřejmé není. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 27. 3. 2025, který byl odeslán dne 1. 4. 2025 (předžalobní výzva z uvedeného dne včetně podacího archu).5. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.6. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o. z. vznikl. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 21. 9. 2024 smlouvu o úvěru. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Je třeba zdůraznit, že žalobkyni stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému zaslala na jeho účet celkem částku 10 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tato skutečnost vyplývá především z potvrzení o provedené platbě , právnická osoba, Soud proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni částku 8 000 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatil, když od poskytnuté částky odečetl částku 2 000 Kč, kterou žalovaný žalobkyni, jak vyplývá ze žalobních tvrzení, zaplatil po odeslání předžalobní výzvy (výrok II.). Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Soud zde však nevycházel s ohledem na neplatnost smlouvy z dohodnutého termínu splatnosti, nýbrž z výzvy, kterou žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva je datována dnem 27. 3. 2025 a odeslána byla prostřednictvím poštovního doručovatele dne 1. 4. 2025. V této výzvě je určeno, aby žalovaný dlužnou částku zaplatil do 7 dnů. Soud k tomuto datu připočetl v souladu s ust. § 573 o. z. lhůtu tří dnů pro doručení písemnosti, splatnost tak nastávala dne 11. 4. 2025 a ode dne 12. 4. 2025 je žalovaný v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok III. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o úroku, rovněž ani ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanovením občanského zákoníku. Dle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Soud nepřehlédl, že zápůjční úroková sazba činila 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně (RPSN 5 526,67 %), což výrazným způsobem převyšuje běžnou úrokovou míru, vycházející z časových řad ARAD, jež na svých stránkách zveřejňuje ČNB. Soud zamítl žalobu i co do požadovaného úroku z prodlení, který vycházel z nesprávně určeného počátku prodlení a nesprávné výše.8. Pro úplnost soud dodává, že ani žalobkyní tvrzené řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru ze strany žalobkyně nemá za dostatečné tak, aby splnila zákonné podmínky vyplývající především z § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Je nezbytné, aby žalobkyně v souladu se zákonem vycházela z informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopn